Revoluční ulici ukončí moderní Novomlýnská brána

Praha – V historickém jádru Prahy na konci Revoluční ulice u Štefánikova mostu bude stát moderní budova. Prostor, kde kdysi stály novogotické Eliščiny lázně, chtějí architekti zaplnit objektem nazvaným Novomlýnská brána. Podmínkou jeho vzniku je ale demolice starého domu. Projekt se nelíbí odborníkům z Národního památkového ústavu (NPÚ), městští památkáři mu ale již dali povolení.

Projekt Novomlýnské brány je občas srovnáván se symbolem novodobé pražské architektury, tzv. tančícím domem. Oproti běžným skleněným novostavbám má plášť té novoměstské vzniknout z perforovaného plechu barvy mědi, svou výškou nebude budova přesahovat okolní zástavbu.

Podle spoluautora projektu Petra Buriana je použití plechu nutné, aby stavba do prostoru u Revoluční ulice vhodně zapadla. „Souvisí to s tím, jak složité je místo a zadání, které jsme museli řešit v kontextu propletence budov z různých dob a stylů. Vyskytuje se tu barokní domeček, který je přísně památkově chráněn, a je v těsném sousedství budov, které jsou výrazně vyšší a dominantnější. Zároveň je to exponovaná poloha na nábřeží Vltavy,“ přiblížil Petr Burian. „Snažili jsme se udělat budovu, která je pevná, není to žádná lehká skořápka a zároveň nemá atributy klasického domu,“ dodal.

Plechová Novomlýnská brána nemá mít běžnou fasádu s okny, Burian ji považuje spíš než za dům za abstraktní strukturu. Přestože má novostavbě ustoupit novorenesanční dům na konci Revoluční ulice, neobávají se tvůrci projektu Novomlýnské brány žádných protestů. Srovnání například s nedávno zvažovanou náhradou budovy na rohu Opletalovy ulice a Václavského náměstí Petr Burian odmítl. „Jsme v úplně jiné situaci. Jsme svědky zacelování jizvy, která se vyskytla ve vývoji Prahy. Evidentně – a shodují se na tom odborníci napříč konzervativním nebo progresivním spektrem – je závadou na urbanismu Prahy a neměla by tak zůstat,“ zdůraznil architekt.

Řada odborníků proti stavbě protestuje

Projekt ale vyvolává ostré spory. V minulosti vzniklo i několik bizarních návrhů, jak prázdné místo zaplnit, žádný z nich ale přes památkáře neprošel. I tentokrát ale někteří odborníci proti navrhované stavbě protestují. „Domívám se, že ten projekt se tváří příliš autisticky. Já nejsem proti kontrastní architektuře na Starém městě, ale ten kontrast musí být chytrý,“ říká historik architektury Rostislav Švácha.

Nejvíce ale památkářům vadí fakt, že se zbourá dosavadní novorenesanční stavba, podle některých bezvýznamná. „Novorenesanční architektura tvoří podstatnou část Smíchova, Vinohrad, Starého města a vůbec i centra Prahy. Kdybychom takhle bourali všechno, tak co z toho zbude?“ ptá se Ondřej Ševců z Národního památkového ústavu. „Dnes tady stojí činžák, který je mnohokrát přestavovaný a je ošklivý a tu hodnotu, jak uznali památkáři, nemá,“ oponuje spoluautor projektu Petr Malinský.

Hlavní slovo má ale magistrát, jenž likvidaci budovy odsouhlasil už v roce 2009 a posvětil i projekt. „My jsme tu stavbu nechali projednávat dokonce dvakrát ve sboru expertů,“ doplňuje ředitel odboru památkové péče hl. m. Prahy Jan Kněžínek. Pokud vše bude probíhat podle plánu, nová stavba by se měla začít stavět za dva roky. Dům by měl mít více funkcí, zatím se počítá především s obchody, kancelářemi a parkovacími místy, investor nevylučuje, že by v něm mohlo být i více bytů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 7 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 10 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
před 12 hhodinami

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...