Po dlouhé nemoci zemřel folkový písničkář Wabi Daněk ve věku sedmdesáti let. Byl autor a původní interpret neoficiální trampské hymny Rosa na kolejích. Wabi Daněk delší dobu bojoval se zdravotními problémy. V létě byl nucen kvůli zhoršujícímu se stavu zrušit všechny své koncerty.
„Chodil jsem za ním a poslední dny na tom byl opravdu špatně,“ řekl Daňkův spoluhráč z projektu Ďáblovo stádo David Landštof. Sama rodina, která úmrtí oznámila, nechce další informace sdělovat.
„Pro celé trampské hnutí je to nenahraditelná ztráta, Wabi byl jedinečná postava, která nám bude moc chybět. Na příštím ročníku Porty si určitě jeho památku připomeneme,“ řekl ČTK jeden z pořadatelů festivalu Porta Jiří Vondráček.
Wabi Daněk oslavil sedmdesátiny letos 30. ledna. Zlínský rodák je pro mnohé ikonou českého trampského hnutí. Kromě „Rosy na kolejích“ kytaristu a skladatele Daňka proslavily desítky dalších písní, například Píseň, co mě učil listopad, Nevadí, Fram či Hudsonské šífy.
Je držitelem tří autorských a dvou interpretačních Port z kdysi velmi populární soutěže trampské a folkové písně. Za zásluhy o rozvoj žánru získal v roce 1979 Zlatou Portu. Na kontě má více než 150 písní. Až do roku 1983, kdy odešel „na volnou nohu“, pracoval jako řidič sanitky.
Poslední desku vydal před třemi roky
Alba Rosa na kolejích, které vyšlo v roce 1984, se v polovině 80. let prodalo čtvrt milionu kusů. Jeho posledními počiny jsou desky Wabi a Ďáblovo stádo z roku 2012 a Wabi a Ďáblovo stádo – Příběhy písní z roku 2014.
Daněk hrál mimo jiné i pro krajany v Austrálii, v USA a Kanadě a v roce 2012 na pražském koncertě americké legendy country hudby Krise Kristoffersona, ke kterému ho mnozí příznivci přirovnávají.
Jedno z posledních vystoupení Wabi Daněk odehrál letos v květnu se skupinou Spirituál kvintet na koncertu v Tipsport aréně na pražském Výstavišti, kde kapela oslavila 80. narozeniny svého zakladatele Jiřího Tichoty. „V té době asi už nebyl v pořádku, ale vůbec to nebylo vidět na jeho chování. Přišel, byl skromný jako vždycky, a zpíval krásně jako vždycky,“ uvedl Tichota. „Bude na něj vždycky vzpomínat jako na člověka, který byl skutečný formát. Na rozdíl od lidí, kteří si musejí velikost dodávat svým chováním, se on choval vždycky jako prostý obyčejný člověk,“ dodal.
- Po vyučení zámečníkem a vojně se kvůli bytu přestěhoval do Chodova u Karlových Varů, kde se potkal s kapelou Plížáci. S ní se dostal i na Portu. Po návratu zpět do Zlína, který se v té době jmenoval Gottwaldov, se stal členem skupiny Rosa, pro kterou napsal píseň Rosa na kolejích.
- S oběma skupinami Daněk získal Interpretační portu (v letech 1971 a 1974), tedy cenu za nejlepší hudební výkon. Autorskou portu dostal v letech 1981 až 1983 za písně Ročník 47, Fotky a Nevadí. Za zásluhy o rozvoj žánru získal v roce 1979 Zlatou Portu. Až do roku 1983, kdy odešel „na volnou nohu“, pracoval Daněk jako řidič sanitky.
- Album Rosa na kolejích vyšlo v roce 1984. O dva roky později vyšla Daňkovi druhá deska nazvaná Vítr a po desetileté odmlce třetí s názvem Pískoviště. I když už prý nebyl Valach, ale „pražská náplava“ (v Praze se usadil v roce 1985), pojmenoval své další album z roku 1999 Valašský drtivý styl. V roce 2002 vyšlo album pod názvem Nech svět, ať se točí dál a v roce 2009 deska A život běží dál.
- Posledními počiny byly desky Wabi a Ďáblovo stádo z roku 2012 a Wabi a Ďáblovo stádo - Příběhy písní z roku 2014, na které spolu s kapelou Ďáblovo stádo s hostujícími Jarkem Nohavicou a Radůzou oživili staré tradicionály.
