Režisér Jaromír Pleskot opustil divadlo života

Praha - Ve věku 87 let zemřel dnes po dlouhé nemoci režisér Jaromír Pleskot. Na prknech Národního divadla vytvořil řadu nezapomenutelných inscenací. Vystudoval na Konzervatoři Praha (1945). Už během studií vystupoval jako herec ve Větrníku a Nezávislém divadle, krátce byl režisérem Divadla Vlasty Buriana (1944). Po osvobození byl vůdčí postavou nově založeného Divadelního studia konzervatoře (DISK), které nebylo v prvních letech typickou školní scénou. V roce 1945 byl Jiřím Frejkou angažován jako režisér do Městského divadla na Vinohradech. V letech 1951-53 působil jako umělecký šéf činohry a režisér v Olomouci. Před šesti lety obdržel zvláštní cenu kolegia pro udělování cen Thálie.

"Z počátečního strachu a hrůzy z něj, protože byl přísný, náročný,
vzdělaný, dokonalý profesionál, jsem po letech zjistila, že je to laskavý
člověk se smyslem pro humor. Měl rád herce, vážil si jich a hlavně - uměl s
nimi pracovat. Měla jsem ho moc ráda a vděčně na něj budu vzpomínat,"
komentovala úmrtí oblíbeného režiséra herečka Taťjana Medvecká.

V padesátých letech byla Pleskotovi divadelní činnost zakázaná, a proto pracoval jako režisér Studia dětského kresleného a hraného filmu (např. film Obušku, z pytle ven!); v roce 1957 ho přizval Otomar Krejča do činohry Národního divadla, kde působil až do svého odchodu do důchodu na konci roku 1988.

V činohře Národního divadla nastudoval Jaromír Pleskot téměř čtyřicet inscenací, v některých se objevil i jako herec. Soustředil se zde zejména na klasiku a nové zahraniční texty. Jejich intelektuální výklad byl realizován divadelně účinným výrazem a mimořádnými hereckými kreacemi (např. Otomar Krejča v titulní roli Molièrova Dona Juana a Malvolia v Shakespearově Cokoli chcete, Karel Höger jako Willy Loman v Millerově Smrti obchodního cestujícího, Radovan Lukavský v titulní roli Shakespearova Hamleta či František Smolík jako Argan v Molièrově Zdravém nemocném).

Pro Pleskotovu režijní tvorbu v Národním divadle je příznačné střízlivé hledání společenského obsahu dramatických předloh, výrazová uměřenost a kultivovanost, vkus, smysl pro hereckou individualitu a profesionální úroveň všech složek.

V sezoně 1990-91 zastával funkci ředitele pražského Divadla E. F. Buriana. Režíroval pohostinsky i v řadě dalších pražských i mimopražských divadel (v Praze to bylo např. Divadlo Rokoko, Divadlo v Řeznické, Viola, strašnické Divadlo Miriam; mimo Prahu pak Městské divadlo v Mladé Boleslavi, Moravské divadlo v Olomouci, Národní divadlo v Brně, Slovácké divadlo v Uherském Hradišti atd.).

Jaromír Pleskot:

„Ke komediantům jsem šel z přesvědčení, že má divadlo nějakou společenskou funkci a že taky může aspoň trošku přispět k polidštění člověka. Divadlo by mělo léčit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 12 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...