Režisérka Pavlásková o filmu podle Rotha: Pražské orgie jsou podobenstvím o mravním chaosu

Nahrávám video

V českých kinech začínají Pražské orgie. Film podle stejnojmenné knihy Philipa Rotha čeká ve středu slavnostní premiéra, o den později se dostane do tuzemských biografů. Příběh diváky zavede do normalizačního Československa, kam přijíždí americký spisovatel, aby získal rukopis zakázané knihy. Při své pražské misi pronikne na dekadentní večírky, na nichž každý hledá únik ke krátké svobodě po svém. V rozhovoru pro Studio 6 pozvali na novinku režisérka a scenáristka Irena Pavlásková a představitel hlavní role, kanadský herec Jonas Chernick.

Pražské orgie nejsou jen filmem o dekadentních večírcích, jak by mohl název napovídat, ale akcentuje silně i dobu, v níž se odehrávají.
Irena Pavlásková: Pražské orgie jsou v přeneseném slova smyslu podobenství o době, která se nacházela v určitém mravním chaosu po sovětské okupaci v roce 1968, kdy se celá společnost dostala pod obrovský tlak a každý se s tím nějak musel vyrovnávat. Takže kromě příběhu hlavního hrdiny a jeho setkání s nezkrotnou, svéráznou, neuchopitelnou českou ženou je snímek také výpovědí o stavu tehdejší společnosti. 

Vy jste znal, pane Chernicku, novelu Philipa Rotha, nebo jste se s ní seznámil, až když vám byla nabídnuta role ve filmové adaptaci?
Jonas Chernick: Dílo Philipa Rotha velice dobře znám, protože sám jsem židovský spisovatel a miluju literaturu. Pražské orgie pro mě byly takový skrytý poklad. Jakmile mi roli nabídli, vyhledal jsem si tento titul a byl jsem rád, že jsem se s ním mohl seznámit. Je to jedna z jeho nejlepších knih.  

Co jste si myslel po přečtení té knihy o Čechoslovácích, potažmo Češích?
Jonas Chernick: Jako mladík jsem v Praze byl, ale teprve když jsem si přečetl Rothovu knihu, jsem získal dojem, jaké to u vás muselo ve zmíněné době být. Předrevoluční časy znamenají velký kus vaší kultury a historie, každý se na ně odkazuje. V Kanadě nemáme srovnání s ničím podobným, je to pro mě fascinující téma.

Pozoruhodný je také příběh, kdy si Irenu Pavláskovou pozval Philip Roth k sobě do Connecticutu. Řekl vám, čím jste ho přesvědčila, že zrovna vám dal práva na zfilmování své knihy?
Irena Pavlásková: Setkání s ním pro mě bylo naprosto osudové, neuvěřitelný životní zážitek, že jsem se mohla s takovým člověkem potkat a mluvit s ním. Byl bezprostřední a přátelský. Mluvili jsme, jako bychom se už nějakou dobu znali. Philip Roth mi nevysvětlil, co ho přesně přesvědčilo, ale protože jsme mluvili o různých věcech, o politice, o době, rodinném zázemí, o názorech, samozřejmě o mém pojetí filmu, jak si ho představuju, zřejmě to bylo všechno dohromady.

Premiéry se Philip Roth bohužel nedožil, byli jste ale v kontaktu během natáčení? Konzultovali jste třeba obsazení?
Irena Pavlásková: Byli jsme celou dobu v písemném kontaktu. Philip Roth chtěl opravdu přijet na premiéru a je mi moc líto, že k tomu bohužel nedošlo. Mluvili jsme o hercích, šlo mu hlavně o to, aby měl herec vnitřní charisma, energii blízkou postavě. Ale v mé práci mi jinak nechal volnou ruku, neschvaloval scénář.

Pane Chernicku, byly pro vás některé scény náročnější než jiné?
Jonas Chernick: Nemyslím, že by něco bylo pro mě složité interpretovat. Film je o americkém spisovateli, který přijíždí poprvé na návštěvu do Československa, a vlastně i to je část mého zážitku s vaší zemí. Navíc jsem nejen herec, ale také spisovatel, takže se dokážu spojit s vnitřním charakterem hlavní postavy. Nejtěžší tak možná bylo, že jsem byl pořád obklopen nahými ženami, takže jsem se těžko koncentroval.

Jaký byl pro vás jako pro režisérku právě pohled na tuzemské prostředí očima cizince? Předpokládám, že zajímavý by mohl být i pro diváky.
Irena Pavlásková: Pražské orgie nejsou moje analýza té doby, ale je to právě pohled Philipa Rotha, který jsem ctila.

Film byl natočen v angličtině, v jaké verzi se promítá v českých kinech?
Irena Pavlásková: Ve dvou verzích. Byla jsem velice pro, aby film běžel jen v anglické verzi, ale bylo mi distributory doporučeno, že možná pro nějaké diváky by originální znění mohla být překážka, takže jsme udělali i dabovanou verzi.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 12 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 14 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
30. 6. 2026

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled