Režisérka Pavlásková o filmu podle Rotha: Pražské orgie jsou podobenstvím o mravním chaosu

9 minut
Rozhovor s Irenou Pavláskovou a Jonasem Chernickem
Zdroj: ČT24

V českých kinech začínají Pražské orgie. Film podle stejnojmenné knihy Philipa Rotha čeká ve středu slavnostní premiéra, o den později se dostane do tuzemských biografů. Příběh diváky zavede do normalizačního Československa, kam přijíždí americký spisovatel, aby získal rukopis zakázané knihy. Při své pražské misi pronikne na dekadentní večírky, na nichž každý hledá únik ke krátké svobodě po svém. V rozhovoru pro Studio 6 pozvali na novinku režisérka a scenáristka Irena Pavlásková a představitel hlavní role, kanadský herec Jonas Chernick.

Pražské orgie nejsou jen filmem o dekadentních večírcích, jak by mohl název napovídat, ale akcentuje silně i dobu, v níž se odehrávají.
Irena Pavlásková: Pražské orgie jsou v přeneseném slova smyslu podobenství o době, která se nacházela v určitém mravním chaosu po sovětské okupaci v roce 1968, kdy se celá společnost dostala pod obrovský tlak a každý se s tím nějak musel vyrovnávat. Takže kromě příběhu hlavního hrdiny a jeho setkání s nezkrotnou, svéráznou, neuchopitelnou českou ženou je snímek také výpovědí o stavu tehdejší společnosti. 

Vy jste znal, pane Chernicku, novelu Philipa Rotha, nebo jste se s ní seznámil, až když vám byla nabídnuta role ve filmové adaptaci?
Jonas Chernick: Dílo Philipa Rotha velice dobře znám, protože sám jsem židovský spisovatel a miluju literaturu. Pražské orgie pro mě byly takový skrytý poklad. Jakmile mi roli nabídli, vyhledal jsem si tento titul a byl jsem rád, že jsem se s ním mohl seznámit. Je to jedna z jeho nejlepších knih.  

Co jste si myslel po přečtení té knihy o Čechoslovácích, potažmo Češích?
Jonas Chernick: Jako mladík jsem v Praze byl, ale teprve když jsem si přečetl Rothovu knihu, jsem získal dojem, jaké to u vás muselo ve zmíněné době být. Předrevoluční časy znamenají velký kus vaší kultury a historie, každý se na ně odkazuje. V Kanadě nemáme srovnání s ničím podobným, je to pro mě fascinující téma.

Pozoruhodný je také příběh, kdy si Irenu Pavláskovou pozval Philip Roth k sobě do Connecticutu. Řekl vám, čím jste ho přesvědčila, že zrovna vám dal práva na zfilmování své knihy?
Irena Pavlásková: Setkání s ním pro mě bylo naprosto osudové, neuvěřitelný životní zážitek, že jsem se mohla s takovým člověkem potkat a mluvit s ním. Byl bezprostřední a přátelský. Mluvili jsme, jako bychom se už nějakou dobu znali. Philip Roth mi nevysvětlil, co ho přesně přesvědčilo, ale protože jsme mluvili o různých věcech, o politice, o době, rodinném zázemí, o názorech, samozřejmě o mém pojetí filmu, jak si ho představuju, zřejmě to bylo všechno dohromady.

Premiéry se Philip Roth bohužel nedožil, byli jste ale v kontaktu během natáčení? Konzultovali jste třeba obsazení?
Irena Pavlásková: Byli jsme celou dobu v písemném kontaktu. Philip Roth chtěl opravdu přijet na premiéru a je mi moc líto, že k tomu bohužel nedošlo. Mluvili jsme o hercích, šlo mu hlavně o to, aby měl herec vnitřní charisma, energii blízkou postavě. Ale v mé práci mi jinak nechal volnou ruku, neschvaloval scénář.

Pane Chernicku, byly pro vás některé scény náročnější než jiné?
Jonas Chernick: Nemyslím, že by něco bylo pro mě složité interpretovat. Film je o americkém spisovateli, který přijíždí poprvé na návštěvu do Československa, a vlastně i to je část mého zážitku s vaší zemí. Navíc jsem nejen herec, ale také spisovatel, takže se dokážu spojit s vnitřním charakterem hlavní postavy. Nejtěžší tak možná bylo, že jsem byl pořád obklopen nahými ženami, takže jsem se těžko koncentroval.

Jaký byl pro vás jako pro režisérku právě pohled na tuzemské prostředí očima cizince? Předpokládám, že zajímavý by mohl být i pro diváky.
Irena Pavlásková: Pražské orgie nejsou moje analýza té doby, ale je to právě pohled Philipa Rotha, který jsem ctila.

