Říše vizí a vášní Tarase Kuščynského

Taras Kuščynskyj bylo jméno, se kterým většina dnes již zralé generace proplouvala přes úskalí počátků normalizace. Jako oficiální fotograf Semaforu i tzv. exportní tvůrce (fotografoval pro exportní státní společnosti) měl přece jen volnější ruce i blízko k některým tehdy opravdu populárním a přitom režimem neušmudlaným tvářím.

Výstava, kterou mu připravila Galerie hlavního města Prahy, by možná měla mít jiný podtext – je věnována převážně motivu ženy, respektive dívky v Kuščynského tvorbě. Kuščynský nebývá citován na velkých přehlídkách moderní české fotografie, a když, tak poměrně okrajově. Přitom jeho vklad není zanedbatelný. Pomáhal totiž vytvářet určité kánony přijímané a bez problémů reprodukovatelné ženské a dívčí krásy. Jeho modelky se staly typy, určujícími nebo takřka diktujícími pravidla, ovlivňujícími módu, chování, adoraci určitých tváří…

Vzpomeňme si na ně – ať už to byla Štěpánka Řeháková, Dana Vašátková, Andrea Čunderlíková, Marie Kšajtová, Venuše… Řadu z nich jsme potom vídali i v tehdy natáčených filmech. Kuščynského modely se, všeobecně přijímány s nadšením, staly určitými symboly tehdejší přebujelé popkultury. My jsme vlastně stavěni do role opakovaného příjmu a musíme si vytvářet vlastní názor, což je po třicetileté časové pauze poměrně náročné.

Výstava připomíná, že pracoval i pro dvě jediná povolená gramofonová vydavatelství. Jeho portréty pro gramofonové obaly třeba Hany Hegerové patří k tomu nejlepšímu v této branži.

Fotografie z rodinného archivu byly pečlivě zrestaurovány na katedře fotografie na FAMU, takže je vidíme takřka v originálním provedení i formátech. Tady je možná jeden z problémů výstavy, kde není použito dramatičtějších akcentů při prezentaci. Subtilní instalace na jedné straně překvapí, na straně druhé však dává možnost nerušené prohlídky a zejména potřebného soustředění. Takového, kdy si na místě znovu uvědomujeme kouzlo představovaného, kdy opět propadáme věrohodnému nadšení nad ženskou krásou.

Absence zásadních dějových prvků zde vyplývá z podstaty předváděného. Následujeme posléze autora do říše jeho vizí, vášní, kouzla. Do říše věčné, takřka panenské krásy, upřímných očí, provokujících postojů.

Prostupuje nás nostalgie, lehký smutek nad vším, co bylo a co zjevně při autorově mládí nemohlo být dořečeno.…

Taras Kuščynskyj / Monika (1980)
Zdroj: ČT24/GHMP - (c) dědicové

Taras - výstava unikátních fotografií Tarase Kuščynského, Staroměstská radnice, křížová chodba, otevřeno denně od 10 do 18 hodin. Výstava potrvá do 11. 11. 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...