Účastnil se Velké žranice, hrál papeže a četl Havla. Zemřel Michel Piccoli

Ve věku 94 let zemřel francouzský herec Michel Piccoli. Legenda evropské kinematografie si během své šedesátileté herecké kariéry zahrála v téměř dvou stech filmech. Mezi ty nejvýznamnější patří skandální tragikomedie Velká žranice a spolupráce s Luisem Buñuelem.

Rodák z Paříže s francouzsko-italskými kořeny se uznávaným hercem stal na začátku šedesátých let díky snímku Pohrdání Jeana-Luca Godarda. Postava umělecky zkorumpovaného filmaře ho posunala od epizodních rolí k těm viditelnějším.

V Pohrdání hrál po boku Brigitte Bardotové – a nebyla jeho prvním ani posledním hvězdným hereckým partnerem. S Marcellem Mastroiannim se sešel v kontroverzním filmu Velká žranice nebo ve westernové parodii Nedotýkej se bílé ženy, oba tituly vznikly v režii Marca Ferreriho. S Catherine Deneuveovou ho před kameru svedla komedie Slečinky z Rochefortu.

Významní režiséři

Na place ho režírovali také Jean Renoir, Jean-Pierre Melville či Alfred Hitchcock. Mistr hororu ho obsadil do thrilleru Topaz. Významná byla také Piccoliho spolupráce s Luisem Buñuelem. Objevil se v jeho snímcích Deník komorné, Kráska dne či Nenápadný půvab buržoazie.

Za Skok do prázdna (natočený v roce 1980 Marcem Bellocchiem) ho ocenil festival v Cannes. Několikrát byl nominován na francouzské filmové ocenění César i evropského „Oscara“, od něhož obdržel nakonec čestné ocenění. 

Jednou z posledních výrazných rolí Michela Piccoliho byla postava svatého otce ve snímku Máme papeže! z roku 2011.

Četl Havla, točil s Weissem

Jeho osud se propletl i s Československem. V březnu 1977 četl Piccoli spolu s Michaelem Lonsdalem v rámci večera za propuštění Václava Havla v Národním divadle v Chaillot Havlovu jednoaktovku Audience. A filmoval také s režisérem Jiřím Weissem, který se krátce před listopadem 1989 vrátil z emigrace, aby natočil  autobiografický příběh Marta a já

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jsme tikka masala, hlásí Bloodywood, první indický metal v americké hitparádě

Bloodywood je první a dosud jediná indická metalová kapela, která se dostala do americké hitparády Billboard. Zaujala fanoušky osobitým pojetím žánru, které těží z východních témat i nástrojů, ale zároveň formace pracuje s tradičním západním zvukem. Skupina tento týden koncertovala v Praze.
před 10 hhodinami

První Ceny literární kritiky obdržely Emma Kausc a Iryna Zahladko

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.
před 14 hhodinami

Nová Sněhurka kousla do otráveného jablka ještě před premiérou

Remake Sněhurky od Disneyho dorazí na hollywoodskou premiéru po skromnějším červeném koberci, než se předpokládalo. Studio se rozhodlo omezit při slavnostním uvedení přítomnost médií. Důvodem je zřejmě příliš rozdělujících témat spojených s filmem. Pohádkový příběh se zapletl do kulturních válek i konfliktu na Blízkém východě.
12. 3. 2025

Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.
12. 3. 2025

Film Mnichov 1972 nastoluje otázky, jak v přímém přenosu informovat o teroru

Sportovní výkony na letní olympiádě v Mnichově zastínila tragická událost. Palestinští teroristé zabili jedenáct izraelských sportovců. Německý film Mnichov 1972 dramatický den rekonstruuje z pohledu televizního štábu, díky němuž mohl svět sledovat dění takřka v přímém přenosu. Drama nominované na Oscara i v českých kinech nastoluje otázku o zodpovědnosti médií.
12. 3. 2025

Národní muzeum hostí novou výstavu o Čingischánovi

Více než 260 exponátů přibližuje nejen osobnost dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Slavnostního zahájení výstavy v Národním muzeu se zúčastnil český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch. Expozice, která potrvá do 22. června, zahrnuje předměty světového kulturního dědictví, které jsou k vidění jen výjimečně. Pocházejí ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd.
11. 3. 2025

Filip Topol jel nadoraz ve všem, ukazuje výbor Zubama po skle

Kniha Zubama po skle může být pro mnohé z fanoušků Psích vojáků jistě velkým překvapením – nepřibližuje totiž hudební tvorbu této kapely, ale literární a výtvarnou tvorbu jejího vedoucího, skladatele, klavíristy, zpěváka a herce Filipa Topola.
11. 3. 2025

Louis Armstrong v Československu budil senzaci, zazpíval mu jeho imitátor

Americký jazzový trumpetista Louis Armstrong byl první západní hvězdou takového formátu, která koncertovala v Československu po převzetí moci komunisty v roce 1948. Návštěva legendárního jazzmana vzbudila pochopitelnou senzaci. Do Prahy přiletěl před šedesáti lety, 10. března 1965, a zdržel se na devět koncertů. Jeden si také soukromě vyslechl v divadle Semafor.
10. 3. 2025
Načítání...