V Dejvickém divadle si umíme říkat věci do očí, říká herečka Lenka Krobotová

Nahrávám video

Lady Macbeth hraje ve slavné tragédii v rámci Letních shakespearovských slavností herečka Lenka Krobotová, která je také součástí Dejvického divadla. V rozhovoru pro Interview ČT24 mluví o tom, v čem je tamní soubor specifický i zda se umí někdy pohádat. Zároveň přiznává, že je stále těžší se navzájem překvapovat.

Krobotová říká, že je milovnicí klasiky a Shakespeara obzvlášť. „Pokaždé, když se k němu mám tu čest vrátit, tak mě fascinuje, jak je to pro mě neustále nadčasové, aktuální. Když se člověk nechá unášet verši, textem, tak je to pořád velmi srozumitelné a jak říkám, nadčasové,“ uvádí s tím, že vidí paralely se současnou politikou a touhou po moci.

Režisérem aktuální inscenace je Jakub Krofta, Macbetha hraje Marek Němec. Podle režiséra on a Krobotová vytvořili „úžasně autentický a silný pár, který diváky dokáže pořádně vyděsit.“ Podle herečky jsou každé Letní shakespearovské slavnosti jiné, odvíjí se totiž od osobnosti režiséra. Ona se jich poprvé účastnila s režijním duem SKUTR, které tvoří Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. Šlo o Romea a Julii.

„To jsem měla tu čest hrát paní Kapuletovou, maminku Tereze Voříškové, dneska Tereze Rambě. Tam to bylo takové, řekla bych, zdravě výživné. Oni Skutři jsou hodně vizuální, výtvarní, jsou za mě zdravě drzí. Takže to pojali jako takovou italskou, drzou možná až grotesku. Ale mě to bavilo moc. Pak jsem chvilku alternovala s Petrou Špalkovou roli Hermiony v Zimní pohádce, kde jsem k tomu přistoupila díky tomu, že potřebovali alternaci a věděli, že to umím už z jiné inscenace stejného názvu z Dejvického divadla,“ vypráví Krobotová.

Otevřít lidskou stránku

Právě o Dejvickém divadle se říká, že je to specifická bublina, kde spolu herci drží pospolu. „Samozřejmě ta bublina nabírá díky času různých podob. Někdy je vysvobození se do té bubliny vrátit, někdy je také dobré z ní vystoupit. V tomhle směru, nebudu lhát, jsou hradní slavnosti příjemné občerstvení. Vždycky je dobré chvilku změnit prostředí. Určitě jsme stále soubor lidí, který si umí říct věci do očí, umí spolupracovat. Umí se respektovat,“ sděluje s tím, že se v souboru umí i pohádat.

Krobotová zmínila také dlouholetého uměleckého šéfa Dejvického divadla, svého otce Miroslava Krobota, který do souboru vybral osobnosti jako Jaroslava Plesla, Davida Novotného nebo Václava Neužila. „Jak on (Krobot, pozn. red.) říká, což se mi moc do dneška líbí, nejde ani o to, jak kdo ztvární třeba Hamleta. Ale o to, jak moc třeba vy jako divák máte chuť se s tím hercem pak i potkat. Otevřít tu lidskou stránku, která pro tak malé divadlo je bezpochyby nesmírně důležitá. A asi měl na to takzvaně zdravej čuch, že se potkají lidi, kteří se budou humorem a lidsky doplňovat,“ sděluje Krobotová.

Zároveň přiznává, že je čím dál těžší se překvapovat, protože se tamní herci už vzájemně znají na dřeň. Je pak otázka, jakou dramaturgii zvolit, čemu se věnovat a za čím jít. „To je pořád velký otazník a myslím si, že určitý nový dráb by nám možná prospěl,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 20 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...