Praha - Poslední hra Václava Havla Odcházení dovedla svoji pouť k premiéře v Divadle Archa. Ačkoli autor sám nemá příliš v lásce označení "světová premiéra", protože mu to, dle jeho slov, připadá značně nabubřelé, faktem je, že se jedná o první uvedení hry, o níž mají dále zájem mnohá světová divadla.
Václav Havel si sám přál, aby první uvedení hry bylo právě v České republice, i když tento záměr se nakonec ukázal složitější, než autor očekával. První verzi hry asi ze dvou třetin napsal Havel již v roce 1989, pak přišly revoluční změny, téma hry se pojednou zdálo nepříliš aktuální a hlavně Havla od dramatické tvorby odvedl prezidentský úřad. Po skončení svých prezidentských povinností se k textu vrátil a kdysi zavržené téma rehabilitoval. Samotného prý udivilo, jak naopak situace odcházejícího státníka získala na aktuálnosti.
„Hra vyrůstá z určitého archetypálního zážitku rozkladu světa, rozkladu hodnot, promítnutého do jakéhosi pohádkového schématu o vladaři, který přišel o moc. Obohacení o osobní zážitky má ve hře spíše okrajovou důležitost, toto téma mě z jakýchsi důvodů trápilo už v době, kdy jsem nevěděl, že se sám někdy v politice ocitnu,“ ozřejmuje Havel.
Kam s ním?
O uvedení první hry po Havlově dlouhé tvůrčí odmlce měla zájem domácí i zahraniční divadla. Ačkoli Havel, jak sám později přiznal, si původně myslel, že text je vhodný k realizaci ve středně velkém divadle, o jeho uvedení se nejdříve jednalo s Národním divadlem. Hlavně z provozních a finančních důvodů jednání ztroskotala. Podobná situace posléze nastala i v Divadle na Vinohradech, až nakonec hra našla adekvátní inscenační podmínky ve středně velkém Divadle Archa.
Pro divadla repertoárového typu se stálým souborem byl velký a vlastně nepřekonatelný problém jednak autorova podmínka obsazení Dagmar Havlové a Jana Třísky do hlavních rolí, ačkoli ani jeden nebyl kmenovým hercem oslovených divadel. Dalším a neméně závažným problémem byly požadavky režiséra Davida Radoka na posloupnost prací spojených s inscenováním, ale i požadavek intenzivního, ničím nepřerušovaného zkoušení.
Potřebné podmínky k nastudování s konečnou platností nabídlo Divadlo Archa, kde se podařilo vytvořit tvůrčí tým pracující speciálně na této inscenaci, a to v čele s herci, kteří byli schopni akceptovat způsob práce režiséra Davida Radoka. Ten je v českém kontextu nezvyklý. „To, že se podařilo inscenaci zrealizovat, bylo mimo jiné možné také proto, že Divadlo Archa není repertoárovým divadlem, pracuje projektovým způsobem, a může tedy všechny své síly napnout jedním směrem,“ upozornil ředitel Divadla Archa Ondřej Hrab.
Odchází Dagmar Havlová
Další překážka v průběhu realizace textu nastala, když Dagmar Havlová, pro kterou Havel postavu Ireny přímo psal, oznámila, že je nucena ze zdravotních důvodů z projektu odstoupit. Její roli pak převzala Zuzana Stivínová, která byla původně obsazena do role Bey, a byla tak od samého začátku přítomna vzniku inscenace a tím pádem byla schopna adekvátně odstoupivší Havlovou nahradit.
Další zajímavostí inscenace je, že její realizace je zabezpečena výhradně ze soukromých zdrojů, neboť Divadlo Archa je jedním z divadel, které se potýká s existenčními problémy díky zmatené a chaotické finanční politice svého zřizovatele Magistrátu hlavního města Prahy.
Václav Havel - Odcházení: premiéra 22. května v Divadle Archa.
