Strojek času ukazuje obraz z roku 1560

Londýn - Odborníci z britského Muzea vědy s napětím čekají na výsledky zkoumání expertů na renesanci z florentské galerie Uffizi, kam poslali k posouzení obraz z roku 1560. Portrét znázorňuje patrně florentského vévodu Cosima I. Medicejského, jak drží v ruce zlatý strojek na určování času. Pokud odborníci potvrdí předpoklad, bude se jednat o nejstarší obraz s hodinkami. Ve sbírkách londýnského muzea byl obraz bez většího zájmu uložen už 33 let poté, co ho instituce získala od soukromého dárce. Jeho pracovníci se ho při příležitosti přípravy expozice o měření času rozhodli detailně prozkoumat a tehdy přišli na jeho údajnou unikátnost.

První hodinky se objevily krátce po roce 1500 v Německu a podle britských znalců by malba italského renesančního mistra Masoa da San Frianoa „mohla být klidně tou nejstarší, která znázorňuje skutečné hodinky“.

Kurátor Muzea vědy Rob Skitmore se domnívá, že by mohly pocházet z jižního Německa. „Jelikož Cosimo byl velkým mecenášem vědy a techniky, je velmi pravděpodobné, že by mohl vlastnit hodinky tohoto druhu, které tu ukazuje s takovou pýchou,“ komentoval námět obrazu.

Nahrávám video
Ivan Kytka informuje z Londýna
Zdroj: ČT24

Skitmore totiž na zadní straně plátna objevil znak rodu Medicejských. „Na naší malbě by Cosimovi bylo okolo 41 let a jeho vzhled přesně odpovídá jeho pozdějšímu portrétu z roku 1574,“ řekl BBC.

„Znovu objevení obrazu je vlastně upoutávkou na velice reprezentativní výstavu, na níž se kurátorům podařilo shromáždit obrovské množství hodinek a hodin různých velikostí, tvarů a funkcí, včetně hodinek, které používali ve středověku k měření času – tzv. vertikální krokové ústrojí. V londýnském Muzeu vědy jsou také vystaveny například původní hodiny z bývalého strážního hradu v anglickém Doveru. Dále bych upozornil na hodiny, které se začaly ve velkém rozšiřovat na anglických ulicích a ve veřejných prostranstvích v polovině 17. století,  tehdy měly tak trochu tvar kukačkových hodinek a byly umisťovány na pouličních lucernách,“ doplnil informace zpravodaj ČT Ivan Kytka.

  • Přesýpací hodiny - Muzeum vědy v Londýně zdroj: Muzeum vědy-Londýn http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1192/119138.jpg
  • Hodinový stroj/ Muzeum vědy v Londýně autor: ČT24, zdroj: Muzeum vědy-Londýn http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1192/119137.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice a také s rozhodnutím poroty vyloučit z udělování cen Izrael, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci. Porota demisi ohlásila jen týden před začátkem bienále, který připadá na středu 6. května.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Talankinův ztracený Oscar se našel, v USA s ním režiséra nepustili do letadla

Sošku Oscara ruského režiséra Pavla Talankina nalezly aerolinky Lufthansy poté, co s ní režisérovi ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale soška nenašla, informovala dříve stanice BBC.
včeraAktualizovánovčera v 16:03

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
29. 4. 2026

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
29. 4. 2026

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
29. 4. 2026

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026
Načítání...