Sudkova žačka Sonja Bullaty fotila okupaci 1968 a propagovala svého učitele

Galerie Josefa Sudka na pražském Úvoze vystavuje práce česko-americké fotografky Sonji Bullaty, která byla Sudkovou žačkou. Expozice je průřezem tvorby autorky, která se po útrapách druhé světové války stala uznávanou fotografkou a propagátorkou díla Josefa Sudka v USA.

Sonja Bullaty (1923 až 2000) se k fotografování dostala náhodou. V důsledku rasové perzekuce za druhé světové války nemohla dokončit gymnázium a jako bolestné dostala od otce fotoaparát. Její rodina byla jedním z prvních transportů odvezena do ghetta v Lodži. Sonja byla pak přesunuta do Osvětimi a tábora Gross Rosen. Na jaře 1945 se jí společně  s další vězenkyní podařilo utéct z pochodu smrti.

Po návratu z koncentračního tábora se Sonja Bullaty více než rok učila u Josefa Sudka v jeho ateliéru na pražském Újezdě. Už v roce 1947 ale odešla na pozvání příbuzných do New Yorku.

V Americe potkala budoucího manžela Angela Lomea, s nímž pak tvořila pracovní tým. Věnovali se reprodukování muzejních a galerijních fondů a krajinářské fotografii. Oba se svými fotografiemi podíleli na newyorské výstavě, která odsuzovala okupaci Československa v roce 1968.

Nahrávám video

V USA měla Sonja Bullaty zásadní význam pro popularizaci díla Josefa Sudka. Jeho první tamní samostatná výstava byla v roce 1971 otevřena v den Sudkových 75. narozenin. Uspořádali ji Bullaty s Lomeem ve svém ateliéru. Nejdůležitějším počinem Sonji Bullaty bylo podle pořadatelů výstavy vydání knihy Sudek s úvodem Anny Fárové roku 1978. Dodnes jde o jednu z nejrespektovanějších publikací o Sudkovi.

Současná výstava, která potrvá do 21. května, kromě snímků Bullaty ukazuje i fotografie jejího slavného učitele. Galerie Josefa Sudka sídlí v prostorách domu U Luny na Úvoze, kde slavný fotograf od roku 1959 až do své smrti bydlel. V roce 1989 převzalo byt do své správy UPM.

Roku 1995 muzeum na místě zpřístupnilo fotografickou galerii. Její program se zaměřuje na dílo Josefa Sudka a osobnosti moderní české fotografie s důrazem na meziválečnou tvorbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 9 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...