Umění v metru se rozjíždí komiksem

Praha – Šest stanic metra na lince C ozdobily komiksy z dílny českých výtvarníků. Komiksové kresby nemají podle autorů cestující obtěžovat, tak jako tomu je mnohdy u komerčních reklam, ale mají si své diváky najít. V rámci projektu Umění v metru se s originálními a neotřelými díly v budoucnu setkají cestující i v dalších stanicích.

Projektem se pražské metro přiblíží zahraničním metropolím, kde jsou podobné akce upozorňující cestující na umění obvyklé. Komiks pro zahájení projektu zvolil dopravní podnik v souvislosti s festivalem KomiksFest, který začíná 28. října a jehož je DPP partnerem. Svými kresbami metro zpestří například výtvarník a rapper Vladimír 518, dvojnásobný finalista Ceny Jindřicha Chalupeckého David Böhm, malíř a komiksový kreslíř Karel Jerie nebo Jaromír Švejdík alias Jaromír 99, spolutvůrce černobílého komiksu Alois Nebel a stejnojmenného filmu.

Umění v metru by mělo propojit současné umění s původními díly z dob socialismu, kterých metro ukrývá desítky. „Uvědomili jsme si, že dopravní podnik je majitelem olbřímích veřejných prostor, kudy denně projde několik milionů lidí, jenom metrem 1,5 milionu lidí každý den, a je škoda tohoto prostoru nevyužít pro moderní české umění,“ domnívá se generální ředitel DPP Martin Dvořák.

„Nota bene jsme zjistili, že DPP byl v 70. a 80. letech významným držitelem moderního českého umění,“ upozornil, „autoři z tohoto období, jako je Kolíbal, Sýkora, Vízner, umístili svoje díla do prostor metra, což už se dneska skoro vůbec neví.“ Součástí projektu bude i publikace, která by měla zmapovat právě opomíjená umělecká díla z dob vzniku metra v 70. letech minulého století.

Komiksy ve stanicích zůstanou, dokud je cestující nezničí, případně dokud se stanice nebudou rekonstruovat. Rekonstrukce jako první čeká právě trasu C, která je nejstarší. „Ale než se tomu tak stane a než do prostor nově zrekonstruovaných stanic natrvalo umístíme umělecká díla, říkali jsme si, proč nezlepšit kulturnost tohoto prostředí tím, že bychom dali českým umělcům možnost ho využít,“ dodal Dvořák.

Umění v metru je dlouhodbý projekt. Kromě výtvarného umění by se měli cestující od příštího roku setkávat i s koncerty, performancemi nebo debatami s umělci a odborníky.

6X KOMIKS V METRU

Háje (Karel Jerie)
„Stanici metra Háje jsem si vybral, neboť svým názvem navazuje na část mé tvorby, zaměřené na život v lese, houby, houbaře a další obyvatele a návštěvníky lesa. Obraz zpřístupňuje metro lesním tvorům a vnáší vůni temných hvozdů do míst technického pokroku. V rovině symbolické se les i metro vztahují k nevědomí, které je mimo jiné zdrojem fantazijních obrazů. Cesta metrem tak může být inspirací k tvorbě i průsečíkem techniky a živé přírody.“

Opatov (Jaromír Plachý)
Pro autora stanice metra Opatov je typický výtvarný minimalismus a neotřelá kombinace bizarního, krvavého a melancholického. V jeho komiksech (Koule a krychle) ožívají geometrické obrazce, vajgly a exkrementy.  

Kačerov (Vladimír 518)
„V mém případě se jedná o sérii portrétů pražských bezdomovců, respektive dvojportrétů, s tím, že jeden z nich vždy zachycuje momentální stav, v kterém jsem konkrétního bezdomovce potkal. Druhý portrét reálnou postavu komiksově posunuje, čili se nacházíme napůl cesty mezi každodenním městským panoptikem a stylizovaným komiksovým prostředím.“ 

Pražského povstání (David Böhm)
"Nakreslil jsem dva vlaky metra plné lidí. Některé lidi jsem si vybral a vytvořil k nim mikro příběhy, co se stane potom, nebo před tím, než se octli v metru…”  

I. P. Pavlova (Kateřina Bažantová aka Ktaiwanita)
Kresbu této stanici věnovala všestranná autorka pohybující se na hraně DIY kultury a moderního, chytrého, autorského výtvarného „popu“. O svém dílku říká: „Ivan Petrovič Pavlov, ruský fyziolog, psycholog a lékař. Roku 1904 byl vyznamenán Nobelovou cenou za fyziologii a medicínu. Jemu je věnována nejen stanice, ale i tato kresba. Neboť kde jinde než v prostředí hromadných dopravních prostředků se stírá rozdíl mezi člověkem a zvířetem, dochází na základní podmíněné reflexy a bují mechanismy psychologických a fyziologických fenoménů.“

Nádraží Holešovice (Jaromír 99)
„Bydlím kousek odsud, takže tuhle stanici dobře znám. Přišlo mi, že tu chybí poezie, že je to tu trochu všední, a tak jsem si vybral svého kamaráda Jana Těsnohlídka mladšího, který píše skvělé básně, aby k lidem promlouval v životní velikosti.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 5 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 5 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
včera v 11:30

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...