Před téměř sto lety se 9. května v Brně-Pisárkách hrálo vůbec první tuzemské utkání v ragby. Nechyběl na něm Ondřej Sekora, který měl nemalou zásluhu na rozvoji tohoto sportu v Československu. Popularizace ragby je jednou z kapitol jeho života, který přibližuje nový grafický román Trampoty člověka Sekory. Autorka díla Barbara Šalamounová připomíná, že „otec“ Ferdy Mravence byl také karikaturistou či vězněm v pracovním táboře.
„Ondřej Sekora byl vlastně první, komu se podařilo udělat umělecko-naučnou knihu tak, aby se propojila naučná část s příběhem,“ uvádí historička umění Blanka Stehlíková. Hobby entomolog Sekora se proslavil především příběhy z hmyzího kolektivu seskupeného kolem zručného Ferdy Mravence.
Z názvu jedné ze Sekorových knih, v nichž spisovatel titulním hrdinou učinil Ferdova přechytralého souputníka – Trampoty brouka Pytlíka – si výtvarnice Barbara Šalamounová vypůjčila titul svého grafického románu. Trampoty člověka Sekory pojednala jako gamebook, čtenáři tedy mohou přeskakovat mezi kapitolami a nahlédnout přednostně do těch etap Sekorova života, které je víc zajímají.
„Chtěla jsem hlavně představit to, co není lidem tolik známo. Že (Sekora) přivedl do Čech ragby, že byl i karikaturistou, že trávil dobu války v pracovních lágrech,“ upřesnila Šalamounová. V její knize Sekora o všem, co zažil, vypráví přímo Ferdovi Mravencovi.
Propagátor ragby
Když nedostudovaný právník Sekora nastoupil na začátku dvacátých let do Lidových novin, dostal mimo jiné na starost sportovní rubriku. Později založil a redigoval časopis Sport. Čtenářům referoval z míst velkých sportovních akcí – do Francie vyjel jak na letní, tak na zimní olympiádu, ale i kvůli cyklistickému závodu Tour de France.
V Paříži (kde ovšem také navštěvoval výtvarné kurzy) se nadchl pro ragby. Ragbyovou šišku sice do českých zemí přivezl už koncem devatenáctého století sportovní buditel Josef Rössler-Ořovský z Anglie, ale u sportovní kuriozity víceméně zůstalo. Sekora jako první přeložil a ilustroval pravidla této hry, předsedal rovněž krátce Československé asociaci rugby-footballu.
Jako rozhodčí vyběhl na hřiště 9. května 1926 v historicky prvním ragbyovém utkání na území Československa. Proti sobě se postavily týmy SK Moravská Slavie Brno a AFK Žižka Brno, z výhry 31:17 se tehdy radovala Slavie.
Opilý mravenec a karikatura Hitlera
V Lidových novinách, s nimiž se přestěhoval z Brna do Prahy, se Sekora uplatnil také jako kreslíř. Fotografií tehdy bylo pořád ještě málo, a navíc nepříliš kvalitních pro tisk, kresba měla tedy stále poměrně významné místo na stránkách novin.
Vedle kresleného humoru Sekora vymýšlel i obrázkové seriály pro rubriku dětského koutku. V lednu 1933 začaly vycházet příběhy Ferdy Mravence. Původní komiksy obsahovaly i poměrně drastické válečné scény (Sekora měl armádní, byť ne frontovou zkušenost ze sklonku první světové války) a teprve při následné úpravě pro knižní vydání získal slavný hmyzí hrdina svou definitivní podobu.
Mravence „obsadil“ Sekora do kresleného příběhu už dříve, ovšem v černobílé kresbě pro dospělé se předchůdce slavného Ferdy více podobá skutečnému mravenci a hlavně se opije nektarem a popere se strážníkem.
Ve stejné době, tedy v lednu 1933, se v sousedním Německu stal říšským kancléřem Adolf Hitler a napětí probíjelo i do Československa. Sekora se nacistům a jejich vůdci vysmíval v uveřejňovaných karikaturách. „Rodina byla ohrožena, protože matka byla Židovka, a tak otec všechny originály zničil,“ prozradil později Sekorův syn, který po svém otci zdědil jméno i novinářské povolání.
Internován za války
V době vypuknutí druhé světové války už byl Ferda Mravenec populární postavou, v roce 1944 si navíc hmyzího všeuměla vybrala Hermína Týrlová jako hrdinu první české desetiminutové loutkové grotesky, která vznikla animací loutek s drátěnými kostrami.
Sekora se stal rovněž nedobrovolně „loutkou“ vedenou protektorátním systémem. Redakci Lidových novin musel opustit v roce 1941 bez vyhlídky na jiné stálé zaměstnání. Odmítl se totiž rozvést se svou manželkou Ludmilou, která byla židovského původu.
V roce premiéry loutkového Ferdy Mravence Sekoru internovali v pracovním táboře. Prošel celkem třemi. Po Klein Steinu ležícím na dnešním území Polska se dostal do Prahy na Hagibor. Tam se potkal s hercem Oldřichem Novým, oba je následně deportovali do tábora Osterode v německém pohoří Harz.
Filmový milovník Nový, jedna z největších hvězd protektorátního stříbrného plátna, se za ostnaté dráty dostal ze stejného důvodu jako Sekora. I on odmítl navzdory následkům opustit svou ženu, fotografku Alici Wienerovou, jen proto, že byla Židovka. Oba muži měli nedospělé děti, o něž se museli postarat příbuzní nebo přátelé.
Že Sekora ani Nový nechtěli podlehnout v táborech malomyslnosti, dokládají vzpomínky na scénky, které ostatním přehrávali s maňásky z brambor. Také Sekorovy deníky z lágrů provázejí satirické kresby a glosy, právě i z těchto záznamů Šalamounová při tvorbě komiksu čerpala.
V televizi
Sám Sekora se ke svému životu za války později nerad vracel. Jeho politické postoje se ale vlivem válečných zkušeností radikalizovaly, píše historik Kamil Činátl v komentáři k Antologii ideologických textů na webu Ústavu pro studium totalitních režimů.
Sekora se podílel na propagaci komunistického režimu a do služeb ideologie zapojil i mravenčího dělníka Ferdu, když ho nechal v kresleném seriálu pro děti bojovat s takzvaným americkým broukem, tedy mandelinkou bramborovou.
„Pak už se na to díval trošku jinak a byl rád, že se mohl později, v roce 1952, vrátit ke svým broučkům,“ podotýká Šalamounová. A opět se přidal k průkopníkům, tentokrát vysílání pro děti, když začal spolupracovat s tehdy novým médiem – televizí. „Neskutečně pracovitý člověk, myslím, že se trošku udřel,“ míní autorka komiksu o Sekorových trampotách. Propagátor ragby, karikaturista a tvůrce jednoho z nejznámějších dětských kreslených hrdinů zemřel v roce 1967.
