Recenze: Vladimír Boudník, „idiot“, který předběhl dobu

Grafik a také velký „něžný barbar“ Vladimír Boudník se stal legendou již za svého života, vedle toho – což možná řadě čtenářů textů Bohumila Hrabala, který o „Vladimírkovi“ často psal, uniklo – byl ale výsostným umělcem. V brněnské Moravské galerii se o tom můžete přesvědčit až do 11. srpna.

Hrabal měl Boudníka rád, svého času spolu strávili mnoho chvil, hodně o něm psal – zároveň z něj ale, nechtíc, vytvořil jistou postavičku, lehce střeleného Vladimírka, který vyvádí různé bejkárny, šokuje své okolí a podobně. Stačí si přečíst novelu Něžný barbar, jež je Boudníkovi věnována.

Vladimír Boudník (1924–1968) sám byl přitom vším, jen ne nějakou zábavnou figurkou. Nejen že žil naplno, naplno také tvořil a naplno také jak svůj život, tak tvorbu prožíval. A promýšlel.

Bez opisování

Ovšem jednou vytvořený obraz žil vlastním životem, a tak sám Boudník, jako jisté ohlédnutí či spíše obhajobu, v roce 1967 napsal: „Pamatuji na údobí, kdy B. Hrabal mne prohlašoval za idiota, který za svého života nedokáže realizovat jedinou výstavu a po kterém zůstane pouze legenda, najde-li se pamětník, jenž bude schopen zachytit můj život. Byl jsem idiotem pro psychiatry, pro mého tchána, poloidiotem pro prokurátora (proto jsem dostal pouze 6 měsíců podmínky na rok a nešel jsem do vězení). Byl jsem idiotem pro jisté lidi v továrně, v okruhu příbuzných… Už skuhrám jako stará prostitutka. Raději končím.“

Nezní to skutečně příliš vesele, v tu dobu měl přitom Boudník za sebou – a brněnská výstava to opět připomíná – dílo skutečně přinejmenším evropského, spíše však světového formátu. Ostatně první tři výstavy mu uspořádali v Bruselu, Varšavě a New Yorku.

Vladimír Boudník na fotografii Ladislava Michálka, 1967
Zdroj: Muzeum hlavního města Prahy/Ladislav Michálek

Fascinující přitom je, a v Brně o tom vidíme dostatek důkazů, že Boudník svá špičková díla vytvářel již v padesátých letech, v době značné informační blokády – vytvářel je bez toho, že by něco opisoval; výtvarný jazyk, jeho slovník, gramatiku si ustavoval sám.

Navzdory dobovým tlakům: abstrakce, jejímž byl Boudník protagonistou, tehdy rozhodně neměla u nás zelenou. Takhle abstraktní umělce varoval v roce 1960 člen ÚV KSČ Jiří Hendrych: „Abstraktní umění je dezercí ze života a svým nihilistickým poměrem k lidu se samo vyřazuje z naší společnosti, ve které nejvyšším posláním umění je zobrazovat krásu socialistické země a obohacovat život lidí.“

Boudníkovská spřízněnost

Kurátoři Moravské galerie se rozhodli k novému pohledu na Boudníkovu tvorbu a pokusili se ji zařadit do kontextu brněnské výtvarné scény šedesátých a sedmdesátých let, jež byla, slovy šéfkurátora Ondřeje Chrobáka, Boudníkem ovlivněna: „Boudníkovo vystoupení silně ovlivnilo brněnskou neoavantgardní uměleckou scénu, zejména tvorbu Brněnské bohémy, J. H. Kocmana nebo Dalibora Chatrného.“

Díla nejen těchto umělců jsou proto vystavena vedle Boudníkových. O míře inspirovanosti lze samozřejmě polemizovat, jistě však, jakkoli opožděně, probíhala v rovině výrazně svobodného a zcela spontánního přístupu k tvorbě. Galerie vystavila i zcela současné umělce, v jejichž tvorbě cítí boudníkovskou spřízněnost.

Pochvalu si zaslouží možnost vidět vedle Boudníkových grafik také matrice, z nichž tiskl, přičemž – a Boudník sám by z toho jistě měl radost – fungují i jako samostatné artefakty, s vlastní estetickou hodnotou.  Vždyť to byl právě Boudník, kdo nacházel krásu i ve zcela „nekrásném“, a objevoval ji třeba i v oprýskané zdi – čtenáři Hrabala si jistě vzpomenou.

Nahrávám video

Boudník tiskl své grafiky i z různě zohýbaných a perforovaných plechů, které nacházel v továrně, v níž pracoval. Dále je opracovával, děroval a podobně a výsledné tisky byly něčím zcela novým, nevídaným. Aniž o tom věděl, předběhl tak vývoj světového umění – jemu to ale bylo jedno, jako posedlý tvořil další a další.

