Fiktivní příběh v kulisách skutečného, architektonicky výjimečného domu. Do kin 14. března vstupuje filmová adaptace bestselleru Skleněný pokoj, v němž se britský spisovatel Simon Mawer inspiroval osudy brněnské vily Tugendhat. Ve funkcionalistické památce se novinka režiséra Julia Ševčíka také natáčela. Stejně jako v příběhu skutečné stavby, tak i ve filmu se odráží české dějiny turbulentního dvacátého století.
Skleněný pokoj neudrží tajemství, příběh lásky a vily prozrazuje v kinech
Jednoduchost, čistotu a světlo požadují manželé Liesel a Viktor Landauerovi od svého nového domu. To vše jejich vila splňuje především díky prostornému skleněnému pokoji, který neruší příčky ani oddělení od venkovní zahrady. Jejich domov měl být místem, kde by si mohli užívat rodinnou pohodu i výhled na prvorepublikové Československo. Ani jedno ale dlouho nevydrželo: partnerský vztah zničila nevěra a mladý stát nacistická okupace.
Podobný osud měli i skuteční obyvatelé vily Tugendhat. Židovská rodina opustila dům v roce 1938 v obavách ze sílících protižidovských nálad. Skleněný pokoj ale není přepisem jejich osudů. „Původní kniha nepracuje s rodinou Tugendhatových, ale s fiktivními postavami, stejně jako filmová adaptace,“ upozorňuje režisér Julius Ševčík. Čtyřicetiletý režisér na sebe výrazně upozornil před třemi lety, kdy za hraný film o diplomatovi Janu Masarykovi obdržel dvanáct českých lvů.
Podílel se tehdy i na scénáři. Adaptaci románu Simona Mawera ale nechal na Andrewu Shawovi, který se před dvěma lety uvedl celovečerním thrillerem Voice from the Stone (Hlas z kamene), v české distribuci k vidění nebyl.
Bez vily Tugendhat by to nešlo
Přestože funkcionalistická vila Tugendhat, navržená slavným architektem Ludwigem Miesem van der Rohe, byla pro vymyšlený příběh pouze inspirací, na jiném místě by se podle Ševčíka snímek točit nemohl, natolik je prý spojen s konkrétním domem a jeho proměnami vlivem dějinných událostí: z rodinného útočiště se za druhé války stává kancelář pro nacistického průmyslníka a následně ubytování pro osvobozeneckou Rudou armádu. K původnímu účelu rodinného domu se prostory nevrátí ani po válce.
Život ve vile její původní obyvatele přitom ovlivnil. „Film vypráví o domě, který vnesl do jejich života myšlenku modernity, a ta spočívá v tom, že se osvobodíte, v přeneseném smyslu, od tlustých zdí svého života. Najednou žijete v jakési skleněné zkumavce a to mění vaše osudy. Jakmile dáte člověka do příběhu, který vytváří tato vila, začnou se jeho život, touhy a sny měnit a v otevřeném prostoru se otevírá i možnost, aby tajemství, která obyvatelé drží uvnitř, vyšla ven,“ domnívá se Ševčík.
GALERIE
trailery skleněný pokoj
Důležitým tématem filmu je vztah mezi Liesel Landauerovou a její přítelkyní Hanou. Jejich lásku nezničí druhá světová válka ani pád železné opony. „Mají mezi sebou pouto, jaké nenavázaly s nikým jiným. Odloučení jejich lásku vlastně posiluje. Čím déle toho druhého nevidíte, tím víc po něm toužíte,“ podotýká představitelka Hany Carice van Houtenová.
Nizozemská herečka je známá ze seriálu Hra o trůny. Liesel hraje Švédka Hanna Alströmová (objevila se například v akční sérii Kingsman). V českém dabingu – film se v kinech promítá ve verzi s titulky i dabingem – jim hlasy propůjčily Aňa Geislerová a Kateřina Winterová.
Mezinárodní obsazení Skleněného pokoje doplňuje ještě dánský herec Claes Bang, slovensko-maďarská herečka Alexandra Borbély, Česko a Slovensko zastupují Karel Dobrý, Martin Hofmann, Zuzana Fialová nebo Vladimír Polívka. Film vznikl v koprodukci České televize.