Tanky se valí ven, kameny se valí sem. Před 30 lety zahráli v Praze Rolling Stones

Evropa je teď větší, okomentoval Mick Jagger pád železné opony. Koncert kapely Rolling Stones 18. srpna 1990 v Praze byl důkazem, že i Československo do větší Evropy patří. Místo spartakiádních Poupat duněla strahovským stadionem Satisfaction od symbolu západní kultury.

Rolling Stones měli o vystoupení v Československu zájem už od začátku osmdesátých let, syrové kytary však režimu vadily stejně jako texty slavné kapely. Na první živý koncert si čeští fanoušci museli počkat po revoluci. A nejen fanoušci. „Před rokem jsem si ještě říkal, že asi nikdy neuvidím Prahu. Nikdy tady nebudu hrát. Byla tu z ideologických rozdílů zeď,“ podělil se o své obavy i Keith Richards při pražském koncertě. 

„Věci se ale změnily,“ ocenil vzápětí. Jeho slova ilustrovaly i plakáty, které v československých ulicích poutaly na koncert rockové legendy. „Tanky se valí ven, kameny se valí sem,“ stálo na nich s odkazem na konec dočasného pobytu sovětských vojsk, který trval přes dvacet let. 

Proč neodpovídáte na faxy? Žádný nemáme

Rachot valících se kamenů si přišlo na Strahov poslechnout na sto tisíc lidí. Nadšení neschladil déšť ani organizace koncertu vybudovaná na zelené louce. Smlouva se podepsala teprve 1. srpna, když už se Rolling Stones k Praze blížili přes koncert ve Vídni. 

„Potřebovali jsme dostat dolů cenu lístků, protože kupní síla tady tehdy nebyla, ale zároveň jsme potřebovali poplatit všechny ty věci. Kapela sice hrála zadarmo, ale to ostatní stojí skoro stejné peníze. Museli jsme to, co normálně dělá produkce kapely, převést na nás, bez jakýchkoliv zkušeností,“ popisuje jeden z organizátorů koncertu Lubomír Schmidtmajer.

Lístek stál kolem 250 korun (obvyklá cena za koncert byla tehdy 20 či 30 korun), rozpočet na uspořádání akce dosáhl 25 milionů. Organizátoři se museli popasovat s požadavky, které dosud neřešili. Třeba kde sehnat tunu suchého ledu na chlazení elektrických agregátů nebo čtyři speciální vysokozdvižné vozíky, když v celé republice byly jen dva.

2 minuty
Reportáž z roku 1990 o koncertě Rolling Stones
Zdroj: ČT24

„Neustále se také ptali, proč jim neodpovídáme na faxy. A my řekli: Protože žádný nemáme,“ prozradil o „punkových“ přípravách spoluorganizátor Milan Pešík. „Vypadali jsme jako pitomci, protože málokdo z nás uměl anglicky. Přezdívalo se nám yesmeni, jak jsme na vše kývali,“ dodal.

To můžete zažít jen tam, kde jste ještě nehráli

Do Prahy přiletěli Rolling Stones o den dřív. Město si prošli po svých jako jiní turisté, takže lidé mohli v centru narazit na slavné muzikanty, jak si prohlíží památky. Na večeři je Olga Havlová, jejíž nadaci „Stouni“ svůj honorář za koncert věnovali, pozvala do prezidentovy oblíbené restaurace Na Rybárně. Společnost Micku Jaggerovi nad pstruhem dělal mimo jiné i Vladimír Mišík, který s kapelou Etc… vystoupil 18. srpna na Strahově jako předskokan. Byl z toho prý tak nervózní, že si na pódium místo nástroje přinesl jen prázdný futrál od kytary. 

„Největším momentem pro mě asi byla ta obrovská show. Velká nafukovací zvířata byla jako z jiné planety a na konci ohňostroj – další nemyslitelná věc,“ podělil se o své tehdejší dojmy hudební publicista Honza Dědek. 

Jako mimořádný vnímalo koncert nejen stotisícihlavé publikum, ale i samotná kapela, kterou při odletu zastihl telegram od Václava Havla. V poděkování jim napsal, že jejich hudba vypovídá o tom, oč on usiluje svým životem i tvorbou. „Spousta lidí, kteří nás vítali, všechno nové, co jsme mohli vidět, to můžete zažít jen tam, kde jste ještě nikdy předtím nehráli,“ poznamenal Keith Richards.

Koncert Rolling Stones otevřel strahovský stadion dalším velkým koncertům západních hvězd. V devadesátých letech ho zkoušely zaplnit Guns N' Roses, Pink Floyd nebo U2. Prim ale hrají Rolling Stones. V roce 1995 se na Strahov vrátili před sto třicet tisíc lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 13 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 13 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 15 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 18 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...