V baletu Chvění od Petra Zusky zní hudba Jiřího Pavlici

První novinkou Baletu Národního divadla Brno v nové sezoně je autorské představení Petra Zusky Chvění. Tématem je vztah jedince k druhým lidem a ke světu, jeho řádu a těžko ovlivnitelnému osudu. Premiéru bude mít ve čtvrtek 10. listopadu v Janáčkově divadle.

Autorské taneční představení není příběhem, ale spíš symbolickým básnickým obrazem, básní beze slov. Režisér a choreograf Zuska v představení reaguje na globální chaos a nejistotu posledních let, mimo jiné na uprchlickou krizi, válku na Ukrajině a v Sýrii. Chvění vnímá jako pohyb ve společnosti, ať už v malém rozsahu, anebo chvění, při kterém se národy dávají do pohybu, pukají ledovce a skály.

Hodně otevřených dveří

Představení podle divadelníků skrývá mnoho významů, symbolů a metafor. „Myslím si, že to je představení, kde nechávám hodně otevřených dveří,“ uvažuje Petr Zuska. „Chvění je pohyb a pohyb je život. Když se něco dá do pohybu, už to nikdy nebude jako dřív. Změna stavu může znamenat nový začátek, ale i konec. Mým cílem není dávat odpovědi, neřeším situaci, pouze se témat lehce dotýkám,“ dodal Zuska.

Nahrávám video
Nový balet Národního divadla Brno zachycuje Chvění
Zdroj: ČT24

„Každý si v inscenaci může najít svůj děj. Každý si myslí, že hrajeme o něčem jiném. Jiný děj vnímám já, jiný moje alternace a jiný náš choreograf a režisér,“ upozorňuje sólistka baletu Ivona Jeličová. „Ten balet je opravdu velmi emočně postavený a já miluju emoce na jevišti, takže jsem velmi vděčná, že jsem dostala takovou roli.“

Chvění aneb Suita dialogů

Větší část hudební plochy patří významnému polskému skladateli Henryku Góreckému. Zazní fragmenty z jeho Symfonie písní žalostných. Autor ji věnoval všem nevinným obětem války. Zuska na ní postavil první a závěrečnou část baletu. Střední pasáž tvoří hudba Jiřího Pavlici a Hradišťanu. Album Chvění aneb Suita dialogů, které mimo jiné zhudebňuje básně Vladimíra Holana a Jana Skácela, natočil Hradišťan spolu s Filharmonií Brno v roce 2007 právě v Janáčkově divadle. Zazní například skladby Kamínek na dlani, Poslední list nebo Moje vina.

Jeden z nejvýraznějších současných českých choreografů Zuska je bývalým uměleckým šéfem baletu Národního divadla v Praze. V Brně už dříve uvedli tři jeho práce: Sonátu, Mariin sen a D. M. J. 1953-1977.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 5 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 7 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 20 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 23 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...