V Brně budou soudit boha

Brno - Odpověď na otázku, proč bůh dopouští zlo, hledá divadelní hra Elieho Wiesela Šamhorodský proces, kterou v české premiéře uvede brněnské Divadlo U stolu. V cizině hru znají i pod titulem Soud nad bohem, který vystihuje její děj. Soudní tribunál tvoří skupina Židů v haličské vsi po ničivém pogromu. Pro Divadlo U stolu vznikl první překlad do češtiny.

Držitel Nobelovy ceny za mír Wiesel situoval hru do roku 1649, kdy Halič stíhala řada pogromů. Podle režiséra však Šamhorodský proces není historickou hrou, a proto není letopočet podstatný.

„My inscenaci uvádíme v jakémsi haličském bezčasí. Historická patina je zachovaná, ale my máme volnější ruce a můžeme hru posunout v rekvizitách, dekoracích a kostýmech blíže k současnosti,“ uvedl umělecký šéf divadla František Derfler, jenž je režisérem a autorem úpravy. Text prý výrazně zkrátil.

Celý příběh se odehrává v krčmě, kde žije jediný Žid, který přežil pogrom, se svou pomatenou dcerou. Do hospody přicházejí tři divadelníci, kteří chtějí u příležitosti židovského svátku purim předvést tradiční veselou hru. Krčmář jim ale navrhne, ať raději sehrají soud nad bohem, který mlčí k nepochopitelnému lidskému utrpení. Sám krčmář se stane žalobcem, obhájcem je tajemný cizinec.

Wiesel hru údajně sepsal na základě zážitku z koncentračního tábora. Tři rabíni se prý rozhodli obvinit boha za to, že připustil masakrování Židů. Wiesel sám přežil vyhlazovací tábor v Březince i věznění v Buchenwaldu.

Česká premiéra se koná 15. května. Scénu navrhl Jaroslav Milfajt, kostýmy Sylva Hanáková. Divadlo U stolu nemá stálý herecký soubor. Pro každou inscenaci dává dohromady skupinu hostujících herců. V Šamhorodském procesu si zahrají například herci Městského divadla Ladislav Kolář jako hospodský, Viktor Skála jako tajemný cizinec, Jan Mazák jako hlavní z komediantů a Klára Apolenářová z činohry Národního divadla Brno jako krčmářova dcera. Miloš Maršálek z HaDivadla ztělesní pravoslavného popa.

Wiesel je světově známý židovský prozaik, esejista, filozof a politický aktivista. Narodil se v dnešním Rumunsku v ortodoxním chasidském prostředí. Po válce žil ve Francii a USA. Napsal asi 40 knih, mnoho sil věnoval boji za lidská práva, za což v roce 1986 získal Nobelovu cenu.

Divadlo U stolu je komorní scéna Centra experimentálního divadla zaměřená na inscenace jak pravidelných dramatických textů, tak dramatizací literárních předloh a rozmanitých scénických kompozic děl básnických. Svůj repertoár opírá především o velká díla světové i české literatury zpřítomňující základní existenciální otázky lidského života: příběhy Starého a Nového zákona, Sofoklův Oidipus, Calderónův Život je sen, Faust, Don Juan, Macbeth, Jób, díla Dostojevského, Máchův Máj, Boží duha Jaroslava Durycha, prózy a eseje Jana Čepa a dalších. Z tohoto základu tvořícího osu dramaturgie divadla vychází koncepce jevištní básně duchovního zaměření, která staví především na svrchované herecké práci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 39 mminutami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 4 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 6 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
včera v 16:55

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
včera v 11:56

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

Kontrarevolucionář v hollywoodském stylu. KLDR zatraktivňuje propagandu

V novém propagandistickém filmu, který letos odvysílala severokorejská televize, se kontrarevolucionář neúspěšně pokusí o atentát na někdejšího vůdce Kim Čong-ila. Fiktivní příběh překvapuje akčními scénami a navazuje na trend filmařů KLDR točit ve stylu Hollywoodu. Chtějí tak konkurovat zahraniční produkci, která se k Severokorejcům i přes zákazy dostává. A nabídnout propagandu v atraktivním balení.
28. 2. 2026
Načítání...