Sloučení Národního divadla (ND) a Státní opery Praha nepřineslo očekávané úspory. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) celkové náklady obou institucí klesly v roce 2012 jen o necelé procento, pak už jen rostly. Kontrola dále v hospodaření nalezla dílčí nedostatky. Podle ředitele divadla Jana Buriana vzrostly náklady kvůli zvyšování platů.
Sloučení Národního divadla s operou úspory nepřineslo. Zvýšily se mzdy, oponuje ředitel
Celkové náklady Národního divadla a Státní opery Praha činily v roce 2011, tedy jeden rok před sloučením, 956,5 milionu korun. Kontrola ukázala, že po spojení obou uměleckých scén celkové náklady v roce 2012 klesly přibližně o osm milionů korun, tedy jen o 0,87 procenta.
„Od roku 2013 již neustále rostly jak náklady z činnosti, tak celkové náklady. Ty se v roce 2015 vyšplhaly až na 1,05 miliardy korun,“ upozornil Nejvyšší kontrolní úřad. Náklady spojené s transformací navíc Národní divadlo nesledovalo, podle kontrolorů ale už příprava sloučení obou institucí stála minimálně 1,4 milionu korun.
K úsporám nemohlo dojít kvůli zvýšení platů, oponuje ředitel
Ředitel divadla Jan Burian namítá, že sloučení Národního divadla se Státní operou, o kterém ministerstvo kultury rozhodlo již za minulého vedení divadla, nemohlo ušetřit kvůli zvyšování platů. „Zvyšování mezd, které proběhlo i ve Státní opeře, se logicky promítlo do celkových nákladů, tedy nemohlo dojít k úsporám,“ uvedl Burian.
obrázek
V hospodaření Národního divadla zjistil NKÚ pouze několik dílčích nedostatků. Podle Buriana povede jejich odstranění k dalšímu zlepšení systému hospodaření. Národní divadlo například v roce 2015 vyčerpalo z rezervního fondu místo plánovaných přibližně deseti milionů korun o dva miliony korun více a použilo je na úhradu potřeb, které nebyly finančně zajištěny z výnosů divadla.
Podle kontrolorů divadlo také nesledovalo, jaké byly úplné skutečně vynaložené náklady na inscenace a zahraniční zájezdy. Do nákladů na zájezdy a inscenace nepočítalo mzdy, u zahraničních zájezdů navíc dopravu nebo pojištění. „Nemohlo tak provést ekonomické vyhodnocení výsledků těchto akcí, což je potřeba pro kvalitní finanční řízení,“ míní NKÚ.
V rámci hospodaření s majetkem chybovalo divadlo například v tom, že do užívání předalo svým zaměstnancům dva hudební nástroje, jejichž cena přesáhla 600 tisíc korun, aniž ihned uzavřelo dohodu o odpovědnosti za případnou ztrátu svěřených věcí.
Při přenechávání majetku, který divadlo dočasně nepotřebovalo, zase ve dvou případech nezjišťovalo, jestli je pronájem ekonomicky výhodný. „Tedy zda bylo sjednané nájemné ve výši, která je obvyklá v daném místě a čase,“ uvedli kontroloři. Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval, jak Národní divadlo hospodařilo se svým majetkem a penězi v letech 2013 až 2015.
Vedení divadla symbolicky zahájí rekonstrukci opery
Vedení Národního divadla zároveň v pondělí symbolicky zahájí dlouho odkládanou rekonstrukci Státní opery Prahy. Oprava za 858 milionů korun je naplánována na 27 měsíců, v soutěži na ni zvítězila firma Hochtief. Program této a příští sezony se proto odehrává na náhradních scénách. Vedení divadla ale už připravuje program pro otevření opery.
Opravou projde celá budova opery, včetně zázemí, které se nachází v
prostorách bývalého Federálního shromáždění, a okolních venkovních prostor. V nejhorším stavu jsou podle vedení divadla rozvody, zejména elektroinstalace, voda, topení a odpady.