Na počátku byl tak trochu divoký nápad Dana Merty, ředitele Galerie Jaroslava Fragnera v Praze, který ve snaze oživit současnou vlnu architektonických prezentací (s určitým pokukováním po příštím benátském bienále architektury), nechaje se inspirovat Stankem Bachledou, vyzval pro námi komentovanou výstavu čtyřicet českých a slovenských mladých ateliérů nejrůznějšího zaměření, jejichž členové z a h á j i l i studia po roce 1989, k realizaci psích bud a ptačích budek.
Zadání bylo velmi jednoduché – nepůjde o modely, půjde o skutečné a použitelné psí boudy (to měli za úkol Češi) a ptačí budky (to zase Slováci). Počítalo se s tím, že by boudy a budky měly být funkční, použitelné, a automaticky se předpokládalo, že nejen ponesou typický rukopis zpracovatele, ale že díky volné volbě materiálu a celého postupu vlastně zdokumentují současné mladé architektonické myšlení a metody. Navíc bylo takřka samozřejmé, že podobně koncipovaná výstava přinese i dávku nezbytného humoru a potvrdí kreativní složku práce toho kterého tvůrčího subjektu.
Vlastně se to podařilo – výstava se stala svým konceptem několikavrstevným dokumentem o současném stavu mladé tvorby. Tady teď záleží na každém návštěvníkovi, jak hluboce se bude moci ponořit a ocenit jednotlivé realizace. Nechci je komentovat, myslím, že odpolední oddechnutí všichni v poslední době potřebujeme, a kdyby výstava nepřinesla nic více, i tak by stála za to (soukromě se přiznám, že od některých ateliérů jsem očekával uvolnění jiného druhu, ale co se dá dělat, autoři měli svobodu….).
Co však stojí za to, je docela objemný katalog, který v jednoduché a sympatické grafické úpravě přináší od každého zúčastněného ateliéru kromě popisu i tři zajímavé projekty. Majitel katalogu tak získává 120 projektů - o řadě z nich nikdy nevěděl a neslyšel - bez jakékoliv vnější cenzury hlubokomyslných revuí a časopisů či jiných masových médií. Navíc dostává do ruky publikaci, která věnuje stejný prostor českým i slovenským tvůrcům, což je v posledních letech ojedinělé.
Tuto hodnotu pak obohatí některé průvodní texty, z nichž rozporuplnou odezvu vyvolal zejména poučený materiál mladého komentátora a publicisty (a tvůrce) Adama Gebriana. Někteří vystavující architekti nebyli s textem spokojeni, vytýkají mu mnohé, ale pokus o modelování současné situace mladých tvůrců stojí za přečtení a zamyšlení. A laici (i poučení) se podobné informace a názory jen tak odněkud nedozvídají.
kde: Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské náměstí 5a, 110 00 Praha 1; kdy: otevřeno denně mimo pondělí od 10:00 do 18:00 hodin. Výstava potrvá do 10. ledna 2010.
