Praha – Po premiéře inscenace v brněnském HaDivadle se tentokrát na pražských prknech objeví představení, jehož předlohou se stal slavný Kachyňův trezorový snímek Ucho. Premiéru bude mít 15. ledna v Divadle Metro, na reprízy se mohou diváci těšit od 23. února na malé scéně Divadla pod Palmovkou. Divadelní představení Ucho vznikalo podle textu Lenku Procházkové, který napsala na základě filmového scénáře svého otce Jana Procházky.
„Tento příběh se nestal. Věci, které se opravdu přihodily, byly mnohem horší,“ vepsal Procházka jako poznámku do scénáře. Lenka Procházková zachovala z textu svého otce většinu. „Především dialogy, které jsou úžasné. Táta to ze sebe vychrlil po sovětské invazi. Byl sice komunista, ale nebyl bolševik, nedokázal se s okupací smířit,“ říká. V bytě kde bydleli, pak nalezla třináct odposlechů StB. „Ucha“ byla i v bytě, kde žila s Ludvíkem Vaculíkem.
Role, které ve filmu před čtyřiceti lety ztvárnili Radek Brzobohatý a Jiřina Bohdalová, svěřil režisér Lukáš Burian Milanu Enčevovi a Kateřině Pindejové. Enčev přiznává, že i přes režisérův zákaz se na Kachyňův film znovu podíval, inspiraci pro ztvárnění role ale překvapivě našel v někom jiném než v Radku Brzobohatém – v Jiřím Paroubkovi. „Přišel mi jako prototyp pro tuto roli. Viděl jsem ho totiž v jednom televizním pořadu, kde ho redaktorka oslovovala 'pane premiére', kterým ale už nebyl. A on jí na to odvětil: 'To zase přijde…'“
Ucho je jedním z nejznámějších trezorových filmů. Karel Kachyňa snímek natáčel v roce 1969 podle scénáře, který spisovatel Jan Procházka napsal během jediného měsíce po srpnové okupaci Československa. Po pracovní projekci se ale film ocitl v trezoru a k divákům se dostal až po listopadu 1989.
„Předobraz dnešních politiků ve hře určitě může být, téma touhy po moci… Chceme Ucho přiblížit i mladému divákovi, tu všudypřítomnou paranoii, kterou doba s sebou nesla,“ dodává Burian.
