Nejvýznamnější knižní cenu na Slovensku, Anasoft literu, získal Peter Macsovszky za román Tantalópolis. Experimentální prózu napsal v Brazílii, kde momentálně žije. Jedenáctý ročník ocenění okomentoval člen poroty Petr Minařík z nakladatelství Větrné mlýny, které v Česku vydává současnou slovenskou literaturu.
Slovenský tisk označuje letošního vítěze za „vynalézavého konstruktéra a houževnatého průzkumníka“. Je jeho kniha náročná experimentální próza?
Nebudeme si lhát, je to tak. Tantalópolis je náročná experimentální próza, nijak čtenářsky snadná. Čtenáři se s ní budou muset poprat a všechny významy a odkazy v ní promyslet a dohledat.
Je náročné i další dílo Petra Macsovszkého?
Peter Macsovszky toho napsal opravdu hodně: mnoho básnických sbírek, novel, románů. A ano, není to snadný autor.
Cenu si nepřevzal, protože je v Brazílii. Máte zprávy, čemu se tam věnuje?
Pokud vím, tak je tam mužem v domácnosti, protože jeho manželka je přírodovědkyní a v Brazílii učí. Právě knihu, za kterou dostal Anasoft literu, napsal v Brazílii. Tantalópolis je cestopis, byť, jak jsme říkali, mnohovrstevnatá kniha, spíše experimentální próza než Hanzelka a Zikmund.
Vítězem čtenářské ankety se stal Dušan Dušek s knihou Ponožky pred odletom. Dá se říci, co se na Slovensku nejvíce čte?
Myslím, že je to velmi podobné jako v Česku, určitě letí skandinávské detektivky, také je dost slovenských autorů, kteří detektivky píšou. Mají také silnou linku ženské prózy. Pokud jde o knihy, jimž říkáme kvalitnější, vyšší literatura, tam je oproti Česku jistý rozdíl. Na Slovensku v tuto chvíli není autor typu například Kateřiny Tučkové, tedy tahoun, který píše kvalitní prózu a zároveň se prodává v deseti tisících výtisků.
