Trojka je šťastné číslo Fimfára

Praha – Poslední adaptace pohádek Jana Wericha je zároveň prvním českým loutkovým animovaným filmem promítaným ve 3D. Snímek s podtitulem „do třetice všeho dobrého“ kombinuje tradiční loutkovou animaci s počítačovou a jeho realizace trvala bezmála tři roky. Ve třech pohádkách – Jak na Šumavě obři vyhynuli, O kloboučku s pérkem sojčím a Rozum a Štěstí – si „zahrálo“ přes sedmdesát loutek. Třetí Fimfárum vzniklo v koprodukci České televize a do kin vstupuje 10. února.

Werichovy pohádky na filmové plátno převedli jak známí tvůrci, tak mladí umělci. Vlasta Pospíšilová a Petr Poš, kteří se podíleli i na předchozích dvou Fimfárech, se ujali příběhu O kloboučku s pérkem sojčím. Nejkratší pohádku Jak obři na Šumavě vyhynuli natočily Kristina Dufková a Denisa Grimmová Abrhámová. Na nejdelší pohádce spolupracoval režisér David Súkup se španělskou výtvarnicí Patricií Ortiz Martínez.

Ve filmu opět zazní hlas původního autora pohádek Jana Wericha, filmaři ke spolupráci přizvali také Otu Jiráka, Jiřího Macháčka, Miroslava Krobota nebo Miroslava Vladyku. Na scénářích se podíleli Martin Vandas a Jiří Kubíček.

Tři pohádky spojuje prolínání současného (odehrávají se zhruba v 60. letech minulého století) a pohádkového světa a také filmový motiv, protože všechny se svým způsobem vztahují k filmu: od loutkového filmového týdeníku (Jak na Šumavě obři vyhynuli) přes staré filmové archivy s do nich trikově vloženou loutkou (O kloboučku s pérkem sojčím) až po loutkové citace ze slavných filmů (Rozum a Štěstí).

V pohádce Jak na Šumavě obři vyhynuli (scénář: Martin Vandas; režie: Kristina Dufková, výtvarnice: Denisa Grimmová Abrhámová) se štáb filmového týdeníku vypraví do šumavských hvozdů, aby odhlalil, zda tam žijí, nebo nežijí obři. Film je výtvarně a kostýmově stylizován do 50. až 60. let minulého století, vesničtí obyvatelé i obři, hrající hru „na většího“, jsou spíše typově zasazeni do let ještě dřívějších, předválečných.

„Svět lidí je natáčen klasickou loutkovou technologií a svět obrů, aby byla zachována jejich velikost, je vytvořen animací hlíny v kombinaci s 3D animací. To umožňuje snadné odlišení lidského a nadlidského rozměru, ale také mnohem pozoruhodnější proměny a deformace obrů,“ doplnila k filmu režisérka Kristina Dufková.

Název a podtitul pohádky O kloboučku s pérkem sojčím aneb Král měl tři syny (scénář: Jiří Kubíček; režie: Vlasta Pospíšilová; výtvarník: Petr Poš) zahrnuje v podstatě nejdůležitější osoby a rekvizity tohoto příběhu. Pro královo ztracené mládí – klobouček se sojčím pérkem – se do hor vydají všichni tři jeho synové. Šanci vyměnit ztracenou pokrývku hlavy za královskou korunu má jen jeden z nich – donese nového krále k cíli Rychlomilův Bugasseratti, Siloslavův Bull-Bagr Speciál nebo Honzův moped?

„V každém našem dalším filmu se snažíme o něco nového. V Kloboučku je to použití dobových dokumentárních záběrů z motocyklových a automobilových závodů. Postava Honzy byla vytvořena v počítači výměnou reálné hlavy závodníka za hlavu loutky. Byl to nápad Martina Vandase, film to osvěžilo a pamětníky to určitě potěší,“ domnívá se režisérka Vlasta Pospíšilová. Námět na tuto Werichovu pohádku měl prý výtvarník Petr Poš schovaný několik let. „Chtěli jsme s ní vyjít už při prvním Fimfáru, ale nějak k tomu nedošlo. A při druhém tři syny předehnaly atraktivnější tři sestry,“ prozradila režisérka.

Hloupý pasák vepřů Luděk má rozhodnout sázku, kterou mezi sebou uzavřou Rozum a Štěstí (scénář: Jiří Kubíček; režie: David Súkup; výtvarnice: Patricie Ortiz Martínez). Aniž by to tušil, jeho životní cestu z vepřína na královský trůn řídí spor o to, co je pro člověka nepostradatelnější: zda rozum, nebo štěstí.

„Chtěli jsme příběh zmodernizovat, aby to nebyla jen pohádka s klasickými prvky, ale zároveň aby moderní věci fungovaly společně s klasickým příběhem,“ uvedl režisér David Súkup. Mimo jiné chválí scenáristu Jiřího Kubíčka za nápad, aby Rozum „ovládal“ Luďka pomocí počítače v jeho hlavě, před příchodem Rozumu prázdné a setmělé. Ke spolupráci přizval Súkup španělskou výtvarnici Patricii Ortiz Martínez. „Obrovským zdrojem inspirace byl pro mě namluvený komentář pana Wericha,“ přiznala. „Pomáhal mi pochopit psychologii postav, což mi velmi pomohlo při navrhování a modelování loutek.“ Ty svou podobou připomínají Mrtvou nevěstu Tima Burtona.

Zároveň s filmem vychází i stejnojmenná kniha všech pohádek. Ilustrace a fotografie si v ní čtenáři mohou prohlížet s přiloženými stereoskopickými brýlemi trojrozměrně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
včera v 17:23

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
včera v 16:46

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026
Načítání...