„Útočí na nás hotentoti.“ Věta, kvůli které v Británii doporučují dětem sledovat Mary Poppinsovou s rodiči

Ve Velké Británii se po šedesáti letech na stříbrná plátna vrací filmová klasika: Pohádkový snímek o kouzelné chůvě Mary Poppinsové. Tentokrát ale Britská komise pro hodnocení filmů (BBFC), která navrhuje ratingy přístupnosti filmů, rodičům doporučuje, aby zvážili, jestli některé scény nebudou mít negativní dopad na děti. Ve filmu totiž zazní výraz „hotentoti“, který může být vnímán jako rasistický.

Britská komise pro hodnocení filmů rozlišuje přístupnost na sedmistupňové škále: od titulů, na něž bez újmy mohou koukat všichni, až po explicitně sexuální nahrávky, které by měly být dostupné jen na vyhrazených místech či kinech.

Filmy s označením PG, tedy „parental guidance“, kam nově spadá Mary Poppinsová, jsou druhým nejmírnějším stupněm. Britský regulátor je definuje jako přístupné všem, ovšem s varováním, že některé scény mohou být nevhodné pro malé diváky. Doporučuje proto rodičům, aby zvážili, jestli obsah nemůže rozrušit děti mladší osmi let nebo ty citlivější.

„Útočí na nás hotentoti“

Děj snímku Mary Poppinsová z roku 1964 se odehrává na začátku dvacátého století a sleduje kouzelnou chůvu v podání Julie Andrewsové, která se stará o děti s pomocí kominíka (jehož hraje Dick Van Dyke).

Problematickou větu pronese postava námořního veterána, který si stále myslí, že velí lodi na moři. „Útočí na nás hotentoti,“ varuje pomýleně admirál. Ačkoliv mluví o tancujících kominících, označení hotentoti historicky odkazuje k jihoafrickým domorodcům. Slovem parodujícím řeč afrických kmenů je označovali holandští osadníci. Kvůli koloniálním konotacím je výraz vnímán jako hanlivý a ofenzivní.

Proto britský regulátor snížil filmu rating. „Klíčovou obavou lidí, zejména rodičů, je možnost vystavit děti diskriminačnímu jazyku nebo chování, které mohou považovat za znepokojující nebo je opakovat, aniž by si uvědomovaly potenciální pohoršení,“ vysvětluje své rozhodnutí BBFC. Výraz „hotentoti“ zazní v příběhu víckrát.

Deník New York Times už dříve upozornil, že scéna, v níž chce admirál pálit z děla na „drzé ďábly“, tedy umazané kominíky, je uváděna na nacionalistických webech jako údajný důkaz, že film zobrazuje rasovou hierarchii.

Nahrávám video
Film Mary Poppinsová obsahuje diskriminační výrazy
Zdroj: ČT24

Kominík s blackfacem

Oscarová Mary Poppinsová i v minulosti čelila kritice za to, že si ve filmu začerňuje tvář sazemi. Vadila příliš zjevná podobnost s takzvaným blackfacem, tedy karikaturou Afroameričanů. Líčení bělochů „na černocha“ bylo populární zejména na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Dnes je tento make-up posilující rasové stereotypy považován za přežitý a urážlivý.

New York Times podotkl, že ani v případě Mary Poppinsové nejde o nevinnou scénu, protože jak románová předloha Pamely Lyndonové Traversové, tak adaptace režiséra Roberta Stevensona spojují černě zamazané tváře kominíků s rasovou karikaturou. Například, když se služka na kominíka osočí se slovy „nedotýkej se mě, ty černý pohane!“.

Britové chtějí slyšet varování

Komise připouští, že Britové chápou filmy jako produkty své doby, přesto si přejí varování před potenciálním závadným obsahem. Mary Poppinsová není prvním a ani posledním dříve natočeným titulem, jehož uvedení doprovází v posledních letech výstražně zdvižený prst od BBFC.

Snížení ratingu na PG si vysloužilo i animované králičí dobrodružství Daleká cesta za domovem, hodnotitelé chtěli prý „udržet krok se společenskými normami“. „Ve vyhnanství se králíci setkávají s různými výzvami, z nichž některé vyústí v krvavá zranění způsobená kousanci a drápy,“ popisuje BBFC.

Vhodné posuzovatelům nepřišly ani některé výrazy. „Když jsme film zhlédli podle současných směrnic, překlasifikovali jsme ho na PG v souladu s našimi současnými zásadami pro násilí, hrozby, zobrazení detailů zranění a jazyk,“ stojí v odůvodnění. Kvůli násilí a nevhodnému vyjadřování, byť „ve velmi malé míře“, byl z bezproblémové kategorie vyřazen i sci-fi snímek Star Trek: Film z roku 1979.

Problematický Forrest Gump i Lady a Trump

Přehodnocení z pohledu současné doby nejsou ušetřeny mnohé klasiky, nejen ve Velké Británii. Z rodinné podívané se kvůli nevhodnosti probírala třeba animovaná psí romance Lady a Trump z poloviny padesátých let kvůli tomu, že prý stereotypně zobrazuje siamské kočky. O téměř dvě dekády mladší příběh Aristokočky podle kritiků ukazuje rasistickou asijskou karikaturu.

Oscarový spektákl Jih proti Severu na streamovacích platformách doplňuje varování, že film popírá hrůzy otroctví. Server Variety za problematický označil Forresta Gumpa. „Je ve skutečnosti nepřátelský vůči demonstrantům, aktivistům a kontrakultuře,“ napsal. A upozornil, že jako bonus dostal hlavní hrdina jméno po konfederačním generálovi a členovi Ku-klux-klanu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 20 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 22 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...