Setkání Bedřicha Smetany a Franze Liszta po letech zorganizoval pianista Miroslav Sekera. Na novém albu ke slavným skladbám rakousko-uherského virtuosa vybral ty méně známé od českého komponisty. Chtěl tak ukázat, že Smetana je coby skladatel srovnatelný se svým ve světě slavnějším kolegou.
Smetana chtěl být jako Liszt. A také že je, upozorňuje album Miroslava Sekery
6 minut
Rozhovor s Miroslavem Sekerou o nahrávce Smetany a Liszta
Spojení Smetany a Liszta není nijak překvapivé: oba byli vynikající pianisté a klavír sehrál důležitou roli zejména v prvních desetiletích jejich životní a umělecké dráhy.
Smetana se nijak netajil, že Liszt je pro něj velkým vzorem. Do svého deníku si ostatně poznamenal kariérní přání: „S pomocí a milostí Boží budu jednou v technice Lisztem a v komponování Mozartem.“ Mimochodem s Mozartem je propojen i Miroslav Sekera. Zázračné dítě si zahrál v oscarovém filmu Miloše Formana Amadeus. K roli mu pomohlo, že už jako šestiletý hrál jak na klavír, tak na housle.
Na více hudebních židlích seděli i Smetana a Liszt, mimo jiné také, stejně jako Sekera, vynikající pianisté. „A navíc autoři z devatenáctého století a mně jako klavíristovi je v tomto století dobře. Miluji nejen tyto autory, miluji také Chopina či Brahmse,“ přiznává Sekera.
Proč by národní nemohlo být i světové?
Smetana a Liszt si dlouhá léta dopisovali, na korespondenci navázalo několik setkání a vzájemné sympatie vyústily v přátelství. „Mladý Smetana byl ovlivněn tvorbou Ference Liszta, je to v jeho rané tvorbě velice patrné. Nejen klavírní. Liszt psal i symfonické básně,“ podotýká Sekera. Lisztův vliv se promítl například do klavírní básně Macbeth a etudy Na břehu mořském.
Sekera by společnou nahrávkou těchto dvou komponistů rád ukázal, že jejich tvorba je srovnatelná, přestože oba se ve světě stejně neprosadili. „Smetana se hodně opíral o národního ducha, národní tanečnost. A ta má dost specifickou řeč. Navíc vedle polek a furiantů do své hudby vkládá ještě bohatou harmonii a technickou složitost, takže je pro ostatní klavíristy krkolomný,“ vysvětluje si Sekera větší Lisztovu popularitu. Přesto nepochybuje, že i Smetanova díla patří ve stejné míře na světová pódia.
