Praha - Jedno ze stěžejních děl Sbírky starého umění NG Růžencovou slavnost Albrechta Dürera začali loni zkoumat italští specialisté, kteří ve spolupráci s odborníky pražské Národní galerie přišli díky nejmodernějším metodám průzkumu na nové souvislosti týkající se jednoho z nejvzácnějších děl ve sbírkách NG. Dnes galerie v rotundě Šternberského paláce zveřejnila průběžné výsledky technologického průzkumu. Obraz o rozměrech 162 centimetrů krát 192 centimetrů se do Prahy dostal zásluhou malíře a nákupčího uměleckých děl pro císaře Rudolfa II. Hanse von Aachena.
Současné nejnovější metody nedestruktivního zkoumání pomohou odhalit
například přesné složení barev, jež měl Dürer v roce 1506 při malbě obrazu
na paletě. Růžencová slavnost je prvním obrazem, který je v NG podroben
tomuto průzkumu.
Kvůli poškození obrazu v 17. století i autorovým domalbám byl obraz současnými technologiemi důkladně prozkoumán. Pomocí infračervené reflektografie byly odkryty vrstvy malby, včetně autorovy přípravné kresby. Například hlavu jedné postavy namaloval autor původně z profilu a později ji zobrazil zepředu.
„Výzkumy také vyvrátily dříve rozšířenou domněnku, že obraz byl poškozen až v Praze. V benátských archivech se našla informace, že obraz byl poškozen už v Benátkách, za což neúmyslně mohl i sám Dürer. Pracoval totiž s nevyzkoušeným materiálem, předtím používal severskou křídu, ale v Itálii použil tamní pigmenty a malba pak začala opadávat. Zachovala se například i zpráva ze 17. století, že obraz restauroval Karel Škréta. Pokoušeli jsme se dozvědět, co přesně Škréta s obrazem dělal, ale i za pomoci té nejnovější techniky jsme žádné stopy oprav z tehdejší doby nenašli,“ přiblížila výsledky zkoumání kurátorka Národní galerie Olga Kotková v rozhovoru pro Studio 6 ČT24.
Na obraze chybí moucha
Dürer původně umístil na koleno Madony mouchu, která měla vyvolat zdání skutečné mouchy usazené na obraze. Dnes však na něm tato slavná „musca dureriana“, která byla pozdějšími umělci často napodobována, není. O její někdejší existenci ale svědčí mnohé kopie. Do loga si slavnou mušku zvolili i autoři výstavy, která se konala v roce 2006 ve Valdštejnské jízdárně v Praze u příležitosti 500. výročí vzniku obrazu.
Olejomalba o rozměrech 162 x 192 cm, která se řadí k nejcennějším dílům v českých sbírkách, zobrazuje Pannu Marii sedící na trůně s Ježíškem, svatého Dominika a anděly; spolu udělují požehnání v podobě věnců z růží věřícím. Na jedné straně klečí zástupci církve v čele s papežem, na druhé dostávají požehnání reprezentanti moci světské v čele s pozdějším císařem Maxmiliánem I. V pozadí výjevu přihlíží Dürer jako extravagantně oblečený mladík s dlouhými plavými vlasy, který drží listinu, na niž Dürer umístil svou signaturu.
Dürer obraz namaloval na objednávku německých obchodníků v době svého benátského pobytu v roce 1506 pro tamní kostel sv. Bartoloměje. Obraz jej proslavil okamžitě poté, co byl v kostele zavěšen. Dürer, do té doby hlavně autor kreseb a grafik, se jím etabloval jako malíř a stal se uznávaným po celé Evropě.
Albrecht Dürer (1471-1528) patří k největším německým výtvarníkům a již za svého života se těšil nebývalé poctě. Jeho dílo čítá přes 1000 kreseb, řadu akvarelů, mědirytů a leptů, více než dvě stovky dřevořezů a přes 150 maleb. Je rovněž autorem řady teoretických pojednání, mimo jiné o perspektivě. K Dürerovým dalším slavných obrazům patří jeho autoportréty, například proslulá Vlastní podobizna v kožichu z roku 1500.
