Vídeň – Vídeňské Leopoldovo muzeum zahájilo tříměsíční výstavu obrazů jednoho z nejvýznamnějších malířů moderního výtvarného umění, Nora Edvarda Muncha. Expozice s názvem „Edvard Munch und 'das Unheimliche'“ (Edvard Munch a 'cosi tísnivého') probíhá od 16. října do 18. ledna a nabízí 37 Munchových pláten. Ty jsou zasazeny do kontextu tvorby jeho předchůdců a následníků, kteří se zabývali stejným tématem jako fenomenální norský malíř – strachem, smrtí, nebezpečím a právě tísní. Ve Vídni se představí tři sta obrazů, vedle Muncha také od Francisca Goyi nebo Egona Schieleho.
Edvard Munch na svých dílech pracoval na přelomu devatenáctého a dvacátého století – tedy ve stejné době, kdy Sigmund Freud nabídnul světu svou teorii podvědomí, vrstvy lidské psychiky, která skrývá bolavá místa duše. Právě na Freudův pojem „das Unheimliche“ se pořadatelé výstavy odvolávají. „Jsou to obrazy, které člověka konfrontují s něčím, čemu většina lidí nerada stojí tváří v tvář. Proto také řadu těchto děl kritika i veřejnost v době jejich vzniku odmítly,“ podotknul kurátor výstavy Michael Fuhr.
S Munchem přijíždí Strach, Puberta i Nemocné dítě
Návštěvníci mají možnost spatřit Munchovy obrazy Strach, Puberta, Nemocné dítě, Madonna nebo Červená a bílá. Tři desítky ze sedmatřiceti vystavovaných obrazů do Vídně zapůjčilo Munchovo muzeum v Oslu, na výstavě se podílela i norská Národní galerie nebo pařížské Muzeum Viktora Huga. Návštěvníci vídeňské expozice mohou spatřit také práce Francisca de Goyi, Egona Schieleho, litoměřického rodáka Alfreda Kubina nebo Cuno Amieta, jehož vystavovaný triptych Naděje a smrt patří mezi klíčová díla světového symbolismu.
Výstava čítá na tři sta obrazů a všechny spojuje jednotné téma: tísnivý strach z neexistujících, matně tušených, nebo naopak až příliš běžných hrůz. Na jedné straně nabízí obludné fantazie, na druhé prozaická, morem vylidněná města, démony vedle umírajících dětí.
Výkřik zůstává v Oslu, ve Vídni „jen“ litografie
Munchovo vůbec nejslavnější dílo – Výkřik – se ovšem v rakouské metropoli představuje pouze jako autorova litografie. Samotný obraz nesmí opustit Norsko kvůli poškozením, která utržil při loupeži v roce 2004. Nalézt se jej podařilo po dvou letech. „Po technické stránce je sice obraz nenapravitelně poškozený, naštěstí ale neztratil nic ze své působivosti. Stále je úchvatným zpodobněním strachu,“ řekla kurátorka Munchova muzea v Oslu Mai Britt Gulengová.
Edvard Munch (1863-1944) ve své tvorbě vycházel ze secese, naturalismu a vlivu impresionistů a postimpresionistů, zejména Paula Gauguina a Georgese Seurata. Stal se čelným představitelem umělecké moderny, svou tvorbou inklinoval k symbolismu a expresionismu. Byl členem umělecké skupiny die Brücke (Most). Norsko také reprezentoval na Světové výstavě v Paříži v roce 1889. Mezi jeho nejznámější díla patří Výkřik (též Křik), Strach (též Večer na ulici Karla Johana) a Madonna. Všechna vznikla v posledním desetiletí 19. století.
- Edvard Munch: Strach autor: Edvard Munch, zdroj: www.leopoldmuseum.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1182/118133.jpg
- Výstava obrazů Edvarda Muncha autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1182/118145.jpg
- Edvard Munch: Křik zdroj: Munchovo muzeum Oslo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/232/23136.jpg
