Komiks Muriel a andělé patří dědicům zemřelého kreslíře Káji Saudka, potvrdil odvolací pražský městský soud. Dílo v roce 2013 koupil od pražské Galerie Moderna za 2,5 milionu korun sběratel Tomáš Šmídek. Příbuzní a přátelé Saudka ale tvrdí, že byl komiks Saudkovi před desítkami let odcizen. Čtvrteční rozhodnutí je pravomocné.
Sběratel dal za Saudkovu Muriel miliony, podle soudu ale patří kreslířovým dědicům
Originál komiksu byl v roce 1969 předán nakladatelství a pak tiskárně. Kvůli začínající normalizaci ale za komunistického režimu nevyšel. Osud originálu nebyl po desítky let znám, komiks byl vydán až v roce 1991 díky nalezení původních tiskařských štočků.
Z dokazování u Obvodního soudu pro Prahu 8 vyplynulo, že originál byl desítky let v bytě Jiřího Helmicha, který kdysi pracoval v tiskárně. Jeho příbuzní u soudu řekli, že muž tvrdil, že komiks od Saudka dostal jako záruku za půjčení peněz. Saudkovi přátelé ale uvedli, že kreslíř považoval originál za ukradený a popíral, že by dílo někomu dal.
Po Helmichově smrti příbuzní prodali komiks v roce 2013 Galerii Moderna, od které pak dílo koupil sběratel Šmídek. Ten pak chtěl komiks vydražit s vyvolávací cenou 5,9 milionu.
Před zahájením předaukční výstavy v roce 2014 ale dílo zabavila policie na základě trestního oznámení Saudkovy rodiny. Policisté poté případ odložili, protože se nepodařilo prokázat, že by dílo bylo odcizeno. Komiks je od té doby v soudní úschově.
Soud: Starý občanský zákoník neznal zástavu
Podle předsedy odvolacího senátu Michaela Nipperta nebylo prokázáno, že Helmich vlastnického práva ke komiksu nabyl. „V řízení před soudem prvního stupně nebyl proveden žádný přímý důkaz, který by prokazoval vlastnictví pana Jiřího Helmicha k předmětu úschovy,“ řekl Nippert.
Posledním právoplatným vlastníkem komiksu tak byl podle něj Kája Saudek. Způsob, jak se komiks k Helmichovi dostal, je možné hodnotit jen na základě spekulací, doplnil soudce. I pokud by šlo o záruku za půjčené peníze, jak tvrdili svědci, tak starý občanský zákoník neznal institut propadlé zástavy. Helmich tak vlastnické právo nemohl nabýt ani v dobré víře.
Mužovi příbuzní tak komiks podle Nipperta nikdy nevlastnili. „Žádný z právních předchůdců žalovaného (Šmídka) nebyl vlastníkem předmětu úschovy, neboť právní úprava neumožňovala nabytí vlastnického práva od nevlastníka,“ vysvětlil soudce. Šmídek také podle něj nemohl nabýt vlastnického práva komiksu tzv. vydržením.
Sběratel Šmídek se nyní může dovolat k Nejvyššímu soudu. Pokud by neuspěl ani u něj, čekaly by ho zřejmě další soudní pře. „Žalovanému, pokud skutečně neuspěje, nezbývá, než se znovu obrátit na soud a vymáhat bezdůvodné obohacení po subjektu, kterému peníze předal,“ vysvětluje advokát Lukáš Duffek. Jestli se Šmídek k další instanci obrátí, není jasné. K soudu on ani jeho právník nepřišli a na dotaz ČT nereagovali.
Muriel bude náš šperk, komentuje verdikt rodina
Kája Saudek zemřel v roce 2015 ve věku osmdesáti let v motolské nemocnici v Praze. V nemocnici byl kreslíř od roku 2006, kdy upadl do komatu poté, co mu v krku zaskočilo sousto.
Saudkovi dědicové žalovali kromě Šmídka i aukční síň 1. Art Consulting Brno, to však bylo podle soudu nadbytečné. Žalobu v této části proto zamítl. I tuto část nyní odvolací soud potvrdil, aukční síň totiž prý vlastnické právo k předmětu úschovy neuplatňovala.
Manželka kreslíře Hana Saudková rozhodnutí soudu uvítala. „Bude-li můj, tak ho ukážu světu, vydáme knihy s rodinou a bude to jako náš šperk,“ odpověděla na otázku, jak s komiksem naloží. Zástupce Šmídka na čtvrteční vyhlášení rozsudku nepřišel.
Kája Saudek, bratr-dvojče neméně slavného fotografa Jana, byl jednou z nejvýraznějších postav českého výtvarného umění posledních dekád. Nekorunovaného krále českého komiksu z něj vytvořil jeho nezaměnitelný styl: pevná, dynamická linka, nadsázka, ironický odstup, erotika a osobitý humor.
Komiks Muriel a andělé platí za jeho nejslavnější dílo; byl taky vyhlášen nejlepším českým komiksem všech dob a vepsal se do pojmenování tuzemských komiksových cen.
I u Muriel Saudek použil svou oblíbenou metodu, když své hrdiny maloval podle skutečných lidí. Hlavní hrdinka dostala tvář a půvaby herečky Olgy Schoberové, hlavního záporného hrdinu generála Xerona vytvořil podle svého bratra Jana.
Osud originálu z konce šedesátých let nebyl po desítky let znám a komiks vyšel až začátkem devadesátých let díky nalezení původních tiskařských štočků. Saudek sám tehdy v předmluvě ke komiksu napsal, že originály v roce 1968 „z vlastní horlivé blbosti“ někde někomu předal, ale už si nepamatuje, komu a kde je dal. Rozhořel se tak i soudní spor o tom, komu dílo patří.
Vedle Muriel Saudek nakreslil i řadu dalších komiksů, které se zařadily mezi české legendy. V první polovině 70. let ještě některé vyšly v časopisu Mladý svět (Lips Tullian, Černý Filip), později ale mohly spatřit světlo světa jen napůl utajeně ve speleologickém časopise (Tajemství zlatého koně, Po stopách sněžného muže, Peruánský deník či Arnal a dva dračí zuby).