Starý a mladý se sešli v Galerii Smečky

Praha - Zajímavá výstava umělců dvou generací, známých jak svou výtvarnou tvorbou, tak literární činností, je instalována v Galerii Smečky. Starší - básník, filosof, scénárista a výtvarník Eugen Brikcius, pořadatel happeningů, tvůrce latinských veršů, historik umění, překladatel a esejista obsadil přízemí, zatímco mladší - básník Viki Shock, autor koláží, prozaik a publicista vystavuje své dílo v suterénu galerie.

Brikcius (nar. 1942) své první umělecké skici, etudy a happeningy pořádal v letech 1964-70. Na akce z tohoto období navázal v současné době mediálními uměleckými mystifikacemi a organizací konceptuálních akcí (např. Literárních výletů); rekonstruuje projekty i realizace z šedesátých let, píše eseje o výtvarném umění a českou, německou a latinskou poezii. Postupně vydává sbírky esejů, povídek a básní, je zastoupen v četných sbornících a almanaších. Zúčastnil se řady výstav v Čechách i v zahraničí. Jeho výtvarné dílo a záznamy akcí jsou uloženy ve sbírkách Národní galerie v Praze a v Památníku národního písemnictví, tamtéž rukopisy a písemná dokumentace.

„Zdá se, že moje tvorba je vskutku pionýrská, tedy průkopnická. Vlastně jsem v obou oborech - výtvarném i literárním - premiérově uvedl funglnágl nové směry. Ve výtvarné branži jsem už od roku 1966 dělal, kromě jiných, věci, které jsou kunsthistoricky zařaditelné do tzv. landartu, a přitom jsem nevěděl, že to landart je. Ostatně jsem to ani nemohl vědět, protože tehdy ještě žádný landart nebyl. V literární branži pak byly mé latinské básně v historii moderní poezie vlastně novinkou. Mé verše jsou totiž na rozdíl od Morgensternových napsány ve skutečné latině,“ řekl při zahájení výstavy Eugen Brikcius.

Druhý z vystavujících básník a kolážista Viki Shock (nar. 1975) zahrnuje kromě výtvarných činností i aktivity ediční, hudební, herecké a novinářské. „Stavba jeho děl se vychyluje od tajného smyslu k zjevnému nesmyslu, od explozí absurdní grotesky po záznamy existenciálních chmur, a to v neslábnoucích náporech citací a originálních přehodnocení mnohých výtvarných stylů z dějin 19. a 20. století,“ uvádí k současné výstavě teoretik umění Radim Kopáč.

Eugen Brikcius:

Na přelomu let 1973 a 1974 byl osm měsíců vězněn „za hanobení SSSR“. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77, od roku 1980 žil v rakouském exilu. Je členem Mezinárodního PEN klubu. Od roku 1990 žije střídavě ve Vídni a Praze.

  • Eugen Brikcius jak ho zpracoval Jan Šafránek autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/452/45155.jpg
  • Viki Shock autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/452/45158.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...