Transparency: „líbesbríf“ přes celé náměstí

Praha – V jednom z výklenků na Národním divadle tančí žena. Poblíž Španělské synagogy pobíhají světélkující myši. A na Staroměstském náměstí píše kdosi neznámý neviditelnou tužkou milostné dopisy jakési neznámé. Za vším stojí šest umělců z pěti zemí, kteří své světelné objekty představují na několika místech v centru Prahy. V rámci projektu Transparency vynášejí současné výtvarné umění z galerií a muzeí za lidmi do ulic. Jejich objekty díky své "průhlednosti" prolínají s okolim, ať už je to průčelí domu, městská dlažba, nebo hladina řeky. Upozorní, překvapí… a zase zmizí.

„Chtěli jsme uspořádat výstavu světelného umění a přivézt jeho nejlepší představitele. Všichni nabídku vystavovat v Praze přijali okamžitě a s nadšením,“ uvedla o nápadu Gisela Winkelhoferová z agentury w.art projects, která pražskou Transparency organizuje a realizuje.

Transparency znamená prolínání

Jedním z šesti umělců, který nabídku přijal, je britský výtvarník Julian Opie. V Praze se před dvěma lety procházela po vltavském jezu jeho dvoumetrová dvojice Suzanne a Bruce. Tentokrát v jednom z výklenků Národního divadla tančí počítačově animovaná figura ženy. I ona má jméno – jmenuje se Ann.

"V Praze je úžasná kombinace architektury a sochařství. Ann z mé instalace je obyčejná dívka z ulice, která tančí svůj noční sobotní tanec. Chtěl jsem umístit současnou figuru právě mezi staré majestátní sochy," vypověděl o svém záměru Opie.

Španělský výtvarník Jaume Plensa patří k menšině vystavujících, kteří se nerozhodli pro světelné promítání. Náměstí Jana Palacha dominuje jeho pětimetrová socha – laserem vyřezaná postava člověka z písmen. Abecedu využívá Plensa jako metaforu: "Název skulptury zní My a je to vlastně taková romantická představa, že jednoho dne budeme všichni jednotní."

Umístění objektu není náhodné. "Na jedné straně náměstí máte Rudolfinum, hned přes ulici filozofickou fakultu. Je krásné smíchat verše a hudbu, myšlenky a významy. To místo je transparentní, sochou můžete vidět skrz naskrz a to každého vyzve, aby se dobře podíval. Takovým způsobem můžete znovu objevit dávno známé místo," vysvětlil výtvarník.

LOVE LETTERS

Autor: Arthur Duff (USA/Itálie); 7. leden – 1. únor na Staroměstském náměstí; vždy od 18:00 do půlnoci. K projektu Duffa inspirovaly milostné dopisy jeho rodičů, které si napsali před více než třiceti lety. Arthur jejich psaní rozebral na slovesa, příslovce, podstatná a přídavná jména a sestavil z nich nové pomocí počítačového programu. Ten byl vytvořen v roce 1952 a náhodně sestavuje milostné dopisy.

PROJEKCE BÁSNÍ

Autor: Jenny Holzerová (USA); 30. dubna – 6. května na průčelí Národního muzea. Velkoplošné projekty vytváří tato americká výtvarnice od poloviny 90. let, kdy promítala texty na památník bitvy národů v Lipsku. Pro Prahu vybrala básně Franze Kafky a Wislawy Szymborské. Texty promítala také například na pyramidu v Louvru, vodní plochu řeky Sieny nebo skokanské můstky v Lillehammeru. Zajímavým projektem bylo promítání proslovů prezidentů na Rooseveltův ostrov ve Washingtonu.

ANN, DANCING

Autor: Julian Opie (Anglie); 7. ledna – 30. června v jednom z oken Národního divadla. Ann tančí na LED panelu, podobně jako Susanne a Bruce před dvěma roky na Vltavě.

WE (MY)

Autor: Jaume Plensa (Španělsko); 7. ledna – 30. června na náměstí Jana Palacha. Plensova socha je pět metrů vysoká a váží víc než 2,5 tisíce kilogramů. Je vyřezávaná laserem z kartáčované oceli. Tvoří ji znaky různých jazyků, například latiny, hindštiny nebo japonštiny.

TACET

Autor: Ulla Rauterová (Rakousko); 21. února – 30. června na Vltavě u Muzea Bedřicha Smetany, vždy po setmění. TACET odráží zvukové kulisy města – rozsvícením nápisu upozorňuje na okamžiky ticha uprostřed městského hluku, které člověk málokdy vědomě vnímá.

MICE (MYŠI)

Autor: Stephan Reusse (Německo); 7. ledna – 30. června na průčelí akademie v Dušní ulici. Laserovým paprskem kreslí Reusse na zeď myši, které v noci ovládají naše příbytky. Jejich ustrašený, opatrný a neklidný pohyb odkazuje ke každodennímu lidskému životu. Pro autora jsou myši metaforou pomíjivosti.

  • Arthur Duff: Love Letters autor: Lorenco Ceretta, zdroj: w. art projects http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/614/61322.jpg
  • Jenny Holzer: Xenon for Bordeaux autor: Vincent Monthiers, zdroj: w. art projects http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/612/61137.jpg
  • Julian Opie: Ann, Dancing autor: Lorenco Ceretta, zdroj: w. art projects http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/612/61138.jpg
  • Jaume Plensa: We autor: Lorenco Ceretta, zdroj: w. art projects http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/612/61139.jpg
  • Ulla Rauter: Tacet zdroj: w. art projects http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/612/61140.jpg
  • Stephan Reusse: Myši autor: Lorenco Ceretta, zdroj: w. art projects http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/612/61141.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

ŽivěČeský lev vybírá nejlepší filmové a televizní počiny roku 2025

V přímém přenosu České televize se předávají ceny Český lev. Ve 24 kategoriích oceňují filmovou a televizní tvorbu roku 2025. Nejvíce nominací získaly snímky Franz, Sbormistr, Karavan a Letní škola, 2001.
20:12Aktualizovánopřed 4 mminutami

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
00:17Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
včera v 15:52

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026
Načítání...