Ferda Mravenec pomáhal Sekorovi za války i v boji proti škůdcům. Oba dělali „práce všeho druhu“

V lednu před devadesáti lety otiskly Lidové noviny první epizodu obrázkového seriálu Ferda Mravenec. Příběhy mravence s typickým puntíkatým šátkem, který dělá „práce všeho druhu“, jsou z tvorby Ondřeje Sekory zřejmě nejpopulárnější, není ale zdaleka jen autorem této dodnes oblíbené komiksové postavičky. Výstava s názvem Ondřej Sekora – známý i neznámý v pražské Galerii Villa Pellé ho přibližuje jako spisovatele, kreslíře, karikaturistu, ilustrátora i sportovního novináře. K vidění jsou originály loutek, ilustrací, sportovních karikatur či novinových článků.

Ferda Mravenec začal v Lidových novinách, kde Ondřej Sekora pracoval, vycházet první lednový den roku 1933. I když postavička, tehdy ovšem ještě bezejmenná, se objevila už o pár let dříve v časopise Pestrý týden, kde se mravenec opil nektarem z květin, což je u pozdějšího správňáckého Ferdy nepředstavitelné.

Ferda Mravenec měl syna a bojoval ve válce

„Ferda je nesmírně sympatická postava, zároveň svět hmyzu je univerzální prostředí, které se v čase nemění, pořád působí současně,“ vysvětluje kurátor Tomáš Prokůpek přetrvávající úspěch Sekorových příběhů.

Mravenčí hrdina z Lidovek měl původně oslovit dospělé čtenáře, původní komiksy se nevyhýbaly například poměrně drasticky vylíčeným válečným scénám. Sám Sekora do armádní mašinérie nahlédl, když ho na sklonku prvního světového konfliktu odvedli, ne na frontu, ale do Vídně.

„Existuje komiksová série, ve které se Ferda ožení a má syna Bobka. Nebo je série z roku 1938, kdy Ferda nastoupí do armády a bojuje za ty hodné – za mravence,“ dodává kurátor. Až následná prozaická úprava udělala z Ferdy protagonistu literatury pro děti.

Ferda pomáhal Sekorovi za války s živobytím

Úspěch knížek s Ferdou Mravencem otevřel Sekorovi dveře ke spolupráci s divadlem, rozhlasem a filmem. Na začátku čtyřicátých let natáčela režisérka Hermína Týrlová první loutkový film o Ferdovi Mravencovi (v sedmdesátých letech se pak k němu ještě vrátila v seriálu, už barevném).

V té době už byl Ondřej Sekora bez práce, z novin musel odejít kvůli židovskému původu své druhé manželky Ludmily Roubíčkové. S živobytím mu tehdy pomáhaly zálohy na budoucí reedice knih právě o Ferdovi Mravencovi.

V letech 1944 a 1945 byl internován v pracovních táborech. Zklamání z chování „měšťanských elit“ během války i v lágrech ho přivedlo po válce k distancování se od prvorepublikové minulosti, blízké mu začaly být levicové postoje.

Proti škůdcům

A tak i Ferda Mravenec a jeho kamarádi Beruška a Brouk Pytlík v padesátých letech plní pětiletky a bojují proti takzvanému americkému broukovi a dalším škůdcům. První barevné komiksy s jejich příběhy vycházely v časopise Mateřídouška, u jehož založení Sekora stál.

„Případ Ferdy Mravence dokládá, jak sofistikovaně komunistická moc zneužívala populární a původně zcela apolitickou postavičku, která se již na konci třicátých let pevně zabydlela v dětských představách,“ píše na svém webu Ústav pro studium totalitních režimů.

Jak si loutkáři představovali Ferdu

Kurátoři výstavy ve Ville Pellé chtěli Sekorovo dílo představit nově a interaktivně. „Je to poprvé, kdy se podařilo shromáždit kolekci různých loutek ze sekorovských představení. Návštěvníci budou mít jedinečnou možnost vidět, jak si různí loutkáři představovali Ferdu a jak ho interpretovali,“ upozorňuje kurátor Tomáš Prokůpek.

„Pevně věřím, že vzbudí zájem u laické i odborné veřejnosti. K vidění totiž budou vedle Sekorovy ikonické tvorby i jeho takřka neznámá díla,“ uvedla ředitelka galerie Vladana Rýdlová.

Propagace ragby a pastely podle Rousseaua

Vedle prací spojených s Ferdou Mravencem se výstava vydává i po stopách, které Sekora zanechal v české žurnalistice, literatuře pro děti a mládež, divadle, audiovizuálních médiích, komiksu i sportu. Spoluzakládal třeba satirický časopis Dikobraz. Byl také průkopníkem a propagátorem ragby v Československu. Ve dvacátých letech referoval jako zahraniční dopisovatel o zimní i letní olympiádě ve Francii.

Do Paříže se později vrátil a během pobytu navštěvoval výtvarné kurzy v akademii na Montparnassu. Jeho tehdejší cyklus olejů a pastelů je inspirován představitelem naivního umění Henrim Rousseauem. Překvapivé jsou podle autorů výstavy také Sekorovy scénografické projekty.

Nahrávám video

„Sekorova všestrannost vždy poněkud komplikovala plné docenění jeho díla. V každé umělecké disciplíně byl vnímán trochu jako vetřelec, mezi literáty jako píšící výtvarník, mezi výtvarníky jako kreslící literát a dost podobně i v dalších oborech,“ podotýká kurátor Tomáš Prokůpek

Ve své badatelské činnosti se zaměřuje právě na Ondřeje Sekoru. Ve spolupráci s Moravským zemským muzeem, kde působí, výstava ve Ville Pellé vznikla. Známého i neznámého Ondřeje Sekoru tu mohou návštěvníci poznávat do poloviny května.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 2 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 19 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 19 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...