Česko-slovenská a zároveň slovensko-česká je podle názvu výstava, kterou ve spolupráci Národních muzeí obou zemí připomíná společně sté výročí vzniku Československa. Prostřednictvím více než dvou tisíc předmětů a zároveň osudů konkrétních lidí vypráví příběh o tom, co Čechy a Slováky spojovalo i rozdělovalo. Společnou výstavu je možné navštívit od 26. dubna na Bratislavském hradě, od října pak ve zrekonstruované historické budově českého Národního muzea.
Štefánikova bunda vedle Havlova svetru. Česko a Slovensko spojil příběh o republice
Organizátoři výstavy chtěli původně výstavu sestavit chronologicky, nakonec se ale rozhodli pro tematické okruhy, které lépe přiblíží příběh Československa ve dvacátém století.
„Zanedlouho to bude sto let, kdy vznikl společný stát Čechů a Slováků. Nejprve idea tří snílků a nakonec funkční demokratický stát, který byl v mnohém světu vzorem. Češi a Slováci v něm společně strávili na sedmdesát let z bouřlivého dvacátého století,“ shrnul „děj“ příběhu ředitel českého Národního muzea Michal Lukeš.
Satinského boty i mnichovská dohoda
Například hned úvod výstavy připomíná, že aby něco začalo, musí obvykle i něco skončit. Návštěvníci totiž projdou kolem zničeného obrazu císaře Františka Josefa. „Zničili ho českoslovenští legionáři na přelomu let 1918 a 1919, v období boření pomníků monarchie, lidé se s jejím koncem vypořádávali i takovým způsobem,“ připojil podrobnosti k osudu malby ředitel Slovenského národního muzea Branislav Panis.
Příběhem tak není jen celá výstava – příběhy provází i jednotlivé exponáty. K nim patří mimo jiné dva kusy oděvů, které nosily pro společné dějiny významné osobnosti: Bunda, v níž v roce 1919 zahynul při leteckém neštěstí jeden ze zakladatelů Československa Milan Rastislav Štefánik, a svetr, který byl součástí šatníku Václava Havla, posledního československého prezidenta.
Společné dějiny dokumentují i předměty každodenního života, jako dobové domácí spotřebiče, bicykly Favorit a Eska, psací stroj Consul či motocykly Jawa a Babetta. „Zajímavým exponátem k tématu volného času jsou turistické boty Júlia Satinského,“ upozornil Branislav Panis.
Tematické okruhy se týkají například médií, politiky, umění, průmyslu, armády, architektury či školství. „Dále je tu třeba téma ‚my a oni‘, které vypráví nejen o Slovácích a Češích, ale i o dalších národnostech, které v republice žily: Němcích, Maďarech, Židech, Rusínech, Romech a tak dále,“ doplnil Panis.
Součástí výstavy jsou i originály důležitých dokumentů, které ovlivnily historii Čechů a Slováků. „Těmi, dá se říci, nejtraumatičtějšími je mnichovská dohoda, pro Slovensko poté vídeňská arbitráž a pro Čechy dokument, v němž Hácha a Hitler zpečetili vznik protektorátu Čechy a Morava,“ vyjmenoval ředitel slovenského muzea. Doplní je ještě Versailleská mírová smlouva, která oficiálně ukončila první světovou válku, nebo Pittsburská dohoda schvalující spojení Čechů a Slováků do samostatného státu.
Značka Československo je skvělá, ale co budoucnost?
Společný výstavní projekt zahájili v Bratislavě zástupci obou zemí. Za Česko premiér Andrej Babiš, za Slovensko premiér Peter Pellegrini a prezident Andrej Kiska.
- Andrej Kiska: „Minulé století je pro mnohé bohužel pravěk. A právě taková výstava může sloužit nejen pamětníkům, ale i mladým lidem poznat lépe naši minulost. Bez znalosti historického zázemí těžko porozumíme přeměnám, kterým jsme svědky. Nejde jen o opakovaný bonmot, že kdo nezná svoji minulost, je odsouzený si ji zopakovat. Jde o to, že osvojení si, procítění a pochopení historie mohou pomoci současným generacím lépe uvažovat o přítomnosti i budoucnosti a přiměřeně tomu činit zodpovědnější rozhodnutí.“
- Andrej Babiš: „Značka Československo je skvělá. (…) Důležitější je ale naše budoucnost. Politici mají velkou odpovědnost Evropě. Ta má problémy, společně musíme bojovat za naši bezpečnost, hodnoty a kulturu. Zde jsme na jedné lodi, toto chceme společně prosazovat. Nejen lepší budoucnost naši, ale i celé Evropy. Evropa je těžkopádná a stojí na křižovatce. Je důležité společně bojovat za naše hodnoty a nedovolit, aby se změnila k nepoznání.“
- Peter Pellegrini: „Součástí příběhu je i to, jak se Česká a Slovenská Federativní Republika k 1. lednu 1993 rozdělila pokojnou a nenásilnou ústavní cestou na dva samostatné následnické státy, které úzce a bez problémů už dvacet pět let spolupracují. V dnešním světě zmítaném desítkami regionálních konfliktů, občanských válek a plném separatistických hnutí je tento stále pozitivní vztah našich národů čímsi příkladným.“
Na Bratislavském hradě zůstane výstava otevřena do 9. září. České veřejnosti ji Národní muzeum zpřístupní 28. října, v den stého výročí vzniku Československa. Zároveň touto výstavou zahájí provoz historické muzejní budovy po sedmileté rekonstrukci.