Americký spisovatel Philip Roth navštívil opakovaně Československo a do normalizačních časů zasadil také román Pražské orgie. Na filmové plátno jej loni převedla režisérka a spisovatelka Irena Pavlásková, minulý týden měla adaptace Rothovy knihy i televizní premiéru. Příběh amerického spisovatele, kterého v nesvobodné Praze čeká největší dobrodružství jeho života, si lze navíc do 29. listopadu přehrát v iVysílání.
Tip z iVysílání: Alter ego Philipa Rotha prožívá Pražské orgie
Pokud byste si chtěli pustit všechna videa v iVysílání, potřebovali byste si na jejich sledování vyhradit 3918 dní. Zorientovat se v takovém množství může být náročné. Web ČT24 proto pravidelně zveřejňuje tip na jeden záznam, který by bylo škoda si v programu uplynulého týdne nechat ujít.
Souhlas se zfilmováním Pražských orgií získala Irena Pavlásková přímo od Philipa Rotha osobně. „Byl bezprostřední a přátelský. Mluvili jsme, jako bychom se už nějakou dobu znali. Nevysvětlil mi, co ho přesně přesvědčilo, ale protože jsme mluvili o různých věcech, o politice, o době, rodinném zázemí, o názorech, samozřejmě o mém pojetí filmu, jak si ho představuju, zřejmě to bylo všechno dohromady,“ popsala režisérka setkání s americkým literátem.
Ve filmařské práci jí prý nechal volnou ruku, nevymínil si ani, že scénář musí projít jeho schválením. Výsledný film už zhlédnout nestihl, zemřel více než rok před premiérou.
Normalizační dekadence
Pražské orgie vydal Roth v roce 1985, odehrávají se ale v polovině sedmdesátých let. Tehdy do československého hlavního města přijíždí americký spisovatel Nathan Zuckerman – často využívané alter ego Philipa Rotha.
Chce ze země vyvézt rukopis zakázané knihy. Seznámí se s nezkrotnou Olgou, která ho zavede na večírky, na nichž každý hledá únik ke krátké svobodě po svém. Postupně se stane nejen divákem, ale i účastníkem dekadentního představení, v němž mnozí hrají falešně. Ani Zuckerman si není jistý, kdo je přítel a kdo provokatér a donašeč.
Mezinárodní obsazení s českými hlasy
Do role Zuckermana tvůrci vybrali kanadského herce Jonase Chernicka. „Předrevoluční časy znamenají velký kus vaší kultury a historie, každý se na ně odkazuje. V Kanadě nemáme srovnání s ničím podobným, je to pro mě fascinující téma,“ uvedl k natáčení. Jeho pražskou femme fatale hraje Ruska Xenia Rappoportová. V dabované verzi, která je dostupná v iVysílání, jim hlasy propůjčili Jiří Dvořák a Dana Černá.
Ve fiktivním příběhu se mimo jiné objeví také postava inspirovaná Václavem Havlem. Ztvárnil ji Viktor Dvořák, který si budoucího prezidenta zahrál i ve filmu Havel. Další snímek o disidentské době natočil Slávek Horák.