Účastnil se Velké žranice, hrál papeže a četl Havla. Zemřel Michel Piccoli

Ve věku 94 let zemřel francouzský herec Michel Piccoli. Legenda evropské kinematografie si během své šedesátileté herecké kariéry zahrála v téměř dvou stech filmech. Mezi ty nejvýznamnější patří skandální tragikomedie Velká žranice a spolupráce s Luisem Buñuelem.

Rodák z Paříže s francouzsko-italskými kořeny se uznávaným hercem stal na začátku šedesátých let díky snímku Pohrdání Jeana-Luca Godarda. Postava umělecky zkorumpovaného filmaře ho posunala od epizodních rolí k těm viditelnějším.

V Pohrdání hrál po boku Brigitte Bardotové – a nebyla jeho prvním ani posledním hvězdným hereckým partnerem. S Marcellem Mastroiannim se sešel v kontroverzním filmu Velká žranice nebo ve westernové parodii Nedotýkej se bílé ženy, oba tituly vznikly v režii Marca Ferreriho. S Catherine Deneuveovou ho před kameru svedla komedie Slečinky z Rochefortu.

Významní režiséři

Na place ho režírovali také Jean Renoir, Jean-Pierre Melville či Alfred Hitchcock. Mistr hororu ho obsadil do thrilleru Topaz. Významná byla také Piccoliho spolupráce s Luisem Buñuelem. Objevil se v jeho snímcích Deník komorné, Kráska dne či Nenápadný půvab buržoazie.

Za Skok do prázdna (natočený v roce 1980 Marcem Bellocchiem) ho ocenil festival v Cannes. Několikrát byl nominován na francouzské filmové ocenění César i evropského „Oscara“, od něhož obdržel nakonec čestné ocenění. 

Jednou z posledních výrazných rolí Michela Piccoliho byla postava svatého otce ve snímku Máme papeže! z roku 2011.

Četl Havla, točil s Weissem

Jeho osud se propletl i s Československem. V březnu 1977 četl Piccoli spolu s Michaelem Lonsdalem v rámci večera za propuštění Václava Havla v Národním divadle v Chaillot Havlovu jednoaktovku Audience. A filmoval také s režisérem Jiřím Weissem, který se krátce před listopadem 1989 vrátil z emigrace, aby natočil  autobiografický příběh Marta a já

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 33 mminutami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...