Reinerova freska si na sebe musí vydělat

Duchcov – Zámek Duchcov mimořádně zpřístupní během května a června, poprvé dnes, vzácnou fresku. Malbu tvořenou trojúhelníkovou kompozicí Nejsvětější Trojice s Assumptou a anděly vytvořil na konci 20. let 18. století mistr českého barokního malířství Václav Vavřinec Reiner. O 250 let později pro ni byl vystaven v Duchcově samostatný pavilon. Zamýšlený kontrast mezi betonovou stavbou a barokní freskou má ale vedlejší účinek – malbě nesvědčí. Zámek hledá způsob, jak vzácnou malbu zachránit. Finance má pomoci získat prodejní výstava Karla Gotta i mimořádné zpřístupnění fresky veřejnosti.

Smlouvu o vymalování kupole kaple Nanebevzetí Panny Marie nového duchcovského špitálu uzavřel Jan Josef z Valdštejna s Václavem Vavřincem Reiner v roce 1728. Freska stavbu zdobila necelých dvě stě let, špitál byl totiž v roce 1958 kvůli plánované těžbě uhlí zbourán. Freska o ploše dvou set metrů čtverečních ovšem byla sejmuta, rozřezána a uschována. Fragment si mohli prohlédnout návštěvníci výstavy v Miláně a také světové výstavy v Montreálu. V roce 1973 byla zahájena podle projektu architekta Jana Sokola stavba nového moderního pavilonu, do kterého byla v letech 1980–1982 cenná freska osazena.

Sokolův architektonický návrh pavilonu vycházel z myšlenky konfrontace odlišných slohových pojetí. Staré historické dílo mělo nalézt své místo v nové architektuře a vytvořit novou jednotu. Klimatické podmínky v nově postaveném, převážně betonovém pavilonu však způsobují postupnou degradaci barokní památky. „Tím, že dochází ke kondenzování vody, se freska doslova smývá,“ vysvětlil duchcovský kastelán Marian Hochel. Pavilon je od konce 90. let z technických důvodů veřejnosti uzavřen.

Nahrávám video

Fresce pomůžou i Gottovy obrazy

O záchraně fresky se mluví už dlouho, problém jsou ale finance. Velkou část rozpočtu zatím polyká nákladná oprava zámeckých střech. „Rádi bychom fresku opravili z peněz, které vybereme mimo rozpočet,“ plánuje Alexander Gabriel z ústeckého Národního památkovou ústavu.

Benefiční akce zahrnuje prodejní výstavu (do 12. června) maleb Karla Gotta nazvanou Obrazy pomáhají obrazům v zámecké Galerii Giacomo. Do Nadačního fondu pro záchranu a uchování Reinerovy fresky poputuje kromě výtěžku z prodeje slavíkových děl také vstupné z mimořádných komentovaných prohlídek. Památkáři doufají, že možnost vidět, v jakém stavu barokní freska je, přiláká potřebné sponzory.

Prohlídky:

v sobotu 14., 21. 28. května od 12:00 do 17:00 hodin, v sobotu4. června a ve čtvrtek 9. června od 11:00 do 18:00 hodin. Vstup v každou celou hodinu. Jednotné vstupné 50 Kč. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 14 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 14 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...