V Dejvickém divadle si umíme říkat věci do očí, říká herečka Lenka Krobotová

28 minut
Interview ČT24 – Lenka Krobotová
Zdroj: ČT24

Lady Macbeth hraje ve slavné tragédii v rámci Letních shakespearovských slavností herečka Lenka Krobotová, která je také součástí Dejvického divadla. V rozhovoru pro Interview ČT24 mluví o tom, v čem je tamní soubor specifický i zda se umí někdy pohádat. Zároveň přiznává, že je stále těžší se navzájem překvapovat.

Krobotová říká, že je milovnicí klasiky a Shakespeara obzvlášť. „Pokaždé, když se k němu mám tu čest vrátit, tak mě fascinuje, jak je to pro mě neustále nadčasové, aktuální. Když se člověk nechá unášet verši, textem, tak je to pořád velmi srozumitelné a jak říkám, nadčasové,“ uvádí s tím, že vidí paralely se současnou politikou a touhou po moci.

Režisérem aktuální inscenace je Jakub Krofta, Macbetha hraje Marek Němec. Podle režiséra on a Krobotová vytvořili „úžasně autentický a silný pár, který diváky dokáže pořádně vyděsit.“ Podle herečky jsou každé Letní shakespearovské slavnosti jiné, odvíjí se totiž od osobnosti režiséra. Ona se jich poprvé účastnila s režijním duem SKUTR, které tvoří Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. Šlo o Romea a Julii.

„To jsem měla tu čest hrát paní Kapuletovou, maminku Tereze Voříškové, dneska Tereze Rambě. Tam to bylo takové, řekla bych, zdravě výživné. Oni Skutři jsou hodně vizuální, výtvarní, jsou za mě zdravě drzí. Takže to pojali jako takovou italskou, drzou možná až grotesku. Ale mě to bavilo moc. Pak jsem chvilku alternovala s Petrou Špalkovou roli Hermiony v Zimní pohádce, kde jsem k tomu přistoupila díky tomu, že potřebovali alternaci a věděli, že to umím už z jiné inscenace stejného názvu z Dejvického divadla,“ vypráví Krobotová.

Otevřít lidskou stránku

Právě o Dejvickém divadle se říká, že je to specifická bublina, kde spolu herci drží pospolu. „Samozřejmě ta bublina nabírá díky času různých podob. Někdy je vysvobození se do té bubliny vrátit, někdy je také dobré z ní vystoupit. V tomhle směru, nebudu lhát, jsou hradní slavnosti příjemné občerstvení. Vždycky je dobré chvilku změnit prostředí. Určitě jsme stále soubor lidí, který si umí říct věci do očí, umí spolupracovat. Umí se respektovat,“ sděluje s tím, že se v souboru umí i pohádat.

Krobotová zmínila také dlouholetého uměleckého šéfa Dejvického divadla, svého otce Miroslava Krobota, který do souboru vybral osobnosti jako Jaroslava Plesla, Davida Novotného nebo Václava Neužila. „Jak on (Krobot, pozn. red.) říká, což se mi moc do dneška líbí, nejde ani o to, jak kdo ztvární třeba Hamleta. Ale o to, jak moc třeba vy jako divák máte chuť se s tím hercem pak i potkat. Otevřít tu lidskou stránku, která pro tak malé divadlo je bezpochyby nesmírně důležitá. A asi měl na to takzvaně zdravej čuch, že se potkají lidi, kteří se budou humorem a lidsky doplňovat,“ sděluje Krobotová.

Zároveň přiznává, že je čím dál těžší se překvapovat, protože se tamní herci už vzájemně znají na dřeň. Je pak otázka, jakou dramaturgii zvolit, čemu se věnovat a za čím jít. „To je pořád velký otazník a myslím si, že určitý nový dráb by nám možná prospěl,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Británii vystavují knihu vázanou v lidské kůži. Na Harvardu ji raději schovali

Muzeum v britském Suffolku našlo na polici v pracovně knihu vázanou v lidské kůži. Konkrétně v kůži Williama Cordera odsouzeného před téměř dvěma stoletími za vraždu. Jeden podobný exemplář od stejného „dárce“ už muzeum ve sbírkách má. Poněkud znepokojivý způsob knihovazačství se nevyskytuje tak vzácně, jak by se možná mohlo zdát. Ale ne vždy ho muzea berou jako důvod k chlubení.
před 4 hhodinami

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025
Načítání...