Dánský režisér a scenárista Bille August natočil i dva příběhy mladého Indiana Jonese, především je ale oceňovaným filmařem historických dramat. Ty natáčel s hollywoodskými hvězdami i podle autobiografického scénáře dalšího významného severského tvůrce Ingmara Bergmana. Jako host pražského Febiofestu připomněl českému publiku snímek Pelle Dobyvatel a uvedl i svou novinku s názvem Šťastný to muž.
Snímek Šťastný to muž je adaptací knihy dánského nobelisty Henrika Pontoppidana. Knižně příběh vyšel na přelomu předminulého a minulého století, Bille August ale v dramatu o rodinných poutech vidí podobnost i se svým životem.
Drama má být před kamerou, ne za ní
„Měl jsem docela těžké dětství. Moje maminka zemřela, když mi bylo sedm. Takže jsem vyrůstal jenom s velmi přísným otcem. A podobný osud má i hlavní hrdina filmu. Má těžké dětství a komplikovaný vztah s otcem. Je to příběh o otci, který svému synovi nedává žádnou lásku, a o tom, jak tím jeho syn trpí. Na rozdíl od filmu Pelle Dobyvatel, který je o krásném vztahu otce a syna,“ srovnává režisér novinku s dramatem z roku 1987, za nějž získal Oscara pro zahraniční film.
Sledoval v něm příběh švédských emigrantů Lasseho a Pelleho, otce a syna, kteří na konci devatenáctého století přijíždí do Dánska za lepším životem. Místo naplněných nadějí se ale setkávají s opovržením a překážkami.
Z Augustových historických dramat zařadil Febiofest do programu také rodinnou fresku Dům duchů. Sleduje osudy tří generací na pozadí proměn chilské společnosti. August do filmu obsadil slavné herce Meryl Streepovou, Glen Closeovou, Jeremyho Ironse či Antonia Banderase.
Hvězdných manýrů se u nich neobával. „Drama by mělo být vždycky jen před kamerou, ne za ní. Snažím se vyhýbat primadonám, lidem s přílišným egem. Když už se rozhodnete být členem štábu nebo ve filmu hrát, měli byste se soustředit pouze na film, ne na nic jiného,“ domnívá se August.
S herci slavných jmen spolupracoval vícekrát. Například koncem devadesátých let v Praze natáčel jednu z mnoha filmových adaptací Bídníků – s Liamem Neesonem, Geoffreym Rushem či Umou Thurmanovou v hlavních rolích.
Díky českému filmu
Při návštěvě pražského festivalu zmínil i své další vazby na Česko. „V šedesátých letech jsem se začal dívat na hodně filmů. A viděl jsem i pár českých. Jeden od Miloše Formana a jeden od Jiřího Menzela. A lidskost a poetika těchto snímků mi ukázala, jakou sílu může film mít. I tyto dva filmy byly důvodem, proč jsem se rozhodl začít točit. Českému filmu vlastně vděčím za to, co dnes dělám,“ tvrdí.
Vděčnost se mu vrátila od tuzemského festivalu. Febiofest na slavnostním zakončení letošního ročníku 28. března totiž Billemu Augustovi předal cenu Kristián za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii.
Cena pro Menzela i slovenský film
Festival udělil také ocenění za celoživotní přínos kimenatografii českému režisérovi Jiřímu Menzelovi, Kristiána za něj převzala jeho žena Olga Menzelová.
Vítězným snímkem 26. ročníku se stalo emotivní drama Ostrým nožem slovenského režiséra Teodora Kuhna. Příběh otce, který chce spravedlnost pro svého zavražděného syna, vybrala ze sekce Nová Evropa amatérská porota v čele s fotografem Janem Saudkem. Vítězný snímek za měsíc vstoupí i do českých kin.
Porota hodnotící tituly s tématem lidských práv předala Amnesty International Febiofest Award srbskému režisérovi Ognjenovi Glavoničovi, jenž ve svém debutu Náklad reflektuje dění v bývalé Jugoslavii.
Po pražské části se Febiofest přesouvá do regionů. Od 1. do 18. dubna výběr z programu uvedou kina v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Plzni, Berouně, Pardubicích, Jihlavě, Ostravě, Mikulově, Kladně, Liberci, Děčíně, Olomouci, Uherském Hradišti, Chomutově a Zlíně.
