Ferda Mravenec pomáhal Sekorovi za války i v boji proti škůdcům. Oba dělali „práce všeho druhu“

V lednu před devadesáti lety otiskly Lidové noviny první epizodu obrázkového seriálu Ferda Mravenec. Příběhy mravence s typickým puntíkatým šátkem, který dělá „práce všeho druhu“, jsou z tvorby Ondřeje Sekory zřejmě nejpopulárnější, není ale zdaleka jen autorem této dodnes oblíbené komiksové postavičky. Výstava s názvem Ondřej Sekora – známý i neznámý v pražské Galerii Villa Pellé ho přibližuje jako spisovatele, kreslíře, karikaturistu, ilustrátora i sportovního novináře. K vidění jsou originály loutek, ilustrací, sportovních karikatur či novinových článků.

Ferda Mravenec začal v Lidových novinách, kde Ondřej Sekora pracoval, vycházet první lednový den roku 1933. I když postavička, tehdy ovšem ještě bezejmenná, se objevila už o pár let dříve v časopise Pestrý týden, kde se mravenec opil nektarem z květin, což je u pozdějšího správňáckého Ferdy nepředstavitelné.

Ferda Mravenec měl syna a bojoval ve válce

„Ferda je nesmírně sympatická postava, zároveň svět hmyzu je univerzální prostředí, které se v čase nemění, pořád působí současně,“ vysvětluje kurátor Tomáš Prokůpek přetrvávající úspěch Sekorových příběhů.

Mravenčí hrdina z Lidovek měl původně oslovit dospělé čtenáře, původní komiksy se nevyhýbaly například poměrně drasticky vylíčeným válečným scénám. Sám Sekora do armádní mašinérie nahlédl, když ho na sklonku prvního světového konfliktu odvedli, ne na frontu, ale do Vídně.

„Existuje komiksová série, ve které se Ferda ožení a má syna Bobka. Nebo je série z roku 1938, kdy Ferda nastoupí do armády a bojuje za ty hodné – za mravence,“ dodává kurátor. Až následná prozaická úprava udělala z Ferdy protagonistu literatury pro děti.

Ferda pomáhal Sekorovi za války s živobytím

Úspěch knížek s Ferdou Mravencem otevřel Sekorovi dveře ke spolupráci s divadlem, rozhlasem a filmem. Na začátku čtyřicátých let natáčela režisérka Hermína Týrlová první loutkový film o Ferdovi Mravencovi (v sedmdesátých letech se pak k němu ještě vrátila v seriálu, už barevném).

V té době už byl Ondřej Sekora bez práce, z novin musel odejít kvůli židovskému původu své druhé manželky Ludmily Roubíčkové. S živobytím mu tehdy pomáhaly zálohy na budoucí reedice knih právě o Ferdovi Mravencovi.

V letech 1944 a 1945 byl internován v pracovních táborech. Zklamání z chování „měšťanských elit“ během války i v lágrech ho přivedlo po válce k distancování se od prvorepublikové minulosti, blízké mu začaly být levicové postoje.

Proti škůdcům

A tak i Ferda Mravenec a jeho kamarádi Beruška a Brouk Pytlík v padesátých letech plní pětiletky a bojují proti takzvanému americkému broukovi a dalším škůdcům. První barevné komiksy s jejich příběhy vycházely v časopise Mateřídouška, u jehož založení Sekora stál.

„Případ Ferdy Mravence dokládá, jak sofistikovaně komunistická moc zneužívala populární a původně zcela apolitickou postavičku, která se již na konci třicátých let pevně zabydlela v dětských představách,“ píše na svém webu Ústav pro studium totalitních režimů.

Jak si loutkáři představovali Ferdu

Kurátoři výstavy ve Ville Pellé chtěli Sekorovo dílo představit nově a interaktivně. „Je to poprvé, kdy se podařilo shromáždit kolekci různých loutek ze sekorovských představení. Návštěvníci budou mít jedinečnou možnost vidět, jak si různí loutkáři představovali Ferdu a jak ho interpretovali,“ upozorňuje kurátor Tomáš Prokůpek.

„Pevně věřím, že vzbudí zájem u laické i odborné veřejnosti. K vidění totiž budou vedle Sekorovy ikonické tvorby i jeho takřka neznámá díla,“ uvedla ředitelka galerie Vladana Rýdlová.

Propagace ragby a pastely podle Rousseaua

Vedle prací spojených s Ferdou Mravencem se výstava vydává i po stopách, které Sekora zanechal v české žurnalistice, literatuře pro děti a mládež, divadle, audiovizuálních médiích, komiksu i sportu. Spoluzakládal třeba satirický časopis Dikobraz. Byl také průkopníkem a propagátorem ragby v Československu. Ve dvacátých letech referoval jako zahraniční dopisovatel o zimní i letní olympiádě ve Francii.

Do Paříže se později vrátil a během pobytu navštěvoval výtvarné kurzy v akademii na Montparnassu. Jeho tehdejší cyklus olejů a pastelů je inspirován představitelem naivního umění Henrim Rousseauem. Překvapivé jsou podle autorů výstavy také Sekorovy scénografické projekty.

Nahrávám video
Rozhovor s kurátorem Tomášem Prokůpkem
Zdroj: ČT24

„Sekorova všestrannost vždy poněkud komplikovala plné docenění jeho díla. V každé umělecké disciplíně byl vnímán trochu jako vetřelec, mezi literáty jako píšící výtvarník, mezi výtvarníky jako kreslící literát a dost podobně i v dalších oborech,“ podotýká kurátor Tomáš Prokůpek

Ve své badatelské činnosti se zaměřuje právě na Ondřeje Sekoru. Ve spolupráci s Moravským zemským muzeem, kde působí, výstava ve Ville Pellé vznikla. Známého i neznámého Ondřeje Sekoru tu mohou návštěvníci poznávat do poloviny května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka Systémem něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systém něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
před 1 hhodinou

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026
Načítání...