Tanky se valí ven, kameny se valí sem. Před 30 lety zahráli v Praze Rolling Stones

Evropa je teď větší, okomentoval Mick Jagger pád železné opony. Koncert kapely Rolling Stones 18. srpna 1990 v Praze byl důkazem, že i Československo do větší Evropy patří. Místo spartakiádních Poupat duněla strahovským stadionem Satisfaction od symbolu západní kultury.

Rolling Stones měli o vystoupení v Československu zájem už od začátku osmdesátých let, syrové kytary však režimu vadily stejně jako texty slavné kapely. Na první živý koncert si čeští fanoušci museli počkat po revoluci. A nejen fanoušci. „Před rokem jsem si ještě říkal, že asi nikdy neuvidím Prahu. Nikdy tady nebudu hrát. Byla tu z ideologických rozdílů zeď,“ podělil se o své obavy i Keith Richards při pražském koncertě. 

„Věci se ale změnily,“ ocenil vzápětí. Jeho slova ilustrovaly i plakáty, které v československých ulicích poutaly na koncert rockové legendy. „Tanky se valí ven, kameny se valí sem,“ stálo na nich s odkazem na konec dočasného pobytu sovětských vojsk, který trval přes dvacet let. 

Proč neodpovídáte na faxy? Žádný nemáme

Rachot valících se kamenů si přišlo na Strahov poslechnout na sto tisíc lidí. Nadšení neschladil déšť ani organizace koncertu vybudovaná na zelené louce. Smlouva se podepsala teprve 1. srpna, když už se Rolling Stones k Praze blížili přes koncert ve Vídni. 

„Potřebovali jsme dostat dolů cenu lístků, protože kupní síla tady tehdy nebyla, ale zároveň jsme potřebovali poplatit všechny ty věci. Kapela sice hrála zadarmo, ale to ostatní stojí skoro stejné peníze. Museli jsme to, co normálně dělá produkce kapely, převést na nás, bez jakýchkoliv zkušeností,“ popisuje jeden z organizátorů koncertu Lubomír Schmidtmajer.

Lístek stál kolem 250 korun (obvyklá cena za koncert byla tehdy 20 či 30 korun), rozpočet na uspořádání akce dosáhl 25 milionů. Organizátoři se museli popasovat s požadavky, které dosud neřešili. Třeba kde sehnat tunu suchého ledu na chlazení elektrických agregátů nebo čtyři speciální vysokozdvižné vozíky, když v celé republice byly jen dva.

Nahrávám video
Reportáž z roku 1990 o koncertě Rolling Stones
Zdroj: ČT24

„Neustále se také ptali, proč jim neodpovídáme na faxy. A my řekli: Protože žádný nemáme,“ prozradil o „punkových“ přípravách spoluorganizátor Milan Pešík. „Vypadali jsme jako pitomci, protože málokdo z nás uměl anglicky. Přezdívalo se nám yesmeni, jak jsme na vše kývali,“ dodal.

To můžete zažít jen tam, kde jste ještě nehráli

Do Prahy přiletěli Rolling Stones o den dřív. Město si prošli po svých jako jiní turisté, takže lidé mohli v centru narazit na slavné muzikanty, jak si prohlíží památky. Na večeři je Olga Havlová, jejíž nadaci „Stouni“ svůj honorář za koncert věnovali, pozvala do prezidentovy oblíbené restaurace Na Rybárně. Společnost Micku Jaggerovi nad pstruhem dělal mimo jiné i Vladimír Mišík, který s kapelou Etc… vystoupil 18. srpna na Strahově jako předskokan. Byl z toho prý tak nervózní, že si na pódium místo nástroje přinesl jen prázdný futrál od kytary. 

„Největším momentem pro mě asi byla ta obrovská show. Velká nafukovací zvířata byla jako z jiné planety a na konci ohňostroj – další nemyslitelná věc,“ podělil se o své tehdejší dojmy hudební publicista Honza Dědek. 

Jako mimořádný vnímalo koncert nejen stotisícihlavé publikum, ale i samotná kapela, kterou při odletu zastihl telegram od Václava Havla. V poděkování jim napsal, že jejich hudba vypovídá o tom, oč on usiluje svým životem i tvorbou. „Spousta lidí, kteří nás vítali, všechno nové, co jsme mohli vidět, to můžete zažít jen tam, kde jste ještě nikdy předtím nehráli,“ poznamenal Keith Richards.

Koncert Rolling Stones otevřel strahovský stadion dalším velkým koncertům západních hvězd. V devadesátých letech ho zkoušely zaplnit Guns N' Roses, Pink Floyd nebo U2. Prim ale hrají Rolling Stones. V roce 1995 se na Strahov vrátili před sto třicet tisíc lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 16 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 17 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...