Film byl natočen v angličtině, v jaké verzi se promítá v českých kinech?
Irena Pavlásková: Ve dvou verzích. Byla jsem velice pro, aby film běžel jen v anglické verzi, ale bylo mi distributory doporučeno, že možná pro nějaké diváky by originální znění mohla být překážka, takže jsme udělali i dabovanou verzi.

2 minuty
Události: V českých kinech začínají Pražské orgie
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

První televize sloužila propagandě, začala vysílat před 90 lety

První pravidelně vysílací televizní stanicí na světě se před 90 lety stala německá Fernsehsender Paul Nipkow (Televizní stanice Paul Nipkow), která začala vysílat 22. března 1935. Velkou popularitu přinesly této televizi přenosy z olympijských her v Berlíně v roce 1936. Stanice, která sloužila nacistické propagandě, vysílala až do poloviny října 1944, kdy musela většina jejích zaměstnanců odejít na frontu.
před 1 hhodinou

Ta druhá bývá přehlížená, v dokumentu ale mluví za skleněné děti

Osmnáctiletá Johana chce po maturitě pryč z rodného města. Je takzvané skleněné dítě, tedy nezáměrně přehlížená přetíženými rodiči, protože středobodem jejich péče je mladší sestra trpící autismem. Johanin příběh zaznamenal dokument Ta druhá, který vznikl v koprodukci České televize a v režii Marie-Magdaleny Kochové. Od 20. března se promítá v kinech.
před 16 hhodinami

Smrt Hackmana a jeho ženy stále provázejí otázky

Kolem smrti herce Genea Hackmana a jeho manželky, klavíristky Betsy Arakawaové zůstává spousta nejasností. Ani téměř měsíc po objevení jejich těl se nedaří rekonstruovat, jak se události přesně seběhly.
před 18 hhodinami

Cyrusová prý zkopírovala Marse. Plagiáty řešili i Zeppelini či Adele

Kalifornský federální soud nepřistoupil na zamítnutí žaloby, kterou navrhovala Miley Cyrusová ve sporu kvůli písni Bruna Marse. Americká zpěvačka se brání obvinění, že zkopírovala Marsovu skladbu When I Was Your Man. Za problematický hit Flowers získala svou první cenu Grammy. Obvinění z plagiátorství řešily a řeší i jiné hudební hvězdy.
20. 3. 2025

Velký knižní čtvrtek přináší Andersenovy pohádky i příběh Gazy od Jakuba Szántó

Velký knižní čtvrtek přestavuje opět vybrané novinky, na které chtějí upozornit tuzemští nakladatelé. Do výběru se dostalo dvanáct titulů od českých i zahraničních autorů napříč žánry. Ke čtenářům se dostávají nové knihy od prozaičky Pavly Horákové, reportéra Jakuba Szántó, thriller od irské autorky Michelle Dunneové, životopis papeže Františka i kompletní vydání Andersenových pohádek.
20. 3. 2025

Louvre představuje umění z doby Rudolfa II.

V pařížském Louvru začala výstava zaměřená na umění, které vznikalo na pražském dvoře Rudolfa II. Zajímá se také o to, jak se v jeho době propojovaly a vzájemně ovlivňovaly věda s uměním. Návštěvník může rovněž sledovat, jak pozorování přírody inspirovalo umělce k novým technikám a materiálům. Vystavené předměty pocházejí z francouzských sbírek i muzeí po celé Evropě, hlavně z pražské Národní galerie. Akce potrvá do konce června.
20. 3. 2025

Vyhnání Gerty Schnirch ožije ve filmu

Režisér Tomáš Mašín natáčí česko-německý film Vyhnání Gerty Schnirch, inspirovaný románem Kateřiny Tučkové, který zachycuje tragické události spojené s odsunem brněnských Němců. Příběh sleduje život Gerty Schnirch, dívky z česko-německé rodiny, která se stala obětí divokého odsunu a s jeho důsledky se vyrovnává celý svůj život. Ve snímku, který sleduje dobu od druhé světové války až do začátku devadesátých let, si postavu starší Gerty zahraje herečka Milena Steinmasslová, mladší verzi ztvární Barbora Váchová. Dvoudílný film budou moci diváci zhlédnout příští rok.
19. 3. 2025

Magnesia Litera má své nominace. O debut i prózu roku se uchází Hlaučovy Letnice

Celkem 33 titulů v jedenácti kategoriích získalo z více než 550 posuzovaných knih nominace v letošním 24. ročníku soutěže Magnesia Litera. V kategorii debut roku nominaci získaly román Letnice - Rozpomínání na konec světa Miroslava Hlauča, příběh pro děti a mládež Zvon Martina Čepy a básnická sbírka Místní od Lubomíra Tichého. Vyhlášení cen se uskuteční 24. dubna na Nové scéně Národního divadla.
18. 3. 2025Aktualizováno18. 3. 2025
Načítání...