Superman zachraňuje svět už 80 let. Začínal jako bojovník proti korupci

Nahrávám video
Superman zachraňuje svět už 80 let
Zdroj: ČT24

Navenek vystupuje jako nenápadný, krátkozraký novinář Clark Kent, ve skutečnosti ale disponuje obrovskou silou a nadlidskými schopnostmi, které nikdy neváhá použít ve prospěch dobra. Superman, prototyp všech superhrdinů, slaví osmdesát let. Vůbec první komiksový sešit s jeho příběhy se objevil na pultech 18. dubna 1938.

Chlapíka v modrém přiléhavém oděvu a červené pláštěnce s písmenem S na hrudi stvořila už v polovině třicátých let dvojice autorů Jerome Siegel a výtvarník Joseph Schuster. Když se jim nepodařilo dojednat vydání komiksu, prodali svůj nápad společnosti Detective Comics.

Lavina superhrdinů

První číslo sice bylo označeno jako červnové, ve skutečnosti ale vyšlo už 18. dubna 1938. A spustilo lavinu dalších příběhů o hrdinech nadaných nadpřirozenými schopnostmi. Hned v prvním příběhu ukázal Superman několika zloduchům, že boj se zlem myslí vážně. Hrdina rychlejší než vlak, schopný přeskočit dvacetimetrový dům a odolávající kulkám, se také už na začátku dostal do křížku s nepoctivými politiky. Jedním z jeho prvních protivníků byl muž snažící se uplatit senátora.

Superman
Zdroj: DC Comics

„Příběhy se proměňují tak, jak se proměňuje naše povědomí o tom, jak vypadá popkulturní příběh. Ty rané komiksové povídky z konce třicátých a čtyřicátých let působí z dnešního pohledu lehce naivně a zkratkovitě. Dnes jsou v popularitě spíše velké, rozmáchlé, spektakulární ságy, kde se vždy zachraňuje celý svět a pokud možno i vesmír,“ říká odborník na dějiny komiksu Pavel Kořínek, který byl hostem Studia 6.

Pozice Supermana je výjimečná, protože je to prototypický hrdina. Obecně řečeno je to první veleúspěšný a nejznámější superhrdina, který svým úspěchem založil celou žánrovou kategorii superhrdinského komiksu.
Pavel Kořínek
literární historik

Vedle střetnutí s rozmanitými padouchy musel Superman prakticky neustále zápasit také se vztahem k půvabné Lois Laneové, kolegyni Clarka Kenta z novin. Dlouhá léta totiž platilo, že zatímco Lois měla slabost pro hrdinu v pláštěnce, „nekňubu“ Clarka brala jen jako kolegu a až časem odhalila, že Kent je i Superman.

Podobně jako řada jiných původně vedlejších postav se nakonec také Lois Laneové dočkala vlastní komiksové řady, která vycházela od konce padesátých do poloviny sedmdesátých let. A v polovině devadesátých let se oba hrdinové konečně vzali, a to prakticky současně v komiksu i televizním seriálu, známém také českým divákům.

Z rozhlasu na filmové plátno

Superman totiž už dávno není jen hrdinou kreslených příběhů, brzy zamířil i do jiných médií. Už v únoru 1940 se objevil v rádiu, rozhlasový seriál se vysílal až do března 1951. Právě v rádiu se poprvé objevil kryptonit, tajemný nerost z hrdinovy rodné planety, který mu bere sílu.

Rok po rozhlase se Superman jako hrdina krátkých kreslených filmů prvně objevil na filmovém plátně. Právě díky animovanému filmu také začal superhrdina létat. Původně totiž na delší vzdálenosti skákal. Filmařům ale přišly Supermanovy obří skoky příliš komické a „naučili“ jej raději létat.

V průběhu let se Superman dočkal dlouhé řady filmových a seriálových verzí. Vůbec prvním filmovým Clarkem Kentem se stal Kirk Alyn v roce 1948, na něj navázal George Reeves v letech 1951 až 1958.

Tou nejznámější filmovou podobou Supermana je nejspíš Christopher Reeve, modrý dres s rudým pláštěm nosil od roku 1978 do roku 1987. Zkraje nového tisíciletí se v roli představil Brandon Routh a úplně aktuální filmový Clark Kent má tvář Henryho Cavilla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 33 mminutami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 3 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
před 5 hhodinami

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 23 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
včera v 16:30

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
včera v 12:16

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
včera v 12:01

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
včera v 10:21
Načítání...