Tata Bojs se stali hologramy, aby o sobě natočili sci-fi dokument

Nahrávám video
Tata Bojs točí dokument
Zdroj: ČT24

Kapela Tata Bojs točí sci-fi dokumentární film. Stylizované scény vznikají v těchto dnech v brněnském studiu České televize. Objeví se v nich i herci z divadla Vosto5. Snímek k pětatřicetinám skupiny točí režisér Marek Najbrt podle scénáře, který napsal společně s Robertem Geislerem. Všechny spojuje smysl pro nadsázku.

„Futuretroskopický“ koncept, jak říkají tvůrci s odkazem na název průlomové nahrávky Tata Bojs, umožní divákům poznat kapelu zas trochu jinak. Snímek tatabojs.doc provede téměř kompletní historií kapely s výhledem do budoucnosti.

Koncepty jsou ostatně součástí tvorby „Tatáčů“, tedy ani dokument o nich nemohl být jen prostým souhrnem fakt a „mluvících hlav“. O hraný film ale nejde, spíš o dokument vystavěný na „s nadhledem pojaté kvazifuturistické vědecko-fantastické“ osnově.

Digitální dvojníci

Ve vzdálené budoucnosti skupina vědců z Výzkumného ústavu zvukové historie zkoumá vykopávky dávných hudebních nástrojů a členů jakési kapely. „Jsme vlastně hologramy, jsme průhlední,“ naznačuje Milan Cais z Tata Bojs.

Nejde ostatně o první „zdigatilizování“ kapely. V souvislosti se zatím poslední studiovou nahrávkou Jedna nula se Tata Bojs nechali převést na „jedničky a nuly“ pomocí pracovníků z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky. Na 3D tiskárně pak vytvořili své vlastní dvojníky. I obsah alba potvrzuje zájem hudebníků o pokrok a zároveň jeho vliv.

Do chystaného dokumentu se dostanou také rekvizity, protože výtvarná složka k albům a koncertům Tata Bojs už patří. Svět, který za tři dekády vytvořili, představili k třicátému výročí na výstavě v pražském Centrum DOX.

Uteklo to rychle

O vizuální stránku se stará Milan Cais, výtvarník, ale také jeden ze dvou zakládajících členů kapely. Tím druhým je Marek Huňát alias Mardoša. „Někdy ve čtvrté třídě jsme se bavili poprvé o tom, že chceme založit kapelu, a někdy v osmé se nám to povedlo,“ popisuje Cais začátky.

Zlom pro Tata Bojs znamenal přechod k velkému vydavatelství a vydání desky Futuretro na přelomu milénia. O čtyři roky přišli s koncepčním Nanoalbem, kde průvodcem příběhu je robotický pes. Získali za něj čtyři ceny Anděl.

„Uteklo to dost rychle. Mám pocit, že jsme nedávno začali, ale není to nedávno. Na každé období kapely docela rád vzpomínám,“ přiznává Mardoša. Současnou sestavu ještě doplňuje Vladimír Bár, Jiří Hradil a Dušan Neuwerth.

Najbrt už „vynalezl“ Karla Gotta

„Důležitých momentů v historii kapely je spousta. Hodně se mění, hodně experimentují. Ve filmu zmiňujeme několik uzlových okamžiků,“ dodává režisér a spoluscenárista Marek Najbrt.

Známý je jako tvůrce dramatu Protektor nebo satirického seriálu Prezident Blaník, točí ale i dokumenty o hudbě. Už jako student FAMU ve Vynálezu Krásy o původu pop-music odhalil, že Karel Gott byl ve skutečnosti robot. V jeho režii vznikly rovněž snímky o autorských dvojicích: Burian vs. Dědeček a dřívější Vodňanský & Skoumal – Všechno je proměnlivé.

Divadlo Vosto5 při natáčení dokumentu tatabojs.doc
Zdroj: ČT/Ivo Dvořák

Kluci kde ste? V Brně

Dokument tatabojs.doc se premiéry dočká příští rok na podzim, kdy kapela slaví pětatřicet let od svého založení. Tak dlouho na budoucnost „Tatáčů“ ale jejich fanoušci čekat nemusí.

Už na konci listopadu uvede Národní divadlo Brno audiovizuálně-taneční představení Velký třesk, které vychází z nahrávky Nanoalbum. Příběh z blíže neurčené budoucnosti, kdy digitální svět stále více prostupuje do životů lidí, vypráví společně s kapelou i taneční soubor Dekkadancers.

V listopadu se Tata Bojs vrátí také k patnáct let staré nahrávce Kluci kde ste? Nejprve vinylovou reedicí a následně koncertem v pražském Divadle Archa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...