Švehlík, Finger či Mauréry podléhají na ČT Stockholmskému syndromu

Nahrávám video
ČT odvysílá kriminální film Stockholmský syndrom
Zdroj: ČT24

Únos a jeden výstřel změní život sedmi lidem. Od neděle 12. ledna možná i divákům České televize, kteří zhlédnou první část nového napínavého filmu. Ve Stockholmském syndromu čelí David Švehlík, Martin Finger, Zuzana Mauréry či Elizaveta Maximová mezním situacím i vlastnímu svědomí a morálce.

„Scenárista Miroslav Sovják dokáže vybudovat příběh, který začíná u souseda na dvorku a postupně se změní v drama s mezinárodním přesahem,“ říká režisér Dan Svátek, který se k televizní tvorbě vrátil po celovečerním snímku Úsměvy smutných mužů.

Stejně jako v tomto snímku obsadil i ve Stockholmském syndromu do hlavní role Davida Švehlíka. Hraje kriminalistu Viktora Mojžíše, jehož dceru napadne pes. Snaha ji ochránit má fatální následky nejen pro majitele agresivního zvířete, ale i pro Viktora. 

Do příběhu se zaplete i sousedova dcera, která je nalezena po několika letech pohřešování, ve špatném psychickém i fyzickém stavu. Právě ona trpí vůči svým únoscům stockholmským syndromem. „A oni se bojí, že by mohla případně začít mluvit, proto mají v plánu se jí zbavit,“ naznačuje kreativní producentka Kateřina Ondřejková.

Stockholmský syndrom
Zdroj: ČT

Hlavní hrdinové musejí ustát nejen nebezpečí, ale vyrovnat se i s vlastním svědomím. „Lákala mě nejednoznačnost postav. Nejsou černobílé, nemají jen kladné vlastnosti, myslím, že o to lépe se s nimi všichni dokážeme ztotožnit,“ předpokládá Svátek. „O vině či nevině si rozhoduje divák sám,“ dodává.

Je to jenom „jako“?

Thriller se natáčel v Opavě, Havířově a hlavně v Ostravě. „Snažím se, abychom se neopakovali,“ podotýká k výběru lokací Ondřejková. „Samozřejmě že nemůžeme popřít charakteristické stavby jako radniční věž nebo Dolní oblast Vítkovice, ale mám radost, když se nám podaří ve filmech objevovat nová místa.“

Filmaři se třeba opakovaně vraceli do městské nemocnice, vždy o víkendech, aby příliš nenarušovali provoz. V nemocničním prostředí si maskéři neplánovaně ověřili, že odvedli dobrou práci, protože představitelka unesené dívky Elizaveta Maximová působila velmi přesvědčivě. Opravdu prý vzbuzovala dojem, že ji srazilo auto, jak předepisoval scénář.

Martin Finger a David Švehlík
Zdroj: ČT

„Zvolili jsme zajímavé zabarvení filmu a vizuální stránka spolu s hudbou Norbiho Kovácsze zapříčinila, že děj je velmi napínavý od začátku až do konce,“ doplnil ke snímku Dan Svátek. Viníky sice diváci znají od začátku, ale spoustu tajemství zůstává skryto. Na odhalení v druhém díle si ale musejí počkat do neděle 19. ledna.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...