Štefan Margita dosáhl na nejvyšší operní metu

New York - Košický rodák, operní pěvec Štefan Margita nastudoval v prestižní newyorské Metropolitní opeře hlavní roli v opeře Z mrtvého domu od Leoše Janáčka. Operní dům v New Yorku, který je pověstný náročným publikem, ji uvedl vůbec poprvé. Navíc v originálním českém znění s titulky. Vystoupení v Metropolitní opeře zpěvák označil za nejvyšší metu, které může operní zpěvák dosáhnout.

„Myslím si, že Janáček v New Yorku nezklamal, když skončilo představení, tak oněch 3 800 lidí povstalo. V té chvíli všichni na jevišti ztuhli a já mezi nimi. Je pravdou, že když Janáčka děláme doma, pracujeme na tom sice s radostí, ale publikum doma na Janáčka reaguje celkem chladně. Na druhé straně kdekoli jinde ve světě Janáčkovu muziku vyloženě milují. Pokud se týká samotné inscenace z Mrtvého domu, musím říct, že režie Patrica Chéreaua je geniální. Právě jsem se vrátil z recepce, která byla uspořádaná po premiéře, kde z rozhovorů vyplynulo, že nikdo, opravdu nikdo neočekával takový úspěch,“ prozradil těsně po představení Margita v telefonickém rozhovoru pro ČT24.

Představení v Metropolitní opeře diriguje slavný finský dirigent Esa-Pekka Salonen, který se zde také představil poprvé. Premiéra v prestižní newyorské opeře to byla též pro režiséra inscenace, Francouze Patrice Chéreaua, se kterým již Margita spolupracoval v minulosti. Chéreau se vedle divadla věnuje i filmu, což je podle Margity poznat i na současném představení. 

5 minut
Štefan Margita telefonuje z New Yorku
Zdroj: ČT24

„On vidí všechno filmovým způsobem, jako kdyby se díval do kamery, což samozřejmě pro zpěváka není ideální, protože vyžaduje věci, o nichž by třeba někteří zpěváci řekli, že je neudělají. Jeho vůbec nezajímá, že se otočíte dozadu a že nevidíte na dirigenta, takže se všechno řeší monitory za jevištěm, abychom na něj viděli. Ale on má úžasné vidění a umí navodit takovou atmosféru, že každá minuta s ním stála za to,“ řekl Margita, který se brzy představí také ve slavném milánském operním domě La Scala.

„Jsem si vědom toho, že zpívat v Metropolitní opěře je opravdu tou nejvyšší metou. Nejvíc si to možná uvědomíte, když máte mezi jednotlivými zkouškami pauzu a jdete do kantýny na kafe a nejednou potkáváte ty největší operní hvězdy. V té chvíli si vlastně řeknete – kde já to vlastně jsem, v jaké opeře! Vždyť to je něco fantastického!“ prozradil své pocity pěvec. 

Účinkování ve slavném operním domě může mít i zlomový charakter pro budoucí pěveckou kariéru. „Pokud se týká další kariéry, více už asi nemohu dosáhnout, ale pracovat zde znovu se možná podaří. Momentálně se jedná, že bych zde vystoupil v inscenaci Zlato Rýna, a po několika týdnech se ukáže, co bude dál, protože v hledišti na premiéře seděli ti nejdůležitější lidé,“ přiblížil svou momentální situaci Margita.

Opera Z mrtvého domu inspirovaná dílem Fjodora Michajloviče Dostojevského, která líčí život v sibiřské věznici, je poslední Janáčkovou operou. Skladatel zemřel během práce na jejích korekturách, premiéru měla dva roky po jeho smrti v Brně v roce 1930. Podle Margity, jenž zpívá roli Filky Morozova, nejde o nejpopulárnější Janáčkovu operu, i proto byl zvědavý, jak na ni newyorské publikum zareaguje. Vedle Margity v inscenaci vystoupili Američané Willard White a Kurt Streit a švédský pěvec Peter Mattei.

Pokud se zákulisí týká, Margita prozradil: „Zkouší se 7 hodin denně s hodinovou pauzou. Nejsou večerní zkoušky, což je příjemné, takže máte možnost chodit na jiná představení. Existuje tady pěvecká lóže, kam máme přístup. Ovšem je velice málo jevištních zkoušek. V Metropolitní se zkouší jen týden na jevišti a jsou jenom tři orchestrální zkoušky, což je docela málo. Je to ovšem první divadlo na světě a každý musí být natolik připravený, aby to naprosto zvládl.“

Pěvce během měsíčních zkoušek v New Yorku doprovázela jeho manželka, populární česká zpěvačka Hana Zagorová. Margita prozradil, že v Americe již byl několikrát, například v Houstonu či Dallasu. Nejvíce se mu ale líbilo v San Francisku a právě v New Yorku. „San Francisco a New York jsou města, kde pro Evropana není problém žít a cítí se tu dobře,“ řekl zpěvák.

  • Metropolitní opera v New Yorku - foyer autor: Petr Veber, zdroj: muzikus http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1236/123522.jpg
  • Štefan Margita na scéně zdroj: Štefan Margita http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1236/123521.jpg
  • Hana Zagorová a Štefan Margita autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1067/106681.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
včera v 13:15

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
včera v 07:48

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...