Praha – Barokní grafika je velice obsáhlá, rozmanitá a v úhrnu stále nedostatečně poznaná a často opomíjená kapitola českých dějin. Výstava s názvem Skrytá tvář baroka je vůbec první samostatnou přehlídkou bohemikální barokní grafiky, tedy grafiky spjaté s historickým územím Koruny české. Cílem expozice je představit hlavní osobnosti a okruhy barokní grafiky v českých zemích 17. století, k vidění tak jsou nejenom díla rytců působících v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, ale významně jsou zastoupeny také rytiny prvotřídních německých grafiků, kteří pracovali podle kresebných předloh umělců usazených v českých zemích.
Navrhování grafických listů bylo podstatnou součástí tvorby řady barokních malířů. Skrytá tvář baroka odhaluje rytiny provedené podle předloh zakladatelských osobností české, moravské a slezské barokní malby - Karla Škréty, Martina Antonína Lublinského a Michaela Willmanna. Vedle nich jsou prezentovány často neméně kvalitní grafické listy, navržené dnes již zapomenutými současníky zmíněných mistrů. Kromě volných grafických listů jsou vystaveny ilustrované tisky, předlohové kresby a měděné plotny.
„V současnosti není doceněna role, kterou barokní grafika zastávala v tom raně novověkém světě, protože to byla úloha opravdu stěžejního informačního média. Šířila informace ze všech oborů tehdejší společnosti, z umění, vědy, politiky atd. a byla taky velice významným nástrojem propagandy nebo sebeprezentace tehdejších hodnostářů, panovníků a kultů,“ podotýká autorka výstavy Petra Zelenková. Název výstavy poukazuje na skutečnost, že ty rytiny jsou uloženy v depozitářích a ve sbírkách. „Papírový materiál je velice citlivý na světlo, takže ani nemůže být vystaven déle než tři měsíce a za speciálních klimatických podmínek,“ vysvětluje Zelenková.
Nadprůměrnou uměleckou kvalitou a originálními náměty se vyznačovala grafika napojená na univerzitní prostředí. Jedná se především o tzv. univerzitní teze a grafickou výzdobu tištěných disertací. Univerzitní teze (většinou zvané pouze teze) jsou charakteristickým druhem barokní grafiky a na výstavě je jim věnována zvláštní pozornost. „Teze je specifikum barokní kultury, velkolepé ohlášky univerzitních obhajob, které se konaly na závěr určitého stupně studia. Jejich původní funkce byla ryze informativní, ale postupně to tak narůstalo, že zcela převážila role reprezentační,“ říká Zelenková.
Mimořádnou kulturněhistorickou hodnotu těchto grafických listů potvrzuje nedávný zápis výjimečně ucelené sbírky tezí z pražské Národní knihovny do registru UNESCO Paměť světa. Z této kolekce je zapůjčena jedna teze, která je vystavena v kontextu dalších tezí pražské, olomoucké i vratislavské univerzity, uchovávaných v českých veřejných i soukromých sbírkách. Většina tezí je vystavena poprvé. Univerzitní teze také výstižně dokládají skutečnost, jaký význam tehdejší doba přikládala obsahu grafických listů.
Barokní grafiky skrývají mnoho symbolů
Právě 17. století bylo obdobím, kdy se v grafice formoval a ustaloval „jazyk“ barokních symbolů a alegorií. „Pro běžného návštěvníka, pokud by chtěl porozumět komplexnímu významu rytin, které mají opravdu mnoho vrstev, tak je nutné vysvětlení. Je to taková hra s významy a mojí snahou bylo toto trošku osvětlit. Ale i kdyby někdo do detailu neporozuměl významu těch grafických listů, pořád jsou to velmi krásná výtvarná díla,“ dodává Zelenková.
Výstava, kterou pořádá Národní galerie, se koná V Paláci Kinských a potrvá do 16. října.
