V Dejvickém divadle si umíme říkat věci do očí, říká herečka Lenka Krobotová

Nahrávám video

Lady Macbeth hraje ve slavné tragédii v rámci Letních shakespearovských slavností herečka Lenka Krobotová, která je také součástí Dejvického divadla. V rozhovoru pro Interview ČT24 mluví o tom, v čem je tamní soubor specifický i zda se umí někdy pohádat. Zároveň přiznává, že je stále těžší se navzájem překvapovat.

Krobotová říká, že je milovnicí klasiky a Shakespeara obzvlášť. „Pokaždé, když se k němu mám tu čest vrátit, tak mě fascinuje, jak je to pro mě neustále nadčasové, aktuální. Když se člověk nechá unášet verši, textem, tak je to pořád velmi srozumitelné a jak říkám, nadčasové,“ uvádí s tím, že vidí paralely se současnou politikou a touhou po moci.

Režisérem aktuální inscenace je Jakub Krofta, Macbetha hraje Marek Němec. Podle režiséra on a Krobotová vytvořili „úžasně autentický a silný pár, který diváky dokáže pořádně vyděsit.“ Podle herečky jsou každé Letní shakespearovské slavnosti jiné, odvíjí se totiž od osobnosti režiséra. Ona se jich poprvé účastnila s režijním duem SKUTR, které tvoří Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. Šlo o Romea a Julii.

„To jsem měla tu čest hrát paní Kapuletovou, maminku Tereze Voříškové, dneska Tereze Rambě. Tam to bylo takové, řekla bych, zdravě výživné. Oni Skutři jsou hodně vizuální, výtvarní, jsou za mě zdravě drzí. Takže to pojali jako takovou italskou, drzou možná až grotesku. Ale mě to bavilo moc. Pak jsem chvilku alternovala s Petrou Špalkovou roli Hermiony v Zimní pohádce, kde jsem k tomu přistoupila díky tomu, že potřebovali alternaci a věděli, že to umím už z jiné inscenace stejného názvu z Dejvického divadla,“ vypráví Krobotová.

Otevřít lidskou stránku

Právě o Dejvickém divadle se říká, že je to specifická bublina, kde spolu herci drží pospolu. „Samozřejmě ta bublina nabírá díky času různých podob. Někdy je vysvobození se do té bubliny vrátit, někdy je také dobré z ní vystoupit. V tomhle směru, nebudu lhát, jsou hradní slavnosti příjemné občerstvení. Vždycky je dobré chvilku změnit prostředí. Určitě jsme stále soubor lidí, který si umí říct věci do očí, umí spolupracovat. Umí se respektovat,“ sděluje s tím, že se v souboru umí i pohádat.

Krobotová zmínila také dlouholetého uměleckého šéfa Dejvického divadla, svého otce Miroslava Krobota, který do souboru vybral osobnosti jako Jaroslava Plesla, Davida Novotného nebo Václava Neužila. „Jak on (Krobot, pozn. red.) říká, což se mi moc do dneška líbí, nejde ani o to, jak kdo ztvární třeba Hamleta. Ale o to, jak moc třeba vy jako divák máte chuť se s tím hercem pak i potkat. Otevřít tu lidskou stránku, která pro tak malé divadlo je bezpochyby nesmírně důležitá. A asi měl na to takzvaně zdravej čuch, že se potkají lidi, kteří se budou humorem a lidsky doplňovat,“ sděluje Krobotová.

Zároveň přiznává, že je čím dál těžší se překvapovat, protože se tamní herci už vzájemně znají na dřeň. Je pak otázka, jakou dramaturgii zvolit, čemu se věnovat a za čím jít. „To je pořád velký otazník a myslím si, že určitý nový dráb by nám možná prospěl,“ říká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 4 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 8 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 23 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...