Údajnou vražedkyni Amandu Knoxovou soud osvobodil, té filmové se zastane Matt Damon

3 minuty
Matt Damon hraje ve filmu inspirovaném případem Amandy Knoxové
Zdroj: ČT24

V New Yorku měl premiéru film Stillwater, který se volně inspiroval případem Amandy Knoxové, Američanky obviněné v Itálii z vraždy své spolubydlící. Filmový příběh v režii Toma McCarthyho se ale více soustředí na postavu otce obviněné dívky. Hraje ho Matt Damon.

Po uhlazených úlohách převážně kladných hrdinů se z Matta Damona stal rozervaný rodič, který opustí práci na ropné věži a odjíždí do Marseille zachránit dceru odsouzenou za vraždu. Ve Francii se musí popasovat s právním systémem i jazykovou bariérou.

Inspirace filmového příběhu je zřejmá. V září 2007 přijela dvacetiletá Amanda Knoxová studovat do italské Perugie. V listopadu našla spolubydlící Meredith Kercherovou mrtvou. Britka, která byla v Itálii také na výměnném studentském pobytu, ležela ve své ložnici polonahá v krvi s podříznutým hrdlem a čtyřmi desítkami bodných ran.

Nejprve 26 let, nakonec osvobození

Prokuratura tehdy hovořila o tom, že Meredith zemřela zřejmě v důsledku sexuální hry, která se účastníkům vymkla z rukou. To nakonec ale soud odmítl a přiklonil se k tomu, že za smrtí mladé ženy stála hádka, jež vygradovala až k sexuálnímu napadaní a vraždě. Jako podezřelé policie zadržela Amandu Knoxovou a jejího italského přítele Raffaela Sollecita. Ti tvrdili, že v době vraždy ani nenacházeli v bytě a že mají onu osudovou noc rozostřenou, protože byli pod vlivem marihuany a alkoholu.

Prvoinstanční soud v mediálně velmi sledované kauze Knoxové uložil trest v délce šestadvaceti let, Sollecito dostal o rok méně. O dva roky později ale odvolací soud obžalované osvobodil. Právníkům Amandy Knoxové se podařilo přesvědčit porotu, že některé důkazy jsou přinejmenším pochybné, například testy DNA. Nepovedlo se také stoprocentně prokázat, že Knoxová a Sollecito byli na místě vraždy v době, kdy Meredith Kercherová umírala. Chyběl navíc věrohodný motiv.

Knoxová se vrátila do USA, ale osvobozujícím rozsudkem kauza neskončila. Nařízeno bylo obnovení procesu. „Chci být znovu považovaná za člověka. To, co se mi stalo, bylo nereálné, ale může se to přihodit komukoli,“ varovala v emotivním rozhovoru pro stanici ABC News v roce 2013. S konečnou platností ji osvobodil až definitivní verdikt italského nejvyššího soudu o dva roky později.

Zapomenutý vrah

Následně byla zproštěna viny i v obžalobě z pomluvy. Prokuratura podle soudu ve Florencii nepředložila dostatek důkazů. Obžalování si Knoxová vysloužila tím, že nařkla policisty ze špatného zacházení. Tvrdila, že policie si nevybíravými výslechovými metodami vynutila její výpověď, v níž z vraždy lživě obvinila majitele místního baru Patricka Lumumbu. Za křivé obvinění byla Knoxová odsouzena, trest si však odpykala během čtyř let strávených v italské vazbě.

Amanda Knoxová u soudu
Zdroj: ČT24

U Lumumby si Knoxová přivydělávala jako servírka. Ve své výpovědi, kterou později změnila, připustila, že provozovatel restaurace měl s Meredith Kercherovou v noc, kdy byla zavražděna, sex a že ji mohl zabít. To se na základě dalších svědectví ukázalo jako nesmyslné.
Za vraždu Meredith Kercherové se za mříže dostal nakonec Rudy Guede. Imigrant z Pobřeží slonoviny a překupník drog, který se mimo jiné znal se Sollecitem. Na místě činu se podle soudních záznamů našly jeho biologické stopy. Trest zněl: šestnáct let.

Když byl Guede loni v prosinci propuštěn s tím, že zbytek trestu si odpyká veřejně prospěšnými pracemi, Amanda Knoxová pro ABC uvedla: „Mnoho lidí trpělo kvůli tomu, co udělal, a jsem stále šokovaná, že je zapomenutým vrahem. Nemusí žít s cejchem navždy spojeným se smrtí Meredith.“

Ďábel s andělskou tváří, psala média

Knoxová se nálepky „ta, co možná zabila svou spolubydlící“ naopak zbavuje těžko. Dokončila studia a oznámila, že se hodlá věnovat činnosti ve prospěch nespravedlivě obviněných, zároveň o svém případu vydala knihu Waiting to Be Heard (Čekání na vyslyšení), jíž chtěla skoncovat se spekulacemi o svém podílu na vraždě.

O mediálním honu mluvila i předloni na konferenci v Modeně věnované trestnímu soudnictví. Poprvé od osvobozujícího verdiktu se vrátila do Itálie, i když tehdy prohlásila, že do této země už nevkročí. Knoxová, o níž média psala jako o americké svůdkyni, manipulátorce bez srdce či ďáblovi s andělskou tváří, obvinila ve svém příspěvku novináře, že vykonstruovali „falešný a neopodstatněný příběh, který přiživoval fantazii lidí“.

Otázku, kde leží v mediálním světě hranice mezi skutečností, manipulací a zábavou, si chtěl klást i dokument, který o Amandě Knoxové záhy po jejím definitivním osvobození uvedla streamingová služba Netflix.

Matt Damon jako metafora trumpovské Ameriky

Tvůrci filmu Stillwater se nechtějí přiživovat na senzaci. Z tragického případu snímek vychází jen volně. „Nechtěl jsem vyprávět skutečný případ ze života, takže jsem si půjčil jen trochu,“ potvrzuje režisér a spoluscenárista Tom McCarthy.

Oběť justičního omylu hraje Abigail Breslinová. „Strávila jsem nějaký čas ve vězení, ne, že bych byla přímo zavřená, ale ukázali mi, jak by vypadal typický den, a také jsem se studovala příběhy lidí, kteří byli nespravedlivě obviněni a uvězněni,“ prozradila o přípravě na roli.

Příběh se ale více soustředí na problémy dívčina otce. Amerického zaměstnance těžařské firmy, který se dceři odcizil a její záchranu bere jako příležitost k nápravě starých křivd, představuje Matt Damon. I on čerpal zkušenosti ze života. Kvůli roli drsného chlapíka Billa Bakera strávil několik týdnů mezi skutečnými zaměstnanci ropné společnosti v Oklahomě.

„Fyzickou stránku hodně inspirovali dělníci na vrtné plošině. Vzhled, tělo, oblečení, vousy, brýle, všechno mám od nich,“ přiznává. Zjev, o němž mluví, se pro mnohé neameričany stal svého druhu uniformou podporovatelů prezidenta Donalda Trumpa. Postava otce se tak stává zajímavou metaforou, právě tak totiž podle režiséra teď svět Ameriku vnímá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 14 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 14 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 16 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 19 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...