Praha - Podle ředitele Národní galerie Vladimíra Rösela má nová ředitelka Sbírky moderního a současného umění důležité přepoklady pro takovou pozici, bývalý šéf NG Milan Knížák ji označil za „třešničku na zborceném dortu Národní galerie“. A s čím do funkce nastupuje Helena Musilová?
Šéfka Sbírky moderního a současného umění NG: Není to zakletý zámek
Ředitele největší české sbírky umění 20. a 21. století hledala Národní galerie déle než rok. Nakonec ho našla v Heleně Musilové, která doposud v NG pracovala jako kurátorka malby a organizátorka výstavních projektů ve sbírkách umění 19. století a moderního a současného umění. Vybrána byla bez konkursu, funkce se ujme 1. února na tři roky.
„Má velkou znalost nejen sbírek, ale i instituce jako takové. Jsou to důležité předpoklady k tomu, aby mohla naplňovat svoji funkci a aby byla schopná se vyrovnat s tím, v jakém prostředí NG jako instituce funguje,“ domnívá se ředitel NG Vladimír Rösel. Bývalý ředitel galerie Milan Knížák s názory svého zástupce nesouhlasí. „Helena Musilová je jen důsledkem zcela nekoncepčního vedení NG. Ona pro mě není žádnou garancí, je jen důsledkem toho marasmu, který tam vládne. Helena Musilová, to je jenom třešnička na zborceném dortu Národní galerie,“ obává se.
GALERIE
Veletržní palác zdroj: ČT24
Podle Musilové je třeba, aby ani návštěvníci ani umělci nepovažovali Národní galerii za zkostnatělou instituci. „Mojí základní ideou je odebrat Sbírce moderního a současného umění nálepku zakletého zámku, do kterého nikdo nechodí,“ upozorňuje Musilová, že důležitý je především program a akce, které NG návštěvníkům nabízí, a to, jak se lidé v galerii cítí.
„Považuji za klíčové začít spolupracovat s řadou lidí, ať na vědecko-výzkumných projektech, nebo akcích současného umění,“ popisuje své plány. „Nalézt platformu, na níž bychom se všichni podíleli. Přeci jen je to Národní galerie, je to naše základní instituce věnující se výtvarnému umění a myslím, že potenciál je v ní obrovský.“
GALERIE
videogallery_304423
Sbírka moderního a současného umění zahrnuje na osm tisíc obrazů, stovky plastik a dalších exponátů. Ve Veletržním paláci, který je hlavním výstavním prostorem sbírky, je k vidění Picasso i van Gogh, podle Musilové by ale měl návštěvníky přítáhnout především Fratnišek Kupka. „Jeho dílo je opravdu klíčové pro české výtvarné umění. Veletržní palác by měl být centrem, kde se bude kupkologické bádání odehrávat,“ domnívá se Musilová.
Část Kupkových děl vystavuje NG do 3. března v Salmovském paláci na Hradčanech. Velkou retrospektivu plánuje na rok 2017, kdy od Kupkovy smrti uplyne šedesát let.
Helena Musilová (* 1974) vystudovala historii a dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně, poté od roku 1998 do roku 2003 pracovala jako kurátorka sbírky fotografie a architektury v Muzeu umění Olomouc. Od roku 2005 přednáší teorii výtvarného umění a fotografie na FAMU v Praze. V Národní galerii působí od roku 2004. V září 2011 se začala podílet na odborném vedení Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze. /zdroj: Ministerstvo kultury ČR/