Recenze: Zuskovo rozlučkové Sólo pro nás dva je melodické a pravdivé

Nejnovější celovečerní inscenace Petra Zusky nazvaná Sólo pro nás dva, která byla poprvé uvedena ve druhé polovině minulého týdne na Nové scéně, je poslední taneční premiérou „zlaté kapličky“ v této divadelní sezoně. Zuska po patnácti letech opouští pozici uměleckého šéfa baletního souboru naší první scény, a proto je večer pravděpodobně minimálně na nějakou dobu i posledním dílem, které choreograf pro Balet Národního divadla připravil.

„Po deseti letech od vzniku představení Brel – Vysockij – Kryl / Sólo pro tři jsem se rozhodl přijít s něčím, kde bude patrná jistá návaznost, dramaturgická a symbolická,“ říká Zuska. „S něčím, co ponese příbuzné strukturální a tematické stopy, ale zároveň bude stylově zcela odlišným a svébytným originálem se svou vlastní novou výpovědí.“

Melodičnost, melancholie, baladičnost – to vše prostupuje novým představením díky hudbě dvou muzikantů, kterou autor v představení použil: mladé polské písničkářky Beaty Bocek a známého ostravského písničkáře Jarka Nohavici. A byť nahrávka nenahradí živý zpěv, přesto jejich písně diváky okamžitě vtáhnou. Oba umí skvěle vyprávět, ať už polsky nebo česky, vstupují do jednotlivých písní a témat jako herci do různých rolí, plynule přecházejí z obrazu do obrazu. Jsou to zpívající básníci a hovoří oba, jejich hlas i kytara. Jen zvládnout u polských pasáží číst titulky vysoko nad jevištěm a zároveň se soustředit na dění na scéně je docela obtížné. Jinak se to ale vymyslet nedá.

Sólo pro nás dva: Andrea Kramešová, Mathias Deneux
Zdroj: Národní divadlo v Praze/Martin Divíšek

V písních není třeba hledat nějaké jednotící téma a ani jednotlivá taneční čísla na sebe nutně nenavazují a netvoří souvislý děj. Choreografie sleduje spíš hudební podklad a text. Mikropříběhy ze života, které se odehrávají na jevišti, střídají nálady, mají intenzitu, hloubku a potřebné napětí. Kroky a pohyby, které Zuska používá, jsou velmi muzikální, choreografie je niterná a pravdivá. Škoda jen, že se nevyvaroval leckdy až příliš doslovných momentů, když převádí slova písní. Občas to ale naopak funguje jako vtipné oživení, to když například při písničce o lachtanech dojde i na potápěčské ploutve.

Scénografie (Jan Dušek), která připomíná pokoj v bytě, jenž je zaplněn nábytkem, je poměrně jednoduchá. V nejrůznějších proměnách slouží překvapivě velmi dynamicky. Na rozdíl od Sóla pro tři tu ale nečekejte žádného průvodce, ústřední postavu ani pár. Soubor baletu Národního divadla, osm žen a osm mužů, šestnáct tanečních individualit, podává výborné a co do techniky, výrazu i projevu vyrovnané výkony. V krátkém sóle v závěru představení v prvním obsazení doslova září energický Ondřej Vinklát, báječné jsou Andrea Kramešová, Zuzana Šimáková i Michaela Wenzelová.

Nahrávám video
Petr Zuska se loučí s Národním divadlem
Zdroj: ČT24

Nové představení je velmi sugestivní taneční mozaika, divadelní inscenace s nezaměnitelným rukopisem, která rozhodně stojí za návštěvu. A jako bonus tohoto příjemného večera budou divákům cestou domů ještě dlouho rezonovat v uších melodie, které se jen tak neoposlouchají. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Britney Spearsová prodala práva na svou hudbu za 200 milionů dolarů, píše BBC

Americká popová zpěvačka Britney Spearsová prodala práva na veškerou svou hudební produkci nezávislému hudebnímu vydavatelství Primary Wave za zhruba dvě stě milionů dolarů (asi čtyři miliardy korun), informoval web BBC. Prodej se podle serveru uskutečnil již koncem loňského roku, podrobnosti ohledně transakce a přesná cena ale nebyly zveřejněny.
před 5 mminutami

Josef Šíma viděl neviděné. A pak je namaloval

O významné české malíře nebyla nouze, ovšem co o ty světové? To už aby člověk pohledal. Jedno nezpochybnitelné jméno však máme: Josef Šíma. A každý, kdo by o tom snad pochyboval, může se nechat přesvědčit na výstavě Mezisvěty, připravené Západočeskou galerií v Plzni pro výstavní síň Masné krámy. Je připomenutím první poúnorové výstavy, již pro plzeňskou galerii v roce 1964 uspořádala Anna Masaryková.
před 2 hhodinami

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 22 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
včera v 16:13

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
včera v 08:00

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026
Načítání...