(Ne)přehlížený Boudník

O tom všem podává brněnská výstava přesvědčivé svědectví a těžko jí lze něco vytýkat. Snad jen následující: Moravská galerie svou výstavu jistě chvályhodně vztahuje k expozici, již v Brně v roce 1967 připravil Jiří Valoch. Těžko ovšem souhlasit s tezí, že „i přes úspěch v zahraničí jej domácí odborná scéna spíše přehlížela. Jedním z mála teoretiků, který rozpoznal jedinečnost Boudníkova díla, byl Jiří Valoch, který také uspořádal první výstavu Vladimíra Boudníka v Brně.“

Brněnská výstava byla totiž u nás až sedmou, po několika v Praze, Liberci, Ostravě a tehdejším Gottwaldově, a Boudníka rozhodně již nebylo třeba objevovat – zajímal se o něj Jiří Kolář, Jindřich Chalupecký, František Šmejkal a další. A zájem stále rostl… 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoFilmové premiéry: Já, Rocky, Hunger Games či Máma a Táta jsou Boží

V kinech se představuje hraný snímek Já, Rocky. Je příběhem vzniku slavné filmové boxerské série, která udělala hvězdu ze Sylvestra Stalloneho. Se sportem, tentokrát formulí 1, má co do činění i kanadské životopisné drama Villeneuve: Zrození šampióna. Režisér Francois Ozon se pak pustil do nové, černobílé adaptace existenciální klasiky, románu Cizinec od Alberta Camuse. Česká fantasy komedie Máma a Táta jsou Boží chce navázat na tradici rodinných, často trikových titulů. V roli rodičů, kteří dostanou božské schopnosti, se představují Vica Kerekes a Petr Lněnička. A kasovně úspěšné dystopické Hunger Games se vrací s dalším dílem nazvaným Úsvit sklizně.
včera v 10:24‌‌

Československé cestovatelské plakáty zrcadlily dobu

Jako o oknech do neexistujícího světa mluví o cestovatelských plakátech autoři knihy Visit Czechoslovakia. Ta ukazuje, jak se Československo v různých obdobích snažilo podpořit turistiku a přitáhnout návštěvníky ze zahraničí.
19. 11. 2026‌‌

Van Goghův aukční rekord za Kvetoucí kaštany málem zhatila minulost

Za 190,4 milionu dolarů (téměř 4,3 miliardy korun) se prodal obraz Châtaigniers en fleurs (Kvetoucí kaštany) od Vincenta van Gogha. Malba se stala čtvrtým nejvýše vydraženým výtvarným dílem historie a také nejdražším dílem tohoto nizozemského výtvarníka prodaným v aukci. Nad jejím uskutečněním přitom do poslední chvíle visel otazník kvůli požadavku potomků někdejších majitelů.
19. 11. 2026‌‌

Z Puškinovy básně zmizel alkohol. Nepřípustné, uznalo ruské ministerstvo po kritice

Ruští vydavatelé učebnice literatury pro třetí třídu zkrátili báseň Alexandra Sergejeviče Puškina. Z veršů jednoho z nejvýznamnějších ruských poetů vypustili verše o alkoholu. To, co začalo jako údiv matky jednoho školáka, se přelilo do veřejné diskuse. V ní zaznělo i vyjádření z Kremlu, že do děl ruských velikánů by se nemělo zasahovat. Kritici nicméně vnímají krácení Puškinových veršů jako součást širší cenzury.
18. 11. 2026‌‌

Kvíz: Vyznáte se ve filmových Bondech?

Agentem 007 se v chystaném filmu stane Robert Pattinson. Slovy „Jsem Bond, James Bond“ se ale před ním představilo už šest jiných herců. Počínaje snímkem Dr. No v roce 1962. Kvíz ukáže, jak dobře se v představitelích neohroženého služebníka Jejího veličenstva vyznáte.
18. 11. 2026‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
18. 11. 2026‌‌

Novým filmovým Bondem je Robert Pattinson

Britský herec Robert Pattinson se stane novým představitelem Jamese Bonda, oznámily oficiální účty filmové série o agentovi 007 na sociálních sítích. Čtyřicetiletý Pattinson bude sedmým hercem, který ztvární slavného britského špiona, a prvním po odchodu Daniela Craiga. Objeví se v připravovaném 26. filmu série, který bude režírovat Denis Villeneuve. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
16. 11. 2026Aktualizováno16. 11. 2026‌‌

Do Liberce se před Vánoci vrací Louskáček

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy uvede baletní představení Louskáček. Vánoční příběh na hudbu Petra Iljiče Čajkovského je jedním z nejznámějších titulů klasického baletního repertoáru. Na liberecké jeviště se vrací po čtrnácti letech.
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.