Společné body v tvorbě dvou současných českých výtvarnic našla galerie v pražské Pelléově vile. Sochařku Janu Horálkovou a malířku Barboru Myslikovjanovou představují propojené výstavy s názvy Prostory úkrytů a Rovnováha ticha.
Sochařka Jana Horálková tvoří plastické a často interaktivní modely. Inspirací pro ní jsou ulity a schránky různých živočichů.
„I zdánlivě nesouměřitelná díla spolu mohou vést dialog,“ nepochybuje kurátor Patrik Šimon.
„Přemýšlím spíš, jak socha vypadá zevnitř, než jak vypadá zvenku. Takže vždycky jsou to schránky, které něco ukrývají. Člověk má stejně, jako všechno živé v přírodě, tendenci si ohraničovat komfortní zónu,“ vysvětluje umělkyně. Na výstavě Prostory úkrytů umístila i schránku, do níž se mohou schovat dokonce sami návštěvníci.
Bezpečné úkryty hledá také Barbora Myslikovjanová. Dříve často malovala děti ve znepokojivých, traumatických situacích. V současnosti se ale zaměřuje spíše na svou identitu. Na jednom obraze se zachytila například ve své ložnici. „Když si člověk lehne, přemýšlí, znamená to pro mě rovnováhu. Možná až meditaci, kterou reálně provozuji, ale v malbě ji často používám,“ rozebírá své dílo malířka.
Vnitřní klid a ticho jsou tématy společnými pro obě autorky. „Hledají zklidnění, schopnost otevřít se světu – ale pouze na chvíli. Jako kdyby vás někdo pozval domů a ukázal vám svůj velmi intimní svět,“ připodobňuje tvorbu vystavujících výtvarnic kurátor Patrik Šimon. Své úkryty ve Ville Pellé návštěvníkům zpřístupňují do 20. února.
