V Dlouhé mají Jánošíka na háku

Komorní dramaturgická řada Krátká Dlouhá pokračuje Jánošíkem. Připravila ho v české premiéře Slovenská sekce Divadla v Dlouhé. Se slavným zbojníkem se příliš nemazlila. Národní legendu vystavila politickým konfrontacím a třem odmýtizovaným sudičkám.

Jánošíka hrají v divadelní kavárně, forma scénického čtení navodí neformálnost, má ale nevýhody. Scénář v ruce se aktérům plete při pohybu, zejména v druhé části inscenace, kdy spolu s rozšafnými herci nastoupí marionety. Autor Martin Matejka vystavěl kompozici na kontrastech adorovaného i zatracovaného hrdiny, poučen legendami a dokumenty. Kolektivní režií vzniklo satirické putování za současným odkazem mnohokrát zpracovaného tématu.

Mimochodem třeba populární polský zbojnický muzikál, v překladu Jaromíra Nohavici, Malované na skle právě premiérovalo Městské divadlo Zlín. Jánošík má stále co říci, v Dlouhé ho pojali zprostředkovaně, ikonickou postavu poznáváme pomocí ostatních figur nebo z dopisů milé. Refrén příběhu tvoří tři muži v černém, chvíli sudičky, chvíli četníci, děti na rybách, mniši či soudci. Jurou se v několika momentech stává moderní klučina Oliver, poslouchá zasvěcené historky své babičky, bezprostředně vstupuje do děje.

Martin Matejka, rodák z Trenčianských Teplic, absolvent katedry alternativního a loutkového divadla pražské DAMU, se v Jánošíkovi sešel se svým dávným kolegou z Diskrétneho divadla Trenčín a spolužákem z gymnázia Martinem Velikým, dále s Peterem Vargou, Oliverem Hajným a Marínou Mrázkovou. Ta kompozici doplňuje hrou na housle a představuje žensky mladistvé party. Sudičky jsou doménou mužů, ztvárňují je s neobyčejným nábojem, libují si v sarkasmu, činí vypravěčský text záživnějším.

Množství na fakta zaměřených výpovědí může být Jánošíkovi spíše na škodu, ale celková stopáž kusu (hodina dvacet minut) neodrazuje. Zvláště tři hlavní postavy si hravé proměny užívají, dobře baví diváky i sebe. Dívka v kroji projevem funguje více jako zpěvačka a houslistka než coby herečka, k dokreslení atmosféry přispívá půvabem. Na Jánošíka se klidně vydejte se staršími dětmi, bude jim humorem blízký. Představení obsahuje zábavnou loutkohru, které vévodí parodie na šlechtu a zbojnické avantýry.

Jánošík
Zdroj: Divadlo v Dlouhé/Michael Tomeš

Jánošík drží jednoduché schéma přestaveb, herci jsou stále na scéně. Pracují s minimem rekvizit, repliky by mohli odehrát kdekoli, třeba na venkovním festivalovém pódiu. Text, na němž autor spolupracoval s Martinem Velikým, obsahuje expresivní směs jazyka, využívá moderních kontextů a aktualizací. V jednom z obrazů stojí na jevišti šibenice se zavěšeným kusem uzeného žebra. Z anekdoty se dozvídáme, že Jánošík měl všechno na háku, což platí doslovně, skutečně byl na jaře roku 1713 popraven zavěšením na hák. Stačilo mu pětadvacet let života k tomu, aby se stal národním symbolem, můžeme s ním a jeho sudičkami o všem polemizovat.

První repríza Jánošíka proběhne v Divadle v Dlouhé 30. dubna od 19:00.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 12 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 14 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...