Paříž - Ve věku 84 let zemřel jeden z nejuznávanějších světových skladatelů filmové hudby Maurice Jarre. Francouzský hudebník podlehl v noci ze soboty na neděli v Los Angeles rakovině. Rodák z Lyonu získal první mezinárodní úspěch hudbou k filmu Lawrence z Arábie (1962), za kterou byl oceněn Oscarem. Pozlacené sošky Americké filmové akademie si odnesl ještě za hudební doprovod k snímkům Doktor Živago (1965) a Cesta do Indie (1984). Celkem složil hudbu k více než 150 filmům a spolupracoval se slavnými tvůrci, jako byli Alfred Hitchcock, Luchino Visconti, David Lean či John Huston.
Vedle filmu psal hudbu také pro divadlo, balet a televizi. V 60. letech přesídlil natrvalo do Spojených států. Byl celkem čtyřikrát ženatý. Jedním z jeho posledních veřejných vystoupení bylo převzetí ceny za celoživotní dílo na letošním mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně v únoru.
Maurice Jarre je jeden z prvních, kteří začali používat syntezátory ve filmové hudbě. Bylo to v roce 1983 při skládání hudby k filmu The Year of Living Dangerously. Tehdy smíchal tajemné syntezátory s indonéskými gamelany (to je orchestr, kde jsou především bicí nástroje, zvonky, gongy). Skladatel několikrát spolupracoval s americkým režisérem Jerry Zuckerem (kromě jiného i na slavném filmu Duch).
„K jejich první spolupráci Zucker vtipně dodává: “Točili jsme Přísně tajné podle evropského rozpočtu, tak jsme nutně potřebovali evropského skladatele. Když nám producent řekl, že je Maurice Jarre volný, řekl jsem mu, že Jarre nikdy nebude dělat pytel sraček. Jenže jemu se scénář líbil a chtěl na té komedii dělat.„ Zuckerův smysl pro humor udělal z obou přátelé. Už ve fázi příprav na natáčení Zucker věděl, že nikdo jiný než Jarre nemůže vtisknout filmu Duch jedinečné emoce. Jarre po přečtení scénáře propadl entuziasmu a okamžitě souhlasil s komponováním,“ uvádí ve své recenzi k soundtracku Ghost Roman Dvořák.
Maurice Jarre
Narodil se ve francouzském Lyonu v roce 1924. Na pařížskou konzervatoř vstoupil v roce 1940, kde studoval kompozici a hru na bicí pod dohledem mistrů své doby - Arthurem Honeggerem a Louisem Barraultem. Než složil svoji první filmovou hudbu v roce 1952, měl za sebou už několik baletů, oper a koncetů.
