V těchto měsících je v Berlínské galerie, Zemském muzeu moderního umění, fotografie a architektury prezentována Dorothy Iannone, jednaosmdesátiletá, extrémně dobře vypadající tvůrkyně, kterou mnozí označují za nadčasové zjevení. Přestože se její malířský jazyk zásadně a viditelně nemění, kurátoři rozdělili rozsáhlou expozici na řadu částí, mapujících autorčin tvůrčí (i soukromý) život.
Část New York / Unterwegs 1959–1967 sahá až po poblouznění japonským uměním papíru či přijetí orientálních struktur, které vlastně už nikdy zcela neopustila a které jí zjevně pomohly ke vstupu do oněch šťastných let šedesátých.
Další part expozice pod názvem Reykjavík/Düsseldorf 1967–1974 mapuje dobu šťastné lásky a připomíná propojení s fluxus-scénou. Iannone přijala za své slavné heslo Emmetta Williamse „umění je život a život je umění“. V tomto období upravuje knihy, zabývá se tiskovými grafickými technikami a na svět přicházejí její zvukové boxy. Vítězí hlavní téma, u kterého vlastně setrvává dodnes – Láska a Sex.
Sekce Von Südfrankreich nach Berlin zahrnuje léta 1974–1978. Je to doba, kdy do boxů vstupuje video, které přetváří na plnohodnotné umělecké medium, vytváří svá křesla pro osobnosti a vydává triptychon Folow Me. Zatímco se výtvarná tvář jejích děl nemění, vstupují do zobrazovaných témat nové postavy, na hranici historie a mýtu. Sledujeme bílé bohyně, Kleopatru, Penthesileu a jakési výtvarné komentáře aktuálních milostných vzplanutí a vztahů (The Heroic Performance of Pastor Eric Bock).
Závěr výstavy patří kráse Berlína, jeho osobností a tvůrců a pak až naivně milé a přitom lehce parodické sérii Movie People, ve které potkáváme ve 3D postavy nejslavnějších světových filmů a vztahů.
Prezentace děl Dorothy Iannone by měla být takřka povinnou. Vzorně nainstalována a osvětlena vám připomene zajímavá léta ve vývoji současného umění očima dodnes naivní tvůrkyně. Mile naivní jak způsobem výtvarného zpracování, tak celým svým životem, zadaným lásce - a sexu.
Dorothy Iannone, dnes se pohybující na pomezí malby, grafiky, tvorby objektů, úprav a ilustrování knih a vytváření vlastních videí, byla původně literární vědkyní. Studovala americkou literaturu zprvu na bostonské univerzitě, po graduaci ještě na slavné Brandeis University.
Začala malovat v roce 1959 (po svatbě s malířem Jamesem Uphamem) - jako autodidaktička, ovlivněná abstraktním expresionismem. V roce 1962 vstoupily do jejích mile naivních děl také postavy a už její tvorbu nikdy neopustily. Ve stejné době odjel manželský pár přes Evropu do Jižní Afriky a do Japonska, kde Dorothy inspirovala japonská tradiční práce s papírem a začala vytvářet první koláže.
Od roku 1963 do roku 1967 vedla s manželem v New Yorku Stryke Gallery, družstvo na 10. ulici. Tam se začínají její práce prolínat s pop-artem. Společně vystavovala s takovými autory, jako byl Stanley Fischer, Marty Greenbaum, George Herms. Rok 1967 strávila se svým mužem a Emmettem Williamsem, známou postavou hnutí Fluxus, v Reykjavíku. Tam poznala Dietra Rotha a s Uphamem se následně rozvedla. Nadšené obrazy, vyprávějící o této změně, která se odehrává v divokém reji v Basileji, Düsseldorfu a v Londýně, vystavuje po celé Evropě, stává se symbolem květinových dětí, fluxusu, svobody, americké sexuální revoluce.
Iannone zažila velký skandál v Kunsthalle v Bernu (Freunde Ausstellung 1969), kde byla řada jejích děl ostře cenzurována a svěšena.
Po roce 1968 žili s Rothem v Düsseldorfu, kde vytvářela své Singing Boxes, ručně malované dřevěné skříňky s vloženými kazetovými magnetofony, odkud vyprávěla a zpívala. Po roce 1974, kdy se rozešla s Rothem, byla první, kdo vytvořil z videa umělecké médium.
Od roku 1976 v (západním) Berlíně začala psát poznámky ke své autobiografii, která do roku 1989 vyšla postupně v sedmi dílech. Zářila v muzeích v Arnheimu, na berlínském bienále, v roce 2009 vystavovala v New Gallery v New Yorku. Pokořila svět svými velkými expozicemi v Camden Arts Centre v Londýně či v pařížském Palais de Tokyo v loňském roce.
DOROTHY IANNONE / THE SWEETNESS OUTSIDE OF TIME. Obraz, objekty knihy 1959-2014. Kdy a kde: Berlínská galerie, Zemské muzeum moderního umění, fotografie a architektury, Alte Jakobstrasse 124, Berlin. Otevřeno středa – pondělí 10:00–18:00. Denní vstupenka 8 eur, každé první pondělí v měsíci 4 eura, vstup volný do 18 let. Výstava potrvá do 6. června 2014.
