Točíme jen to, co se stalo nebo může stát, říká režisér dokumentu o pražské přírodě

Muflon evropský, plch velký, slípka zelenonohá a kos černý se stali hlavními hrdiny nového dokumentárního filmu o pražské přírodě. Planeta Praha navazuje svou formou na divácky úspěšný vhled do tuzemské přírody Planeta Česko. Do kin se novinka natočená v koprodukci České televize dostane 4. srpna, podrobněji ji autoři představili na právě se konajícím filmovém festivalu v Karlových Varech.

„Točíme jenom to, co se skutečně stalo nebo může stát, nikdy si nevymýšlíme,“ tvrdí režisér Jan Hošek. Se svými kolegy zachytil kamerou desítky „tajných obyvatel“ české metropole. Hlavní role svěřil čtyřem zvířecím hrdinům.

Mufloni v nemocnici, tajemný plch

Diváci mohou sledovat život stáda muflonů, kteří byli v minulém století vypuštěni do Kunratického lesa. „Zabrali“ ale i park v areálu přilehlé Thomayerovy nemocnice. „Asi by nebyl problém muflony vytlačit, ale to nemocnice neudělala, moudře usoudila, že přítomnost zvířat má docela blahodárný vliv na psychickou pohodu pacientů a rekonvalescentů,“ oceňuje Hošek.

Zatímco na muflony není těžké narazit, další z hrdinů – plch velký – žije poměrně tajemným životem nočního zvířete. Narazit na něj lze jen na vrchu Petřín. Filmaři sami neměli jistotu, jestli se jim přání plcha natočit vyplní.

Při filmování nenápadných sousedů Pražanů hrála sice náhoda svou roli, základem ale byla důkladná příprava a spolupráce s odbornými poradci. „Ale samozřejmě se zvířaty je ta potíž, že scénář nečtou,“ poznamenává Hošek.

Přizpůsobiví kosi i slípka zelenonohá

Dokumentaristovým oblíbencem je ale prý slípka zelenonohá. I když o její existenci v Praze věděl, dovedla ho částečně překvapit. „Netušil jsem, jak je život těchto ptáků ve velkoměstském prostředí spletitý, plný nástrah a dobrodružství. A jak je slípka až lidskou silou vůle nakonec dokáže překonat,“ popisuje.

Jako ptáky, kteří se městskému prostředí uměli přizpůsobit, uvádí Hošek kosy. V Praze žijí po generace, což se začalo podepisovat nejen na jejich chování, ale i vzhledu. Větší šanci na přežití v zástavbě mají například kosi, kteří vlivem genetické odchylky částečně či úplně zbělali. „Ve městě, kde je méně dravců, mají kosi obecně méně nepřátel,“ upřesnil Hošek.

Filmařům se podařilo dostat do blízkosti zvířat na Planetě Praha díky moderním technologiím. Každodenní život v městské přírodě pro diváky komentuje herec Jiří Macháček.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 16 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 18 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.