Za Kočku na rozpálené plechové střeše z roku 1955 obdržel Tennessee Williams Pulitzerovu cenu. Psychologicky propracované drama se od té doby se dočkalo filmové adaptace, nominované na Oscary, i nespočtu inscenací. Další nastudování přibylo nyní v pražském Činoherním klubu. V hlavních rolích s Annou Fialovou a Janem Hájkem.
V Činoherním klubu už vědí, jak se cítí kočka na rozpálené plechové střeše
Činoherní klub nastudoval Kočku na rozpálené plechové střeše (zdroj: ČT24)
„Člověk v této hře přešlapuje na jednom místě, tedy jak kočka na rozpálené plechové střeše. Neumí se rozhodnout, jestli má jít tam, nebo tam. Jako když máte před sebou společnost, která je tak intenzivně polarizovaná, že už nedokáže najít ani společný dialog,“ vysvětluje název hry režisér Martin Čičvák.
Williams podle něho nepsal psychologická, ale antická dramata. Nebál se nořit lidem do duše, i když se takovému obnažení jeho hrdinové brání. „Tennessee Williams je famózní v tom, že postavy jeho her mají různé charaktery, ale všechny mají pravdu. Zajímavý je pak střet v konfliktech,“ domnívá se herec Jan Hájek.
V Činoherním klubu ztvárnil Bricka uvázlého v krizi bezdětného manželství. S manželkou Margaret přijíždí na oslavu narozenin svého otce, majitele rozlehlé bavlníkové plantáže. S početnou rodinou dorazí i další syn. Opulentní slávu ale provází nervozita a do vztahů zasahují peníze, alkohol, láska i sex.
Láska a alkohol
První filmové zpracování s Elizabeth Taylorovou a Paulem Newmanem vyneslo snímku šest nominací na Oscara. Taylorové bylo při premiéře filmu šestadvacet let, tedy stejně jako nynější představitelce Anně Fialové.
Kočka na rozpálené plechové střeše (1958, režie: Richard Brooks)
„Margaret prostě miluje jednoho jediného chlapa a nechce dítě s nikým jiným než s ním. On ale miluje víc chlast. To je tak bolavý problém, že je pro diváka pochopitelné, že se člověk někdy chová jako svině,“ myslí si Fialová.
Na českých jevištích měla Kočka na rozpálené plechové střeše premiéru v roce 1965 ve Státním divadle Ostrava. Činoherní klub ji uvádí poprvé, navazuje tím na další slavnou Williamsovu inscenaci Tramvaj do stanice touha, kterou má také na repertoáru.