Strojek času ukazuje obraz z roku 1560

Londýn - Odborníci z britského Muzea vědy s napětím čekají na výsledky zkoumání expertů na renesanci z florentské galerie Uffizi, kam poslali k posouzení obraz z roku 1560. Portrét znázorňuje patrně florentského vévodu Cosima I. Medicejského, jak drží v ruce zlatý strojek na určování času. Pokud odborníci potvrdí předpoklad, bude se jednat o nejstarší obraz s hodinkami. Ve sbírkách londýnského muzea byl obraz bez většího zájmu uložen už 33 let poté, co ho instituce získala od soukromého dárce. Jeho pracovníci se ho při příležitosti přípravy expozice o měření času rozhodli detailně prozkoumat a tehdy přišli na jeho údajnou unikátnost.

První hodinky se objevily krátce po roce 1500 v Německu a podle britských znalců by malba italského renesančního mistra Masoa da San Frianoa „mohla být klidně tou nejstarší, která znázorňuje skutečné hodinky“.

Kurátor Muzea vědy Rob Skitmore se domnívá, že by mohly pocházet z jižního Německa. „Jelikož Cosimo byl velkým mecenášem vědy a techniky, je velmi pravděpodobné, že by mohl vlastnit hodinky tohoto druhu, které tu ukazuje s takovou pýchou,“ komentoval námět obrazu.

Nahrávám video

Skitmore totiž na zadní straně plátna objevil znak rodu Medicejských. „Na naší malbě by Cosimovi bylo okolo 41 let a jeho vzhled přesně odpovídá jeho pozdějšímu portrétu z roku 1574,“ řekl BBC.

„Znovu objevení obrazu je vlastně upoutávkou na velice reprezentativní výstavu, na níž se kurátorům podařilo shromáždit obrovské množství hodinek a hodin různých velikostí, tvarů a funkcí, včetně hodinek, které používali ve středověku k měření času – tzv. vertikální krokové ústrojí. V londýnském Muzeu vědy jsou také vystaveny například původní hodiny z bývalého strážního hradu v anglickém Doveru. Dále bych upozornil na hodiny, které se začaly ve velkém rozšiřovat na anglických ulicích a ve veřejných prostranstvích v polovině 17. století,  tehdy měly tak trochu tvar kukačkových hodinek a byly umisťovány na pouličních lucernách,“ doplnil informace zpravodaj ČT Ivan Kytka.

  • Přesýpací hodiny - Muzeum vědy v Londýně zdroj: Muzeum vědy-Londýn http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1192/119138.jpg
  • Hodinový stroj/ Muzeum vědy v Londýně autor: ČT24, zdroj: Muzeum vědy-Londýn http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1192/119137.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...