Tata Bojs se stali hologramy, aby o sobě natočili sci-fi dokument

Nahrávám video

Kapela Tata Bojs točí sci-fi dokumentární film. Stylizované scény vznikají v těchto dnech v brněnském studiu České televize. Objeví se v nich i herci z divadla Vosto5. Snímek k pětatřicetinám skupiny točí režisér Marek Najbrt podle scénáře, který napsal společně s Robertem Geislerem. Všechny spojuje smysl pro nadsázku.

„Futuretroskopický“ koncept, jak říkají tvůrci s odkazem na název průlomové nahrávky Tata Bojs, umožní divákům poznat kapelu zas trochu jinak. Snímek tatabojs.doc provede téměř kompletní historií kapely s výhledem do budoucnosti.

Koncepty jsou ostatně součástí tvorby „Tatáčů“, tedy ani dokument o nich nemohl být jen prostým souhrnem fakt a „mluvících hlav“. O hraný film ale nejde, spíš o dokument vystavěný na „s nadhledem pojaté kvazifuturistické vědecko-fantastické“ osnově.

Digitální dvojníci

Ve vzdálené budoucnosti skupina vědců z Výzkumného ústavu zvukové historie zkoumá vykopávky dávných hudebních nástrojů a členů jakési kapely. „Jsme vlastně hologramy, jsme průhlední,“ naznačuje Milan Cais z Tata Bojs.

Nejde ostatně o první „zdigatilizování“ kapely. V souvislosti se zatím poslední studiovou nahrávkou Jedna nula se Tata Bojs nechali převést na „jedničky a nuly“ pomocí pracovníků z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky. Na 3D tiskárně pak vytvořili své vlastní dvojníky. I obsah alba potvrzuje zájem hudebníků o pokrok a zároveň jeho vliv.

Do chystaného dokumentu se dostanou také rekvizity, protože výtvarná složka k albům a koncertům Tata Bojs už patří. Svět, který za tři dekády vytvořili, představili k třicátému výročí na výstavě v pražském Centrum DOX.

Uteklo to rychle

O vizuální stránku se stará Milan Cais, výtvarník, ale také jeden ze dvou zakládajících členů kapely. Tím druhým je Marek Huňát alias Mardoša. „Někdy ve čtvrté třídě jsme se bavili poprvé o tom, že chceme založit kapelu, a někdy v osmé se nám to povedlo,“ popisuje Cais začátky.

Zlom pro Tata Bojs znamenal přechod k velkému vydavatelství a vydání desky Futuretro na přelomu milénia. O čtyři roky přišli s koncepčním Nanoalbem, kde průvodcem příběhu je robotický pes. Získali za něj čtyři ceny Anděl.

„Uteklo to dost rychle. Mám pocit, že jsme nedávno začali, ale není to nedávno. Na každé období kapely docela rád vzpomínám,“ přiznává Mardoša. Současnou sestavu ještě doplňuje Vladimír Bár, Jiří Hradil a Dušan Neuwerth.

Najbrt už „vynalezl“ Karla Gotta

„Důležitých momentů v historii kapely je spousta. Hodně se mění, hodně experimentují. Ve filmu zmiňujeme několik uzlových okamžiků,“ dodává režisér a spoluscenárista Marek Najbrt.

Známý je jako tvůrce dramatu Protektor nebo satirického seriálu Prezident Blaník, točí ale i dokumenty o hudbě. Už jako student FAMU ve Vynálezu Krásy o původu pop-music odhalil, že Karel Gott byl ve skutečnosti robot. V jeho režii vznikly rovněž snímky o autorských dvojicích: Burian vs. Dědeček a dřívější Vodňanský & Skoumal – Všechno je proměnlivé.

Divadlo Vosto5 při natáčení dokumentu tatabojs.doc
Zdroj: ČT/Ivo Dvořák

Kluci kde ste? V Brně

Dokument tatabojs.doc se premiéry dočká příští rok na podzim, kdy kapela slaví pětatřicet let od svého založení. Tak dlouho na budoucnost „Tatáčů“ ale jejich fanoušci čekat nemusí.

Už na konci listopadu uvede Národní divadlo Brno audiovizuálně-taneční představení Velký třesk, které vychází z nahrávky Nanoalbum. Příběh z blíže neurčené budoucnosti, kdy digitální svět stále více prostupuje do životů lidí, vypráví společně s kapelou i taneční soubor Dekkadancers.

V listopadu se Tata Bojs vrátí také k patnáct let staré nahrávce Kluci kde ste? Nejprve vinylovou reedicí a následně koncertem v pražském Divadle Archa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 5 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 8 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 8 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...