Praha – Poslední adaptace pohádek Jana Wericha je zároveň prvním českým loutkovým animovaným filmem promítaným ve 3D. Snímek s podtitulem „do třetice všeho dobrého“ kombinuje tradiční loutkovou animaci s počítačovou a jeho realizace trvala bezmála tři roky. Ve třech pohádkách – Jak na Šumavě obři vyhynuli, O kloboučku s pérkem sojčím a Rozum a Štěstí – si „zahrálo“ přes sedmdesát loutek. Třetí Fimfárum vzniklo v koprodukci České televize a do kin vstupuje 10. února.
Werichovy pohádky na filmové plátno převedli jak známí tvůrci, tak mladí umělci. Vlasta Pospíšilová a Petr Poš, kteří se podíleli i na předchozích dvou Fimfárech, se ujali příběhu O kloboučku s pérkem sojčím. Nejkratší pohádku Jak obři na Šumavě vyhynuli natočily Kristina Dufková a Denisa Grimmová Abrhámová. Na nejdelší pohádce spolupracoval režisér David Súkup se španělskou výtvarnicí Patricií Ortiz Martínez.
Ve filmu opět zazní hlas původního autora pohádek Jana Wericha, filmaři ke spolupráci přizvali také Otu Jiráka, Jiřího Macháčka, Miroslava Krobota nebo Miroslava Vladyku. Na scénářích se podíleli Martin Vandas a Jiří Kubíček.
Tři pohádky spojuje prolínání současného (odehrávají se zhruba v 60. letech minulého století) a pohádkového světa a také filmový motiv, protože všechny se svým způsobem vztahují k filmu: od loutkového filmového týdeníku (Jak na Šumavě obři vyhynuli) přes staré filmové archivy s do nich trikově vloženou loutkou (O kloboučku s pérkem sojčím) až po loutkové citace ze slavných filmů (Rozum a Štěstí).
V pohádce Jak na Šumavě obři vyhynuli (scénář: Martin Vandas; režie: Kristina Dufková, výtvarnice: Denisa Grimmová Abrhámová) se štáb filmového týdeníku vypraví do šumavských hvozdů, aby odhlalil, zda tam žijí, nebo nežijí obři. Film je výtvarně a kostýmově stylizován do 50. až 60. let minulého století, vesničtí obyvatelé i obři, hrající hru „na většího“, jsou spíše typově zasazeni do let ještě dřívějších, předválečných.
„Svět lidí je natáčen klasickou loutkovou technologií a svět obrů, aby byla zachována jejich velikost, je vytvořen animací hlíny v kombinaci s 3D animací. To umožňuje snadné odlišení lidského a nadlidského rozměru, ale také mnohem pozoruhodnější proměny a deformace obrů,“ doplnila k filmu režisérka Kristina Dufková.
Název a podtitul pohádky O kloboučku s pérkem sojčím aneb Král měl tři syny (scénář: Jiří Kubíček; režie: Vlasta Pospíšilová; výtvarník: Petr Poš) zahrnuje v podstatě nejdůležitější osoby a rekvizity tohoto příběhu. Pro královo ztracené mládí – klobouček se sojčím pérkem – se do hor vydají všichni tři jeho synové. Šanci vyměnit ztracenou pokrývku hlavy za královskou korunu má jen jeden z nich – donese nového krále k cíli Rychlomilův Bugasseratti, Siloslavův Bull-Bagr Speciál nebo Honzův moped?
„V každém našem dalším filmu se snažíme o něco nového. V Kloboučku je to použití dobových dokumentárních záběrů z motocyklových a automobilových závodů. Postava Honzy byla vytvořena v počítači výměnou reálné hlavy závodníka za hlavu loutky. Byl to nápad Martina Vandase, film to osvěžilo a pamětníky to určitě potěší,“ domnívá se režisérka Vlasta Pospíšilová. Námět na tuto Werichovu pohádku měl prý výtvarník Petr Poš schovaný několik let. „Chtěli jsme s ní vyjít už při prvním Fimfáru, ale nějak k tomu nedošlo. A při druhém tři syny předehnaly atraktivnější tři sestry,“ prozradila režisérka.
Hloupý pasák vepřů Luděk má rozhodnout sázku, kterou mezi sebou uzavřou Rozum a Štěstí (scénář: Jiří Kubíček; režie: David Súkup; výtvarnice: Patricie Ortiz Martínez). Aniž by to tušil, jeho životní cestu z vepřína na královský trůn řídí spor o to, co je pro člověka nepostradatelnější: zda rozum, nebo štěstí.
„Chtěli jsme příběh zmodernizovat, aby to nebyla jen pohádka s klasickými prvky, ale zároveň aby moderní věci fungovaly společně s klasickým příběhem,“ uvedl režisér David Súkup. Mimo jiné chválí scenáristu Jiřího Kubíčka za nápad, aby Rozum „ovládal“ Luďka pomocí počítače v jeho hlavě, před příchodem Rozumu prázdné a setmělé. Ke spolupráci přizval Súkup španělskou výtvarnici Patricii Ortiz Martínez. „Obrovským zdrojem inspirace byl pro mě namluvený komentář pana Wericha,“ přiznala. „Pomáhal mi pochopit psychologii postav, což mi velmi pomohlo při navrhování a modelování loutek.“ Ty svou podobou připomínají Mrtvou nevěstu Tima Burtona.
Zároveň s filmem vychází i stejnojmenná kniha všech pohádek. Ilustrace a fotografie si v ní čtenáři mohou prohlížet s přiloženými stereoskopickými brýlemi trojrozměrně.
