Touhy a výčitky: Po Kubrickovi se Schnitzlera ujmul Jařab

Praha – Jen několik týdnů od filmové premiéry snímku Hlava-ruce-srdce připravil režisér David Jařab i premiéru divadelní. Pro svou inscenaci si vybral text Arthura Schnitzlera, jednoho z nejvýznamnějších rakouských spisovatelů a dramatiků přelomu 19. a 20. století. Jeho Snovou novelu – příběh o rozpadu jednoho manželství, jež způsobila nahlas vyřčená nevěra naplněná ve snu, ale nenaplněná ve skutečnosti – přepracoval do dramatického textu, který Divadlo Komedie uvádí pod názvem Touhy a výčitky.

Vztahy mezi mužem a ženou jsou tématem každé doby, ani novele rakouského dramatika Arthura Schnitzlera z roku 1926, která se stala základem pro představení v Divadle Komedie, čas nic z aktuálnosti neubral. „Podařilo se mu odkrýt povrch a nahlédnout do psychologie rozpadu, až do úplných extrémních konců,“ domnívá se Jařab.

I jeho nová inscenace se zabývá vztahem muže a ženy a jejich tajnými i vyřčenými, naplněnými i nenaplněnými touhami. Každé manželství je po letech vystaveno zkouškám. A touha po změně, může být pro vztah zničující…

Nahrávám video
Reportáž Jiřího Svobody
Zdroj: ČT24

„Největší nebezpečí představuje touha po něčem a někom jiném. Projít temnými zákoutími erotické touhy nebývá příliš bezpečné a může to přinést i řadu bolestí a výčitek. Když jste ale uvnitř a blízko něčeho, co vás absolutně rozechvívá, nemůžete než nepřemýšlet a vstoupit. Oběť za vlastní posedlost ale může být příliš velká,“ dodává Jařab.  

V hlavní roli hry Touhy a výčitky se po delší odmlce vrátil na prkna Komedie Roman Zach, jeho partnerku ztvárnila Dana Poláková. Na rozdíl od Schnitzlerovy novely uvádí Jařab na scénu také o patnáct let mladší alter ega obou hlavních postav – Jiřího Černého a Terezu Voříškovou.

Režisér navíc předlohu zbavil manýry a dekorativní ornamentálnosti počátku století, naopak vsází na moderní scénu i jazyk. Původní předlohu upravil výrazně především v dialozích. „Nechtělo se mi text inscenovat jako historický příběh, pro mě je to příběh nadčasový, takže ho vnímám současnýma očima,“ vysvětlil Jařab.

Inscenací Touhy a výčitky pokračuje Jařabův osobní projekt, zabývající se analýzou existenciálních proměn intimity ve 20. století. Adaptace slavné Schnitzlerova novely, která byla mimo jiné předlohou i k poslednímu filmu Stanleyho Kubricka Eyes Wide Shut, dovršuje triptych, jehož prvními dvěma pomyslnými částmi byly inscenace Weissenstein a Lulu. Touhy a výčitky jsou také součástí rakouské sezony v Divadle Komedie. Hned Handkeho Spílání publiku, kterým divadlo sezonu otevřelo, měla velký úspěch a stala se jednou ze zatím nejvýraznějších domácích divadelních událostí.

V premiéře uvede Divadlo Komedie Touhy a výčitky 30. listopadu. Nejbližší reprízy jsou plánovány na 5., 9. a 17. prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 12 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 13 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...