Ikona, Californication, Anthony, dravost a hitovky – to vše se leckomu vybaví ve spojení s Red Hot Chili Peppers. Pánové ještě ani náhodou nejsou staré papriky, takže jejich vystoupení v pražské Eden Areně bylo plné superlativů. „Redhoti“ zkrátka naživo ukázali, proč jsou ve svém oboru špičkou a proč je nikdo za posledních téměř třicet let nedokázal sesadit z rockového trůnu.
Fanoušky se nejprve pokusily rozdráždit dvě předkapely. Čeští poprockoví Charlie Straight a britští As Able As Kane, kteří se svou elektronikou dostali prostor na celou hodinu. Vcelku příjemné sety podtrhly všeobecně panující natěšenou náladu. Nad nezastřešenou halou se prohánělo slunce a hlavní plocha se postupně zaplňovala. Naštěstí nebylo vyprodáno, a tak měl každý kolem sebe místo na křepčení.
To si ostatně mohli přítomní vyzkoušet hned s dovršením osmé, kdy na pódium vyskákali tři kalifornští draci. Že by sestava přišla o jednoho člena? Kdepak, nováček Josh Klinghoffer akorát nepřiskotačil po svých, ale s berlemi v podpaždí. Jeho zlomená noha mu nedovolila jinak než celý koncert prosedět, takže se nemohl českému publiku prezentovat v plné formě. I tak se o něj ale mohli spoluhráči opřít – zejména lídr Anthony, kterého mladík skvěle doplňoval ve zpěvu.
Show rozjeli Redhoti už od začátku na plné obrátky. Dvě hlavní obrazovky poctivě promítaly každý jejich pohyb a dalších pět, šest obrazovek za jejich zády zabíralo každého člena zvlášť. Jakmile se setmělo, vykouzlily světelné efekty v kombinaci s velkým počtem obrazovek ohromující barevnou digitální hru. Vizuální přehlídku doplňovalo vynikající ozvučení, při němž byla výborně slyšet i každá basová linka.
Diváci se nechali lačně strhnout do víru radovánek, a ačkoliv je k tomu nikdo z účinkujících nevybízel, odzpívali sami poctivě několik songů (např. Under the Bridge, Californication či By the Way). Basák Flea ve svém overalu „od benzinky“ vymetl každý kout pódia, chodil po rukou nebo sem tam něco zakvákal svým šmoulím hlasem do mikrofonu. Právě absence větší komunikace s publikem zapříčinila určité odosobnění – skoro jako kdyby si formace hrála jen pro sebe.
Frontman Anthony Kiedis rozhodně nevypadá na nadcházející padesátku. Ve stylové kšiltovce, fraku a s ustřiženou nohavicí doplněnou o svítivě bílou podkolenku odskákal celý set jako šílený. Bicmanovi Chadu Smithovi ostatně také nechyběla pověstná čepice se štítkem dozadu, tudíž se zdálo, že se toho mezi muzikanty mnoho nezměnilo. Chyběl akorát John Frusciante.
Repertoár americké party skýtá přes sto padesát skladeb. Ve Vršovicích vybrala zhruba dvacítku, včetně pěti přídavků. Právě jimi ale bohužel závěr večera Redhoti totálně pohřbili. Místo obvyklé gradace, o níž se mohly postarat např. Aeroplane nebo I Like Dirt, si aktéři vybrali tlumené, nevýrazné písně. Ethiopia, Sir Psycho Sexy atd. jako závěrečné pecky ukončující skvělou dvouhodinovou podívanou zkrátka nefungují.
Setlist: Monarchy of Roses, Around the World, Otherside, Dani California, Can't stop, Wet Sand, Look Around, She's only 18, The Adventures of Rain Dance Maggie, Right On Time, Under the Bridge, Factory of Faith, Higher Ground, Californication, By The Way, Chad & Mauro Jam, Sir Psycho Sexy, They're Red Hot, Ethiopia, Give It Away
